EUROPA - CEPT 1956 -1973 - 2. díl

Hned dvě výrazné tiskové vady lze nalézt na rakouské známce Mi. 1059 (ANK 1076) z roku 1959 hodnota 2,40 šilinků - krátké „i“ ve slově ÖSTERREICH (ANK 1076 I.) a zelená skvrna na budově nad druhou řadou oken od spodu (ANK 1076 II.). Navíc známku můžete najít vytištěnou na tenkém papíru či dokonce nezoubkovanou.


Velice vzácně se vyskytuje portugalská známka Mi. 1012 hodnoty 1 escudo (datum vydání 26.9. 1966) bez vytištěného názvu státu.



Nedotisky a různé posuny barvy se vyskytují poměrně často na španělských známkách tištěných hlubotiskem. Z valné většiny se jedná o vady nahodilé, ale sběratelé mohu narazit i na známky s velmi výraznými odchylkami oproti normálu.



PERFORACE A MEZIARŠÍ

Ani emisi Europa se nevyhnuly vady v perforaci. Nejčastěji se vyskytuje zcela vynechaná, méně často výrazně posunutá nebo částečně vynechaná perforace. Jako příklad může posloužit svislá pětipáska německé známky Mi. 446 Udr (obrázek níže). K perforaci přepážkových archů bylo použito hřebenové zoubkování 13 ¼: 14. U prezentované pásky došlo pravděpodobně k vynechání prvního úderu perforačního stroje nebo k posunu o jednu řadu doprava a první sloupec byl perforován pouze z pravé strany. Na dalším obrázku je pak stejná známka, ale zcela bez perforace (Mi 446 U).





Výše popsané známky mají vysoký katalogový záznam – 1000 a 600 Mi€ (Michel-CEPT Katalog 2009) - a pro sběratele mohu být těžko dostupné. Nicméně studium perforace může být zajímavé i u běžnějších a dostupnějších známek. Např. U řecké známky Mi. 775 (EUROPA 1961) s hřebenovým zoubkováním (13 3/4 : 12 3/4) lze dle doložených obrázků předpokládat, že tisková deska obsahovala čtyři přepážkové listy a perforační rámec vykonával pohyb zespodu nahoru. První obrázek je pak pravý spodní přepážkový arch a druhý a třetí levý horní přepážkový arch. U druhého obrázku si také můžete všimnout vychýleného perforačního otvoru.






Výskyt meziarší je zdokumentován pouze u známek Itálie (již od ročníku 1956), Irska a Turecka. U Itálie a Irska se vyskytuje meziarší u téměř každého ročníku, u Turecka pouze na známkách ze zkušebních tisků z roku 1966.