Padělky, patisky, novotisky a zkušební tisky známek tygřích hlav Království Kábul v barvě černé

Velmi diskutované vydání. Podle některých katalogů i znalců falza, podle dalších zkušební tisky.

Na základě vlastního výzkumu mohu uvést, že se vyskytuje velké množství zaručených padělků různé kvality, ale existují i známky, které se tak dokonale kryjí s příslušným známkovým polem, že se o falzech těžko dá mluvit. Pokud připustíme možnost, že po dobytí Kábulu Angličany r. 1879 odvezli tiskové desky do Peshawaru, kde byly dle údajů od Davida Feldmana vytištěny novotisky známek 8. emise, je velmi pravděpodobné, že se vytiskly známky všech tří emisí barevných známek a tedy i tyto známky jsou novotisky či patisky.

Pravděpodobné novotisky nebo patisky

Záměrně uvádím pravděpodobné, protože jednoznačný důkaz nemám, kromě informace z katalogu Davida Feldmana a vlastního zkoumání známek. Známky jsou na silnějším, pruhovaném papíru. Tento papír však byl také použit pro tisk známek v jiných barvách.

Vyobrazení známek v černé barvě



Porovnání se zaručeně pravou známkou stejného známkového pole (zvětšeno)


Část archu A (ZP 1-25), kde jsou vedle příslušných ZP ( 6, 8, 16, 19) přiložené černé známky pro porovnání.
Dle autora jsou zde všechny atributy dokazující, že tisky pocházejí ze stejné tiskové desky.


Porovnání známek se známkami v jiných barvách kvůli celkovému dojmu (ZP se neshodují)


Padělky a patisk přiložené na část archu pravých známek vedle příslušných ZP ( 8, 11, 18)


ZP 8 – padělek vyšší kvality, pravděpodobně pomocí fotolitografie dle Massona–Jonese 1908
ZP 11 – pravděpodobný novotisk nebo patisk
ZP 18 – padělek nižší kvality – tisk má ostré hrany, je zde zřetelně poznat, že původní obraz známky byl po sejmutí originálního ZP dokreslený (pravděpodobně při zvětšení fotografickou cestou), což se při zmenšení na původní velikost promítlo do obrazu. Vzhledem k tomu, že známka je nalepená, nedá se přesně určit druh tisku (není vyloučený např. knihtisk). Známka se též liší i v drobných detailech

Porovnání padělku s pravými známkami
Padělek (vlevo) v porovnání s pravými známkami stejného ZP
Na zvětšeném obrázku jsou vidět i rozdíly v detailech tisku u pravých známek. Na tomto příkladu ukazuji, jak obtížný úkol je určit, zda známky autorem určené jako novotisky, nebo patisky skutečně pocházejí ze stejných tiskových desek


Padělek (vpravo) v porovnání se známkou stejného ZP. Druh tisku se shoduje, jsou však zřejmé rozdíly v detailech


Padělek (vpravo) v porovnání se známkou stejného ZP. Druh tisku je na první pohled rozdílný (pravděpodobně knihtisk), Na ostrosti a rozdílech v detailech zde můžeme dokumentovat průběh výroby padělku dokreslováním detailů při zvětšeném sejmutém obrazu známky


Zajímavý padělek (prodaný v renomované aukci) na rýžovém papíru, na kterém se tiskla hlavně falza známek Tibetu. Všechny známky jsou shodného ZP, což jen potvrzuje experimenty padělatelů. Rozdíly i v padělcích zcela jasně dokazují, že padělatelů bylo více.


Závěr

Co říci závěrem o těchto třech emisích barevných vydání tygřích hlav? Odpovědět se jednoznačně nedá, ale na několika poznatcích se snad shodneme:

1. Je prokázáno, že 4 poštovní úřady Kábul, Peshawar, Jalallabad a Taškurghan používaly známky rozdílných barev
Kábul – zelená, šedozelená, žlutozelená, olivová, hnědá (emise 1293)
Peshawar – šedá, stříbřitě šedá
Jalallabad – hnědá, světle hnědá, tmavě hnědá
Taškurghan – fialová (oxidací některé známky mají žlutohnědou barvu), hnědá (emise 1293)

2. Hlavním účelem těchto barevných vydání vychází rozlišení uvedených poštovních úřadů - důvody pravděpodobně zúčtovací a kontrolní (nedají se přesně doložit)

3. Známky v černé barvě se zdají být za prokázané novotisky či patisky vytištěné v Peshawaru roku 1880 nebo i později. Dokazuje to, že tiskové desky z tiskárny v Kábulu zničené v II. Britsko-Afghánské válce roku 1879 se dochovaly a byly odcizeny. Britové potom na nich tyto novotisky provedli. I katalog Gibbons se zmiňuje o novotiscích, ovšem ve světlehnědé barvě a známky v barvě černé uvádí jako falza. Myslím si, že údaje v aukčním katalogu Feldman uvádí tento stav na pravou míru.

4. Vzhledem k objevu celého archu v černé barvě na správném papíru s průsvitkou "R&C 1876" se dá hovořit spíše o zkušebním tisku, jak uvádí katalog Scott.