Rozhovor se Zdeňkem Fritzem, soudním znalcem a šéfredaktorem časopisu Merkur Revue

Ing. Zdeněk Fritz, nar. 7. 10. 1937, Brno. Původním povoláním inženýr reaktorové fyziky – studium na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT Praha a MEI Moskva. Práce v oboru 27 let (Závod jaderné elektrárny ŠKODA Plzeň). Filatelií se zabývá nepřetržitě od 8 let (1945). Hlavní sběratelskou oblastí je ČSR I, ČSR II a známky, historicky platné na území ČSR, kromě toho také Rakousko všech období a (od roku 1952) Rusko a SSSR všech období.


Jaké byly Vaše filatelistické začátky?

Prvními mými známkami byly tři čtyřbloky známek Moskevského vydání z roku 1945, které jsem dostal jako nečekaný dárek od maminky k prvním poválečným Vánocům 1945. Byl jsem 8letý kluk a tyto známky mne nesmírně zaujaly. Mám je jako památku dodnes. Bylo pak téměř samozřejmé, že známky jsem od toho okamžiku začal horlivě sbírat. Opravdového filatelistu však ze mne doslova „udělal“ ing. Jan Karásek v mých 14 letech. Náhodně jsme se setkali, když jemu bylo 24 let. Od té doby jsme byli nerozlučnými přáteli až do jeho smrti. Karásek se ve filatelii záhy významně prosadil jako vynikající znalec, publicista a vystavovatel. Za vše, co jsem se za 60 let ve filatelii naučil, vděčím v mých začátcích především jemu.

Můžete nám říct několik slov z pozice šéfredaktora sběratelského časopisu Merkur Revue?

Domnívám se, že se nám všem – tedy redakci, redakční radě a pracovníkům grafického studia a tiskárny Europrinty Břeclav – podařilo vytvořit z časopisu „Merkur Revue“ (MR) odborný list velmi slušné úrovně, což je uznáváno u nás doma i v Evropě. Další plány rozvoje časopisu jsou přímo závislé (bohužel!) především na finančních možnostech vydavatele a celé s.r.o. Vzdáleným cílem by např. mohl být přechod k časopisu jako měsíčníku. Dnes je to však pro nás nepředstavitelné. Chceme však, aby MR byl nadále vysoce odborným listem, zaměřeným poněkud odlišně od běžných filatelistických periodik (mj. viz také v menším rozsahu občasné odborné stati z oboru notafilie, numizmatiky a faleristiky), přinášejícím originální texty s informacemi pokud možno dosud nikdy a nikde nepublikovanými. Chceme zachovat a zlepšovat vynikající technickou úroveň tisku atd. atd. S počtem čtenářů a předplatitelů bohužel spokojeni nejsme. Zdá se nám, že poměrně rychle ubývá počet filatelistů, pro něž je nezbytnou součástí jejich záliby kvalitní odborná publicistika. Málo čtou a peníze do literatury dávají neradi …

Které redaktory, či autory článků v Merkur Revue pokládáte za nejlepší?

Otázka, co je nejlepší, přísluší spíše čtenářům, než šéfredaktorovi jako jednomu z tvůrců revue. Nicméně naprosto odpovědně tvrdím, že většina článků a studií našich kmenových autorů patří ke špičkové publicistice. Namátkou uvádím jen několik jmen (abecedně), u nichž si pozorný čtenář okamžitě vybaví konkrétní témata, jimiž se zabývají: Bělina, Černý, Filip, Filípek, Fischer, Gebauer, Hirš, Květon, Raduška, Šablatúra, Vávra a další (abych na nikoho nezapomněl) …

Jaká je situace s aktualizovaným vydáním specializovaného katalogu ČSR 1918 – 1939?

Nový specializovaný katalog ČSR 1918 – 1939 je stále předmětem snahy o jeho co nejrychlejší vydání. Bohužel není to jednoduchý úkol, nechceme-li vydat jenom reedici vydání původního. Stále vyvíjíme tlak na autory, aby svou práci konečně dovedli alespoň k dílčímu závěru, tedy vydání prvního dílu katalogu (samozřejmě v barevném provedení).

Kterých filatelistů, znalců či obchodníků působících ve filatelii si vážíte?

Vážím si každého filatelisty, který v průběhu svého sběratelského životního období něco dokázal, je poctivý, zásadový, neúplatný a dokáže nezištně spolupracovat při výzkumné práci v oblasti studijní filatelie. Uvedu alespoň několik jmen: absolutně JUDr. Svätopluk Šablatúra, dále Zdeněk Filípek a – jak jsem se již zmínil výše – Ing. Jan Karásek bez ohledu na některá jeho pochybení z posledních let jeho života. Nemohu se nezmínit také o JUDr. Václavu Hromádkovi z pražské Alfafily. Naopak nesnáším intrikány, pomlouvače a obecně i povahou neseriózní lidi. I takoví se dnes občas najdou.

Působíte jako soudní znalec. V jakých oblastech?

Jsem řadu let soudním znalcem ve dvou oblastech, týkajících se filatelie: „ekonomika – ceny a odhady“ (1991) a „spoje – pravost a kvalita poštovních známek“ (2008). Svými odbornými posudky spolupracuji především se státními orgány (policie, soudy), mnohem méně je poskytuji soukromým osobám či organizacím. Znaleckou činnost zásadně neprovádím „na kšeft“, jak se snad domnívají někteří filatelisté.

Jaký je Váš názor na úroveň znalecké činnosti u nás?

Stav úrovně znalecké činnosti v současné době v ČR nechci komentovat, byť mám na tuto věc vlastní dosti vyhraněný názor. Nepřísluší mi to a dosud mne nikdo o věcnou analýzu nepožádal. Zlepšení je ovšem vždy možné a já bych si to upřímně přál.

Mohl byste uvést nějaké zajímavé příhody ze svojí praxe soudního znalce?

Zajímavých příhod z praxe soudního znalce bych mohl citovat hned několik – asi by to však zde zabíralo neúměrně mnoho místa. Zmíním jen jednu příhodu při soudním procesu proti systémovému zloději a vykradači sbírek nezkušených filatelistů, jehož jsem pomohl nezpochybnitelně usvědčit. Pamatuji si, že tehdy po téměř celodenním procesu mi ctihodná paní soudkyně vděčně poděkovala se slovy. „Bez vaší pomoci bych si s tím člověkem nevěděla rady …“ Pokud jde o nebezpečné padělky: viděl jsem jich dost a vždy jsem se snažil na ně hlasitě upozornit včetně popisu v odborném tisku, a to bez ohledu na to, komu taková „známka“ patřila. Řekl bych však, že skutečně nebezpečných falz až dosud nebylo příliš, takže nebezpečí škod nebylo kritické. Dnes ovšem se situace začíná měnit, protože falzátoři přecházejí na moderní, mnohem nebezpečnější metody „tvorby“ svých falešných kreací!!! Pro méně zkušené filatelisty jsou pak stejně velkým nebezpečím distributoři těchto výrobků!

Jaký je Váš názor na filatelistického znalce Jana Karáska?

K osobě Ing. Jana Karáska (JK) jsem se již velmi otevřeně vyjádřil výše, takže se nebudu opakovat. Dodám jen, že se považoval za žáka Jana Mrňáka, našeho snad nejúspěšnějšího znalce všech dob (v životě se odborně zmýlil jen jednou, což nadto dokonce zveřejnil!), a navázal na něho klasickými zkušebními metodami. Dnes jsme samozřejmě dál a máme k dispozici technické prostředky, o nichž se „klasickým“ znalcům ani nesnilo. Źe se JK ke konci života někdy politováníhodně mýlil, je sice fakt – zatracovat ho však za to je stejně neseriózní jako snahy některých lidí o jeho škodolibou diskreditaci (mj. i lidí, kteří se k němu svého času doslova až „lísali“ jako k neomylnému géniu – což nikdy nebyl).

Nevíte, jak bylo naloženo se znaleckými značkami Jana Karáska? V této otázce se totiž vyskytly různé spekulace.

Není mi známo, kam se poděla znalecká značka JK a celý rozsáhlý soubor značek přídavných. Spekulovat v této věci nechci, byť byla vyslovena různá podezření. Vím jen z osobního styku s JK, že nedisponoval několika znaleckými značkami jako kdysi např. prof. Gilbert.

Co říkáte na mediální a morální diskreditaci znalců Jana Karáska a Pavla Pittermanna?

Morální likvidace znalců J. Karáska a P. Pittermanna (PP) je možná pojem poněkud nadsazený, o jejich diskreditaci však usilovali někteří vlivní funkcionáři zcela nepochybně. Svědčí to však spíše o lidských vlastnostech a morálním profilu těchto osob než o čemkoliv jiném. Pokud se JK a PP dopustili omylů, není to v žádném případě důvodem k zatracení jejich obrovských dřívějších zásluh o čs. a českou organizovanou filatelii a její prezentaci v zahraničí.

Jak se stavíte k případným omylům znalců? Stalo se i Vám, že jste se někdy zmýlil?

Nikdo není neomylný – to je stará pravda a kdo tvrdí, že se ve svém filatelistickém životě nikdy nezmýlil, nemluví pravdu a není tak chytrý, jak si asi myslí. Vzpomínám si, že dnes již nežijící znalec Dr. J. Kulda vyřkl zajímavou poznámku, že každý, často i velmi zkušený filatelista se alespoň jednou pořádně „spálil“ – a dokumentoval to svým vlastním příkladem. Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, i když si již nemohu vybavit, komu jsem to kdysi vlastně „naletěl“. Proti mým soudním výrokům však zatím nikdy pretenze nezazněly, takže bych měl být klidný. Ovšem, jak se to stává, člověk nikdy neví …

Jaká je zodpovědnost soudního znalce?

Soudní znalec ze zákona plně zodpovídá za sebe a za své odborné výroky, což je velmi striktní zásada. Ostatně to oficiálně slibuje při svém jmenování. Domnívám se, že totéž musí platit i pro tzv. svazové znalce SČF, i když nejsou vázáni zákonem. SČF však má statuty odborných komisí, takže tato zásada musí být obsažena ve statutu Komise znalců (jeho aktuální znění momentálně nemám k dispozici).

Vystavoval jste někdy svůj exponát na filatelistické výstavě a kdy?

Vystavoval jsem ještě jako velmi mladý filatelista, naposledy jako 18letý na mezinárodní výstavě PRAGA 1955, a to tématický exponát. Dokonce jsem kromě diplomu obdržel jakousi čestnou cenu. Od té doby však nevystavuji, nepatřím totiž k typu lidí, kteří rádi vystavují na odiv své pozoruhodnosti. To je však věcí osobního vkusu a zaměření, touhy po medailích atd. atd.

Které exponáty na Vás nejvíce zapůsobily?

Dodnes nezapomenu na vynikající exponát JUDr. Petra Lavrova „Rusko a SSSR“, vystavený na Světové výstavě PRAGA 1962 a, tuším, ještě PRAGA 1968. Byl to ve své době snad nejlepší exponát svého druhu na světě vůbec, světově proslulý a mnohokrát oceněný. Pamatuji si, že jsem u něj strávil hodiny času a psal jsem si podrobné poznámky. Mám je dodnes a často jsou ještě velmi užitečné. Rovněž oceňuji vynikající sbírku a exponáty ČSR I nedávného jubilanta Ludvíka Pytlíčka, také určitě dodnes nejlepší na světě.

Navštívil jste ve spojitosti s filatelií i jiné země?

S filatelií jsem toho dosud mnoho neprocestoval, myslím do zahraničí – je to asi moje chyba. Přesto mám jeden vynikající zážitek: Poštovní muzeum v Londýně, které jsem navštívil jako účastník filatelistické výpravy do Anglie, organizované před řadou let dnes již zesnulým Ing. Zdeňkem Molišem.

Z jakého filatelistického přírůstku jste měl největší radost?

Je opravdu velmi těžké říci, z jakého filatelistického přírůstku jsem měl v životě největší radost. Nejsou to asi především drahé věci, i když před lety jsem byl opravdu šťastný, když jsem získal aršíky „Kde domov můj“ v originálních destičkách a s odstíny známky 1 Kč. Jako kluk jsem po nich velmi toužil, ale peníze jsem na ně neměl. Někdy však přinese nečekané potěšení i „malá“ věc, jako je např. mnou nedávno nalezený chybotisk známky SSSR Mi 2038 s portrétem slavné herečky M. N. Jermolové. Chybotisk je podrobně popsán v MR č. 3 / 2012.

Jak se díváte na „boj“ Infofily proti padělkům a jejich rozšiřovatelům, jakož i na aféru, která probíhá v souvislosti s prodejem padělků našich největších rarit?

Nemá smysl zde celou aféru zkoumat a komentovat. Téměř jednoznačně se však jeví neseriózní pozadí celé aféry a je záslužné, že se Infofila důsledně snaží na toto pozadí poukázat a jednou provždy zjednat jasno.Velmi ji za to oceňuji.

Máte nějakou představu, jak zlepšit „boj“ proti padělkům a jejich rozšiřovatelům?

Jak zlepšit boj proti padělkům? To je dlouhodobá snaha všech poctivých sběratelů a znalců! Bohužel, každá rada je drahá a navíc k ničemu, nejsou-li důsledně dodržována základní pravidla a osvědčené pravdy v tomto boji. Musí k němu totiž přispět všichni a na všech úrovních, nesmějí se obávat poukázat na osoby podezřelé a zainteresované na zamlžování faktů a odvádění pozornosti od skutečných, někdy dokonale krytých škůdců dobrého jména české filatelie. Naopak musí ustat podezřívání a vymýšlení fantastických historek na nepravých místech o celých „klanech“ těchto škůdců, údajně sdružujících falzátory, nepoctivé znalce (ovšem zásadně nikdy nejmenované!), označující falza jako pravé známky, a jejich „distributory“. V minulosti se některé „osobnosti“ zvláště vyznamenaly (anonymně!) ve vymýšlení těchto teorií místo skutečného boje se světem falz.

Jak se díváte na nečekané odstoupení Lumíra Brendla z funkce předsedy SČF?

Odstoupení L. Brendla z funkce předsedy SČF bylo politováníhodné. Bylo důsledkem nejen nedobrého zdravotního stavu, ale i znechucení a únavy z intrik a pomluv kolem jeho osoby a opakovaného zneužití dávno vysvětleného sporu o pravdivost negativní lustrace jmenovaného. Prostě pro některé osoby v SČF byla dobrá každá možnost diskreditace L. B.

Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra a Jaromír Petřík