33. ročník filatelistické olympiády pro školní rok 2005/2006

OLYMPIJSKÉ HNUTÍ

33. ročník filatelistické olympiády pro školní rok 2005/2006

Se sportem se každý z nás setkáváme prakticky na každém kroku. Někdo aktivně, jiný pasivně, ale celkově jsme považováni za sportovní národ. Můžeme se dočíst o této problematice v novinách i časopisech, sledovat programy v rozhlase i v televizi. Hlavně ale každý z nás je fanda nějakého sportu, klubu či oddílu, a protože sportu samozřejmě dobře „rozumí“, je velmi rozšířené mezi námi o sportu hlavně mluvit. V neposlední řadě se každý žák setkává se sportem i ve škole.. Proč je sport tak aktuální, proč se o něm pořád píše a mluví, proč je i tématem naší filatelistické olympiády?

Sport přináší v první řadě aktivním sportovcům radost z dosažených výsledků, zlepšuje tělesnou kondici a působí kladně na celou společnost. Pasivním konzumentům přináší chvíle napětí při sledování sportu u televize, dává možnost vyniknout národní hrdosti na úspěchy našich sportovců a možnost vést nekonečné rozhovory o tom, jak by to zařídili sami, kdyby k tomu měli příležitost.

Mladí filatelisté mají kromě už zmíněných možností ještě příležitost zapojit se do sportu formou filatelistické olympiády. V jejím rámci mohou filatelisticky zpracovat tu oblast sportovního dění, které je pro mladého filatelistu nejbližší. Vlastní zpracování bude tak různorodé, jako jsou oblasti sportu. Takto široce pojaté téma bude mít jistě i řadu úskalí. Nelze totiž dát k dispozici jednotný návod, jak dané téma zpracovat, protože zahrnuje nepřeberné možnosti zpracování a záleží pouze na autorovi. Miniexponát vytvořený k olympiádě se může snadno stát základem pro budoucí výstavní exponát. Téma olympiády je natolik zajímavé, že by bylo škoda nepokusit se je filatelisticky zpracovat.

Pro snazší orientaci v problematice a jako určité vodítko při zpracování miniexponátů vám i letos předkládáme určitá témata. Ta mohou být ale také inspirací pro tvorbu témat vlastních.

Návrhy témat:

1. Historie

Kdysi bývala olympiáda nejvýznamnější řeckou kultovní slavností, která se od roku 776 př.n.l. konala každé čtyři roky. Kořeny těchto sportovních slavností však sahají ještě dál do historie až k mykénským slavnostem úrody (1600 – 1100 př.n.l.).

Do roku 724 př.n.l. byl na programu jen závod v běhu na jeden stadion (192,27 m). V následujících letech se počet disciplin zvyšoval až na osmnáct. Například běh na dva stadiony, na 24 stadiony, běh ozbrojenců, pětiboj, zápas, box, závody ve vozech, dostihy a podobně.

K velkému rozmachu olympijských her došlo v helénistickém a zvláště římském období v prvním až třetím století n.l. Pak se proti olympijským hrám jako pohanským slavnostem ostře postavila křesťanská církev, která reprezentovala oficiální ideologii tehdejší Římské říše. Císař Theodosius roku 394 olympijské hry zakázal.

2. Novodobé hry

Na moderním a mezinárodním základě byly olympijské hry obnoveny koncem devatenáctého století díky francouzskému pedagogovi Pierru de Coubertinovi. Roku 1894 byl na prvním olympijském kongresu v Paříži založen Mezinárodní olympijský výbor a o dva roky později v roce 1896 se v Aténách konaly první novodobé olympijské hry. Od té doby probíhaly (kromě válečného období) každé čtyři roky v různých zemích. Od roku 1942 existují i zimní olympijské hry.

3. Naše účast na olympijském hnutí

Pro nás je důležité, že mezi 15 zakládajícími členy MOV byl i náš zástupce, středoškolský profesor PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Nejvyšším orgánem olympijského hnutí je Olympijský kongres. Zasedání VIII. Olympijského kongresu se konalo v roce 1925 v Praze. Velmi důležitým bodem jednání bylo schválení návrhu Josefa Rősslera - Ořovského o pravidelném konání zimních olympijských her. Jako předseda MOV skončil v Praze Pierre de Coubertin. Od roku 1995 byla členkou MOV Věra Čáslavská, v současnosti pak oštěpař Jan Železný.

4. Naše účast na olympiádách

První olympiádou, které se účastnili naši sportovci, byla druhá v Paříži v roce 1900. Na ní získal naši první olympijskou medaili diskař František Janda – Suk, který je také znám tím, že jako první začal používat při hodu otočku. Medaile byla stříbrná a od té doby jich naši sportovci získali skoro 200. Sportovci Československé republiky se poprvé zúčastnili olympijských her v roce 1920 v belgických Antverpách. První zlatou olympijskou medaili pak získal Bedřich Šupčík o čtyři roky později v Paříži za šplh na laně. Pak následovala dlouhá řada sportovců i medailí. Z nejvýznamnějších nelze přehlédnou olympijské vítěze Danu a Emila Zátopkovi. Celkově nejúspěšnější byla Věra Čáslavská se sedmi zlatými medailemi. Z dalších to namátkou může být gymnastka Eva Bosáková, kanoisté Holeček a Brzák, diskař Ludvík Daněk a v neposlední řadě trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný.

Organizace olympiády

Soutěžící si podle vlastního uvážení rozmyslí a připraví miniexponát (albové listy) pro kroužkové, oblastní i národní kolo FO. Zároveň si opatří a přinesou vlastní filatelistické materiály, které potřebují k jeho vytvoření. Protože je téma velmi široké, bude stejně jako v minulém ročníku olympiády možno použít různorodější filatelistický materiál. To znamená, že soutěžící mohou využít známky všech zemí světa a v přiměřené míře i ostatní vhodný filatelistický materiál. Tím budou mít stejné podmínky, jako když tvoří velký výstavní exponát.

V letošním roce dochází také k několika změnám v tvorbě miniexponátů. Předně budou soutěžící smět používat písemné pomůcky pro tvorbu albových listů. Každý účastník národního kola zná svůj albový list dokonale a je pouze na jeho paměti, jak dokáže list vytvořit. Použití takových pomůcek stejně šikovnost mladého filatelisty nenahradí.

Obdobně bude pro zájemce doplněno národní kolo FO o mimosoutěžní část, ve které bude mít každý možnost prezentovat albové listy na téma filatelistické olympiády, ale připravené doma. Stejný počet listů, jaký je stanovený pro jednotlivé kategorie, si tedy může soutěžící vypracovat doma s použitím všech dostupných pomůcek včetně počítače. Takto vypracované listy budou také vystaveny v rámci olympiády, ale hodnoceny budou mimo hlavní soutěž.

Poslední změnou bude obdobná soutěž v tvorbě albových listů na počítači. Protože značná část mladých filatelistů ráda pracuje na PC, bude mít možnost vytvořit miniexponát v elektronické podobě na počítači. Výhodou takového exponátu je, že se v něm může použít i jinak absolutně nedostupný materiál, který lze získat pouze jako kopii originálu. Bližší informace k soutěži budou zveřejněny společně se zadáním FO.

Kroužková kola, oblastní kola a národní kolo FO se skládají ze dvou částí. Jsou to testy ze všeobecných filatelistických znalostí a znalostí tématu olympiády a tvorba albových listů (miniexponátu). Tématické znalosti se tedy budou prověřovat nejenom tvorbou miniexponátu, ale také formou testu. Obdobně, jako v dřívějších ročnících FO, budou do testu zařazeny otázky vztahující se k tématu olympiády, které vycházejí z běžných znalostí žáků základních a středních škol. Filatelistický test obsahuje 15 otázek ze všeobecných filatelistických znalostí a 5 otázek z tematických znalostí a je možno za ně získat maximálně 40 bodů (jednotlivé otázky mohou mít podotázky, těžší otázky mohou být dotovány větším počtem bodů). Miniexponáty hodnotí pět jurymanů a každý z nich může udělit maximálně 20 bodů. Nejnižší a nejvyšší hodnocení se vždy škrtá a součet zbývajících tří dává celkové hodnocení. V rámci hodnocení miniexponátu je bodově zvlášť vyčleněno jeho tematické zpracování. Tím si soutěžící ověří, do jaké míry zvládl téma olympiády. Přitom na tematické zpracování miniexponátu připadne asi polovina z celkového počtu možných bodů. Při hodnocení miniexponátu používá jury zvláštních tabulek.

Dobu vymezenou pro tvorbu miniexponátu a možnost používání písemných pomůcek pro jejich tvorbu si KMF a oblasti stanoví samy. Při národním kole se předpokládá asi dvě a půl hodiny.

Počet albových listů pro jednotlivé věkové kategorie: