Základy notafilie - kategorizace bankovek, zaměření, sbírky, rarity, perforace, přetisky

Datum vydání: 30. 1. 2012

---

Základy notafilie - kategorizace bankovek;zaměření sbírky;rarity;perforace;přetisky;zachovalost bankovek

Podstatným faktem k určení (identifikaci) bankovek je tzv. kategorizace bankovek. V úvodu bylo zmíněno, že sběratelství bankovek je poměrně složitá a v mnoha ohledech titěrná práce. Vše souvisí se zaměřením a cílem sběratele. Kategorizací rozumíme přesné zařazení bankovky do příslušné kategorie, tzn. přiřazení číselného kódu v duchu mezinárodní nomenklatury. Setkáváme se především s označením Cat.# (např. podle Bruno´s Paper Money Collection; 2008) nebo Pick# (podle Standard Catalog World Paper Money ; SCWPM; 2009).


U obou značení je možné narazit na tzv. indexování (př. Pick#84a; indexování prosté, nebo Pick#302Fa – f; indexování kombinované). Velice často to souvisí s počtem edicí stejného nominálu v témže roce (avšak odlišné datum vydání emise), s počtem edicí (dotisků) v letech následujících nebo s počtem edicí za funkčního období jednoho guvernera nebo jiné pověřené osoby (např. ministra financí). Některé světové katalogy (např. World Bank Notes; 2008), užívající zejména značení Pick# používají jako doplňující a současně upřesňující údaj před číslem mezinárodní bankovní zkratku státu (např. BW – Botswana; SN – Senegal; SR –Surinam apod). Je potřebné upozornit na to, že u obou výše uvedených značení existují určité nepřesnosti či rozpory. Jde především o indexování jednotlivých edicí bankovek. Jako ND jsou označovány bankovky, u nichž není přesně uveden rok jejich edice(rozumí se tím na bankovce). Tyto bankovky jsou pak označovány kupř. Nikaragua 200000 cordobas ND(1990). Kompletní značení bankovky by mělo vypadat, kupř. při nabídce v aukci, následovně.


stát – nominál – měna (slovně nebo v mezinárodním kódu, MXZMK) – nová bankovka ( uncirculated – nebyla v oběhu ) – na bankovce není uvedeno datum, byla tištěna v letech uvedených v závorce – katalogové číslo – prodejní, nabídková cena

pozn.: informace uvedené výše se mohou pochopitelně odlišovat podle druhu bankovky; doplňují se například signatury, emitent či jiné, pro co nejpřesnější identifikaci bankovky důležité informace (barva seriového čísla apod.)

    Pokud se sběratel specializuje na jednotlivé státy, nastává situace, že se již jen velice obtížně obejde bez odborné literatury. Mezi nejvíce užívanou lituretura lze právem zařadit Standard Catalog of World Paper Money (SCWPM). V katalogu jsou vyobrazeny bankovky s určitým komentářem, včetně katalogových cen (v USD) ve třech kvalitatitvních úrovních (UNC apod.). Vedle již výše uvedeného indexování se v katalogu setkáme s tzv. prefixí (nelze zaměňovat s prefixem seriového čísla; kódováním), kde zjistíme účel vydání bankovky.

Nejčastěji se jedná o P pravidelně vydávané řádné bankovky; PS separáty bankovek nebo bankovky vydané soukromými bankami nebo samosprávami ; PM (military issue), armádou vydaná, armádní bankovka;  PR (regional issue), oblastní bankovka  vydávaná národní autoritoubankou, zpravidla pro oblastní (regionální) použit a CS: (collector series), zpravidla sběratelská řada (velice často pamětní vydání).

Tento prefix se však nemůže zaměňovat s formou seriového čísla. V souvislosti se seriovým číslem se setkáváme také s prefixem (počáteční značení seriového čísla), ale nejen to.






varianty seriových čísel

Při detailním studiu bankovek nesmíme opomenout ani tzv. infix (vložený znak), sufix a posfix. Jedná se ale o značně problematickou a vysoce variabilní otázku, která není jistě předmětem této příručky.

Podobně jako u mincí, jak bylo uvedeno výše, se zadní (rubová) strana bankovek nazývá reverz (R; též revers) a přední (lícová) strana bankovek se nazývá averz (A; též avera). Existují totiž bankovky pouze s lícovou stranou bez otisku strany rubové (uniface ; např. některé starší bankovky Hong-Kongu nebo Číny) Při pořizování bankovek bychom pozornost měli věnovat hodnocení jejich stavu(viz jiná kapitola). Je však nutné podotknout, že stav není v mnoha případech přímou úměrou k jejich hodnotě. Papírová platidla rozdělujeme do sedmi základních stupňů. Pro přesnější určení používáme znaménka minus a plus, případně lomeno ( / ). Například 1- je horší než 1, ale lepší než 2+. Upouštíme od značení zachovalosti zlomkem líc / rub (např. 1-/2, 3/3), neboť praxe ukázala, že zachovalost jedné strany bankovky od druhé se nijak podstatně neliší.





uniface – některé zdroje k rozlišení bankovek z hlediska absence či přítomnosti reverzu navrhují termíny averzně-reverzní bankovka (klasická; viz bankovka Tanzanie na předcházející straně) a averzní bankovka (bankovka bez reverzu; viz uvedená bankovka Číny)

Sběratelství mincí i bankovek je v současné době považováno téměř za vědní obor. Ono tomu také v mnoha ohledech je. Pokud budeme hovořit o bankovkách, uvádíme zde několik dobře míněných rad pro adepty notafilie.

1) pokud uvažujeme o sbírání bankovek, zásadní otázkou je, zda se rozhodneme pro sběratelství nových, nepoužitých bankovek (UNC bankovek) nebo bankovek z oběhu, použitých. V mnoha směrech je to současně otázka stanovení si úrovně přijatelné investice.

2) v obou výše uvedených případech je potřebné se rozhodnout na zaměření naší budoucí sbírky; ta může být soustředěna na státy, kontinenty, temata vyobrazená na bankovkách (příroda, budovy, flora, fauna, představitelé apod; podrobněji viz níže).

3) při zakládání sbírky je vždy dobré navázat kontakt1 s někým, kdo notafilii provozuje, vstoupit2 do interaktivních aukčních síní (např. Aukro v našich podmínkách nebo eBay na mezinárodní úrovni) a pořídit si základní vybavení sběratele3 (katalog bankovek, lupa, alba aj.).

4) sběratelství nejen bankovek začíná zpravidla vlastním rozhodnutím nebo také často tak, že dostaneme několik bankovek, získáme bankovky od známých nebo si přivezeme nějaké bankovky z dovolené

5) dobrým počinem pro začínajícího sběratele je si pořídit tzv. konvolut, většinou větší množství bankovek v jednom, kde je zastoupeno více států (správněji označit takovou sestavu bankovek jako lot).

6) když získáme určité množství bankovek, jistě nás některé osloví natolik, že se rozhodneme pokračovat cíleně, tak jak je uvedeno výše.

Příklady sběratelství bankovek

1) kontinenty – sběratel se soustředí na některý ze světových kontinentů. To je však, podle zkušených sběratelů, stále značně široké tema. Proto zpravidla následuje volba v rámci kontinentu na jednotlivé
2) státy – v rámci států má sběratel stále ještě značnou volnost; jako příklad uvedeme bankovky Keni. První bankovky Keni pocházejí z roku 1966. V případě tohoto státu se vyhneme komplikaci přechodu jednoho měnové systému v jiný (např. systém librový v systém cedis jako tomu je u Ghany). Bankovky je možné kategorizovat podle data vydání, pokud nejsou typu ND, nebo podle signatur. U některých států, konkretně také v případě Keni, se uplatňují v časové posloupnosti oba způsoby. Nezbytností v takovém případě je kompletní znalost signatur (značeno sign. 1 – současnost).
3) temata – nelze zpravidla kombinovat se specializací na státy či kontinenty. Také zde však vyjimka potvrzuje pravidlo, jako tomu je u bankovek Surinamu nebo Ceylonu (Srí Lanky)
4) unie – poměrně rozšířenou formou sběratelství je tzv. specializace na měnové (měnovou) unie. Jako měnovou unii označujeme  takovou spolupráci mezi státy (nebo jejich závislých území), kdy členské státy používají jednu společnou měnu jako zákonné platidlo. Měnových unií je známo krom zmíněných několik a lze je rozdělit podle následujícího hlediska na 4 základní:
a) současné měnové unie - východokaribský dolar XCD; Euro
b) de facto měnové unie  - americký dolar; arménský dram ( je platidlem jak v Arménii, tak i v de facto nezávislém státu Náhorní Karabach na území Ázerbajdžánu); jihoafrický rand (používán běžně ve 4 afrických státech - Jihoafrické republice, Namibii, Lesothu a Svazijsku); středoafrická měnová unie (CEMAC - Kamerun, Středoafrická republika, Kongo, Gabon, Rovníková Guinea, Čad) a západoafrická (WAEMU - Benin, Burkina, Pobřeží slonoviny, Guinea Bissau, Mali, Niger, Senegal, Togo) měnová unie.
c) potenciální ( budoucí) měnové unie  - rekonstruovaná západoafrická měnová unie - v roce 2009 mají státy Nigérie, Ghana, Gambie, Guinea a Sierra Leone nahradit své národní měny měnou eco. Dalším možným členem je Libérie; východoafrická měnová unie1 - Keňa, Tanzanie , Uganda, Rwanda a Burundi mají v plánu v průběhu roku 2010, nejpozději v roce 2011 zavést společnou měnu východoafrický šilink, severoamerická měnová unie - USA, Kanada a Mexiko a jejich potenciální společná měna amero
d) zaniklé měnové unie - skandinávská měnová unie

Rarity

Nejvzácnějším československým papírovým platidlem je státovka 5000 Kč 15. 4. 1919. V současné době je známo pouze 26 kusů pravých exemplářů, nacházejících se jak v soukromých a veřejných sbírkách na území České a Slovenské republiky, tak i ve veřejných sbírkách v zahraničí. Všechny známé exempláře jsou perforovány.

Velmi vzácné jsou také nerealizované návrhy, vzory bez sériových čísel, chybotisky (například bankovky vytištěné pouze na jedné straně), špatně ořezané kusy a podobně. Při přísné kontrole kvality, jaká je v tiskárnách cenin běžná, je opravdu vzácné, když se takový kus dostane do oběhu.

Za raritu se dají považovat i falzifikáty. Zatímco některých bankovek obíhají miliony, každý falzifikát může být originál.

Z posledních let je kupříkladu raritní a mezi sběrateli známá bankovka 1000 šilinků; Tanzanie; 2003(Pich#36a) a 2005 (Pick#36b). Jedná se o přetisk Benki Kuu ya Tanzania (Central Bank of Tanzania) v lokaci knoflíku na saku zobrazeného (na A) Juliuse Nyererea.



Perforace, přetisky, kolky

Bankovky, které se stáhnou z oběhu, se zpravidla zcela zničí. Platnost některých bankovek se však ukončovala přetiskem nebo perforací. Nezavrhujte tyto bankovky jako zničené. Některé typy bankovek mohou být s perforací či zvláštním typem razítka mnohem vzácnější než bankovky tzv. čisté.Než se takových bankovek zbavíte, raději srovnejte s katalogem nebo konzultujte s odborníkem.


Další zajímavou úpravou bankovky je její okolkování. Často se v historii používalo při měnových odlukách a reformách. Některé bankovky jsou vzácnější okolkované, některé bez kolku. Každopádně je považujte za dva různé typy platidla.



Zachovalost bankovek

Setkáte-li se s bankovkami z oběhu, máte pramalou šanci, že budou dobře zachovalé. Oproti mincím jsou papírové peníze mnohem chatrnější a náchylnější ke zkáze. Pro mnoho sběratelů je poničení důkazem toho, že peníze obíhaly, a mají pro ně osobité kouzlo. Sbírejte libovolnou kvalitu, nicméně myslete na to, že pokud byste chtěli někdy nějaké bankovky zpeněžit, určuje jejich cenu hned několik faktorů. Mezi nimi je i zachovalost. Většina sběratelů se zajímá pouze o bankovky z prvních dvou příček následující tabulky, především pak o UNC bankovky. Ovšem jsou samozřejmě výjimky. Některé bankovky jsou tak vzácné, že vám i za kvalitu 4 zájemci snesou modré z nebe. Zachovalost exemplářů a posouzení jejich kvality je z části subjektivní záležitost. Doporučujeme řídit se zkušenostmi a vlastním citem. Pokud vám jedno z toho chybí, raďte se o nákupech raději s odborníky.

Bankovky se hodnotí podle stupně své zachovalosti
N oboustranně bezvadně zachovalý exemplář, dosud neobíhající, bez jakýchkoliv přehybů, ulámaných růžků, bez skvrn, nepošpiněný UNC
0 nepatrné vady (např. ulámané růžky) bez přehybů AU
1 velmi krásný, čistý, neznatelně přeložený XF
2 krásný, nepatrně přeložený, nejvýše jeden ostrý přehyb v hlavním směru, další přehyby slabé. Olámané rohy, menší nečistotu i nepatrné odření lze tolerovat. Neprodřený či jinak poškozený (natržení nebo nastřižení není přípustné) VF
3 dobrý, průměrně zachovalý, přehyby v obou směrech, jinak bez poškození, nenatržený, průměrně pošpiněný, v místech přehybů slabě odřený, nikoliv prodřený VG
4 méně zachovalý, silněji překládaný, vydřená místa v přehybu, silněji pošpiněný, nepatrně natržený, ulámané či částečně chybějící rohy, poškozený G
5 velmi špatný, silně překládaný, silně znečištěný, silně poškozený, natržený, či dokonce roztržený, odřený, chybějící části a rohy POOR
Pozn.: hodnocení zachovalosti je poměrně široké a může se v jednotlivých státech či na jednotlivých kontinentech odlišovat. Níže uvádíme přehled nejběžněji používané stupně zachovalosti.

UNCIRCULATED (=UNC) – dokonale zachovalá bankovka, zcela nová, nepoužívaná v oběhu. Beze změny barvy a bez přítomnosti sebemenších barevných skvrn. Bankovky polymerové a hybridní se mohou chovat ve stavu UNC jako mírně vlnité, což souvisí s výrobní technologií a použitým materiálem
AU – UNC – v podstatě se jedná o UNC; týká se především koloniálních francouzkých a francouzkých bankovek


EXTREMELY FINE ( = XF, EF ) – patrná lehká známka užití (tzv. lehká nebo minimální manipulace). Bankovka může obsahovat až tři mírné záhyby, výhradně vertikální. Papír je čistý a pevný.
Bez barevných skvrn. Rohy a hrany ostré, bez zahnutí či ohnutí.


VERY FINE ( = VF ) – větší stupeň opotřebení, papír může být měkčí. Bankovka může obsahovat více záhybů, vertikálních i horizontálních. Minimální znečištění. Růžky mohou být mírně zahnuté. Bankovka je zcela celá, bez chybějících částeček.


FINE ( = F, FF ) – značný stupeň oběhu, mnoho různě směřujících záhybů, papír měkký, mírně znečištěný, Žádná perforace, vzniklá chybějící částí bankovky, pouze tzv. perforace užitná (např. od spínacích špendlíků).


VERY GOOD ( = VG) – značně použitá bankovka, avšak neporušená. Rohy mohou být ohnuté či zahnuté (trvale). Znečištění je přítomno, včetně tzv. archiválních skvrn. Malý otvor u středu bankovky od pravidelného ohýbání (překládání). Nechybí žádná část bankovky.


GOOD ( = G) – silně používaná bankovka, výrazné záhyby a ohnutí, skvrny, perforace. Změna barevného rázu bankovky, otvor u středu od překládání, Nesmějí chybět větší plochy bankovního papíru, možnost absence růžků (nikoli všech).


FAIR ( = FAIR, FR ) – papír velmi změkčený, tzv. bezvládný, chybějí větší kousky bankovky, zpravidla včetně rožků. Perforace.


POOR ( = P , POOR )- bankovka působící dojmem hadru. Chybí kousky bankovky, perforace přítomny, změna barvy (např. od vlhkosti), chybějící rožky.


Pozn.: 1 ) moderní katalogy bankovek pracují dnes ze třemi základními kategoriemi, které současně určují variabilitu ceny konkretní bankovky ( UNC1, VF2 a VG3 ) 2 ) v některých zemích se upouští od všeobecné anglické terminologie a používá se vlastní označení zachovalosti.

---

1) Kudweis Miloš;Notafilie afrického kontinentu v kontextu měnových unií;Banque Des Eatats De LÁfrique Centrale;2011;456 stran

---

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz