Dva tucty glos k dějinám filatelie XV. - Nejdražší známky světa

Datum vydání: 3. 11. 2003


Není obtížnější a složitější úkol nad pokus sestavit pomyslný žebříček nejdražších známek, které se v historii filatelie objevily. I když celou problematiku zjednodušíme, záměrně se vyhneme manipulaci s konkrétními čísly a spokojíme se s představou, že ceny jsou z hlediska obyčejného smrtelníka mnohdy závratné, stejně nejsme schopni beze zbytku postihnout širokou škálu faktorů, které o ceně známek spolurozhodují. Zákony logiky přitom dokonale selhávají; to co se uplatňuje v jednom případě, v jiném nemá žádný vliv, protože převážila popularita, obliba nebo dokonce city. Zároveň ale významnou roli hraje samozřejmě i řada jiných okolností, které logiku naopak nepostrádají.

Okolnost č. 1: Aukce s nejdražšími známkami byly a jsou organizovány nejčastěji v Londýně a v New Yorku. Nejvyšších cen zde dosahují nejoblíbenější známky - a to jsou známky z britské a americké oblasti. Rarity z jiných oblastí mají ztíženou pozici, protože tolik neleží ve středu pozornosti.

Okolnost č. 2: Prosazují se známky nedokonalé, tištěné nekvalitně nebo primitivními prostředky a známky provizorní, zejména přetisky vyjadřující změněné poštovní funkce, nové názvy státu, nové měnové poměry apod.

Okolnost č. 3: Výhodu mají známky funkčně netypické (připouštěcí, balíkové, pro poštovní poukázky atd.) nebo dokonce ty, které poštovními známkami vlastně ani nejsou, jako např. nevydané známky nebo soukromé emise.

Okolnost č. 4: Více než normální známky jsou ceněny chybotisky a odchylky, tj. ve své podstatě nenormálnosti (chyby v přetiscích, dvojité a převrácené přetisky, odchylky barvy tisku, zoubkování, obrácené rámy či středy známek apod.). "Normálních" známek bez odchylek a chybotisků s nespornou poštovní funkcí, které se prosadily je velmi málo, jsou to skutečné výjimky. V této souvislosti je zajímavé, že v jiných sběratelských oborech (výtvarné umění, starožitnosti, numismatika ...) vše funguje právě obráceně: vadné předměty ztrácejí na své ceně.

Okolnost č. 5: Převažují známky klasické a nepatrně mladší, časovou hranici zpravidla tvoří konec dvacátých let dvacátého století. Nové a nejnovější známky se téměř neprosazují.

Okolnost č. 6: O ceně známek do jisté míry rozhoduje jejich náklad. Logika věcí by naznačovala, že platí nepřímá úměra - čím menší náklad, tím vyšší cena. Vždy tomu tak ale není, proto konstatování "do jisté míry". Je známa řada případů, kdy náklad známek byl několik set (či dokonce několik desítek!) kusů a cena známek sice úplně nízká není, ale rozhodně není závratná. A naopak. Příkladem může být populární saská trojka (Michel č.1) s nákladem více než 460 000 kusů.

A konečně: Dostane-li se známka cenově do popředí, téměř vždy je to zásluhou kombinace více souběžně působících faktorů, propojenost jejich struktury se ale nesnadno analyzuje, je to řešení rovnice o mnoha neznámých.

S ohledem na uvedené okolnosti do pomyslného žebříčku nejdražších známek světa - bez ohledu na to, kolik kdy za ně bylo zaplaceno - nepochybně patří:

Všechny tyto filatelistické vzácnosti se z trezorů na denní světlo samozřejmě dostávají jen výjimečně. Mnoho toho není známo ani o jejich majitelích, leckdy dokonce zůstávají v anonymitě. A podobné je to i s cenami, které za rarity byly naposledy zaplaceny. Úplný přehled zkrátka nemá nikdo, ačkoliv mnozí o to usilují. Jedním z nich je Thomas Sammler z německého Forchheimu, který na svých webových stránkách pro sběratele uvádí řadu zajímavých údajů vztahujících se k našemu tématu. Posuďte sami:

Ale dosti dalších úvah, protože již samotným tématem jsme beztak vstoupili na tenký led planého teoretizování. Neboť koho z filatelistů se naznačené problémy vůbec týkají a kolik sbírek tyto známky zdobí. Není ostatně smysluplnější a rozumnější nebrat na vědomí problémy světa velkých filatelistických byznysů a raději se věnovat řešení svých "přízemních", ale o to zajímavějších problémů, které sbírání známek přináší?

Příště: Známky zrozené za ostnatým drátem

Autor: František Hrbek
f.hrbek@atlas.cz

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz