Autor - František Hrbek
K populární známce modrý mauritius se váže celá řada legend. V představách laické veřejnosti je to nejvzácnější známka světa, jejíž hodnota se pohybuje v řádu miliónů
Když v pondělí 28. října 1918 vznikla Československá republika, mužové 28. října (Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Vavro Šrobár)
Dne 1. ledna 1851 rakouská pošta dala na základě výnosu ministerstva obchodu z 12. září 1850 do oběhu známky určené výhradně k vyplácení novinových zásilek.
Téměř za třicet let po prvních poštovních známkách se zrodila další novinka, dnes oficiálně zvaná poštovní dopisnice, jinak též korespondenční lístek čili přiléhavě česky koresponďák.
I když to bude příslovečným nošením dříví do lesa, zmínku o nejstarší celině světa nelze začít jinak než připomenutím, že celinami se rozumí poštovní ceniny s vytištěnou známkou
Když byl Rowlland Hill za své zásluhy o poštovní reformu ve Velké Británii přijat do státních služeb a pověřen její realizací, musel vyřešit stěžejní problém o který se celá reforma opírala - jak bude vypadat poštovní známka.
Výpočet poštovného za dopravu dopisu v předznámkovém období byl mistrovský počtářský výkon. Cena závisela nejen na vzdálenosti adresáta, ale i na váze dopisu a druhu použité dopravy.
Za tvůrce poštovní známky je všeobecně považován Rowland Hill. Nad tímto zdánlivě nezpochybnitelným faktem se ovšem vznáší několik otazníků.
| Novější články | Starší články |
František Hrbek
Autor o sobě napsal:
Profesí jsem učitel-historik, žiji v Mostě. Specializuji se na emisi Hradčany - známky výplatní, doplatní, letecké a SO 1920. Zajímají mě především druhy zoubkování, barevné odchylky, deskové vady, spirálové a příčkové typy, hradčanské celiny a celistvosti a razítka poštovních úřadů na hradčanských známkách z plebiscitního území Těšínska, Oravy a Spiše.
Reklama
