Brno 2005: Známky a příležitostné dopisnice pro výstavu Brno 2005

Známková tvorba věnuje tradičně mnoho pozornosti výstavám poštovních známek, zejména výstavám mezinárodním a evropským, které jsou organizovány v České republice. Česká pošta, s.p. jako hlavní spolupořadatel Evropské výstavy poštovních známek BRNO 2005 v souladu s emisními záměry Ministerstva informatiky ČR, oficiálního vydavatele poštovních známek, připravila k vydání již v roce 2002 dvě příležitostné poštovní dopisnice jako první vlaštovky oznamující velkou událost české organizované filatelie. Dopisnice výtvarně zpracoval, jako v případě celin BRNO 2000, grafik Karel Dvořák. Dopisnice s nominální hodnotou 5,40 Kč a 9 Kč byly vydány 19. 6. 2002. Jejich historická vinařská tematika (zpracování a sklizeň hroznů) bude pokračovat i v tomto roce dalšími dvěma dopisnicemi, z nichž jedna, v hodnotě 9 Kč s vyobrazením vinného lisu ze sklepa mikulovského zámku, byla vydána 10. 9. 2003. Druhá dopisnice, v nové hodnotě 6,50 Kč představující vinné sklípky z 18. a 19. století v Petrově - Plžích na Hodonínsku, památkově chráněné, vyjde pravděpodobně 5. 11. 2003. Známka společná oběma těmto dopisnicím a též budoucím "brněnským" celinám, nese hlavní atributy města Brna - legendárního draka a kolo doplněné znakem města. Liší se pouze barevností.

V roce 2003 byla výstava BRNO 2005 připomenuta v rámci emise Tradice české známkové tvorby na kuponu filatelistického sešitku. Rytinu kuponu s věží brněnské radnice ze známky a aršíku z roku 1946 zpracoval podle J. C. Vondrouše autor emise ak. malíř, grafik a rytec Bedřich Housa. Emise Tradice české známkové tvorby roku 2004 bude věnována významnému tvůrci poštovních známek Jiřímu Švengsbírovi. B. Housa vybral pro "známku na známce" námět domovního znamení U zelené žáby, které bylo s nezbytným Švengsbírovým sluníčkem použito na známce 1,80 Kč v roce 1970. Na kuponu pak najdeme domovní znamení U modrého lva ze známky 60h téže emise, druhý kupon nese obraz známky 1,60 Kč U tří housliček z roku 1968.

Další známkou roku 2003 se značkou BRNO 2005 je tympanon portálu baziliky kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova v hodnotě 6,50 Kč, kterou vypracoval ak. malíř a grafik Karel Zeman a rytecky provedl grafik a rytec Jaroslav Tvrdoň. Ústřední postavou kamenného reliéfu je sedící Kristus, u jehož nohou klečí královna Konstancie, zakladatelka ženského cisterciáckého kláštera, se synem Přemyslem držící spolu model kláštera. Další figurální a rostlinné motivy rámují lomený oblouk portálu. Ve filatelistickém sešitku nalezneme vedle známek též kupon, který vychází z hlavice sloupu v klášteře. V propletených rostlinách nalezneme i opičku a draka. Autorem návrhu celkového pohledu na západní průčelí s portálem na obálce prvního dne vydání je ak. malíř a grafik Emanuel Ranný.

S přibližujícím se termínem konání výstavy bude počet "výstavních" známek stoupat. Dne 18. 2. 2004 bude vydána známka 17 Kč s námětem chrámu Nanebevzetí P. Marie v Brně podle návrhu ak. malíře a grafika Karla Zemana. Známka bude vytištěna kombinací ocelotisku s ofsetem v rozměru známek Umění na upraveném tiskovém listu se 4 známkami a 2 kupony. Chrám v areálu gotického kláštera na Mendlově náměstí byl založen roku 1323 královnou Eliškou Rejčkou, která je zde pochována u oltáře sv. Kříže. Chrám s neobyčejným půdorysem je postaven z cihel s minimálním využitím kamene, u nás technikou velmi zřídkavou. Po válečné katastrofě 1467 byl pozdně goticky obnoven. Má barokní interiér s vynikajícími sochařskými a malířskými díly (např. oltářní obraz Nanebevzetí P. Marie od Josefa Rottera). Je zde uchováván též vzácný obraz Madony italsko-byzantského typu ze 13. století, který daroval Karel IV. augustiniánům, kteří ho pak přenesli do tohoto kláštera, získaného na základě josefinské reformy. Klášter se stal v 19. století střediskem brněnské vzdělanosti a kultury, spjatým se jménem světoznámého Johanna Gregora Mendla, ale i F. M. Klácela, P. Křížkovského a dalších. Ryteckým provedením byl pověřen grafik a rytec Jaroslav Tvrdoň.

Dne 17. 3. 2004 vyjde známka nominální hodnoty 26 Kč tištěná ocelotiskem z plochých desek, která by měla dokonalým ryteckým provedením a vysoce profesionálním tiskem navázat na obdivované emise, které si pamatují nejen filatelisté. Na známce se objeví malířské dílo Antonína Procházky Prométheus, které je v majetku Moravské galerie v Brně. Antonín Procházka (nar. 1882 ve Vážanech u Vyškova, zemř. 1945 v Brně) ho vytvořil v letech 1910-1911 a byl vedle B. Kubišty a E. Filly prvním malířem v Praze reagujícím na kubismus. Ryteckým přepisem díla byl pověřen grafik a rytec Václav Fajt. Tradiční úprava 4 známek na tiskovém listu bude zachována a doplněna kuponem věnovaným výstavě.

Další známkou pro BRNO 2005 je socha Radegasta na Radhošti v hodnotě 6,50 Kč podle návrhu ak. malíře a grafika Pavla Dvorského, která vyjde 26. 5. 2004 v ryteckém provedení Jaroslava Tvrdoně. Posvátná hora Radhošť (1129 m) v Beskydech je opředena bájemi o našich pohanských předcích, kteří zde uctívali boha úrody Radegasta. V dobách raného křesťanství tu snad krátce působili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, jimž je zasvěcena poutní kaple na vrcholu hory z roku 1898. Na Radhošti se konal roku 1862 velký tábor lidu za národní práva a pochází odtud jeden ze základních kamenů Národního divadla. Mohutná socha Radegasta byla vytvořena 1929 ve Spojených státech Albínem Poláškem, rodákem z Frenštátu pod Radhoštěm. Socha byla pak převezena a roku 1931 vztyčena na dnešním místě. Roku 1998 byla nahrazena kopií. Obálka prvního dne vydání připomíná pozoruhodnou architekturu na Pustevnách v horském sedle pod Radhoštěm. Z iniciativy turistického spolku byl zde postaven na samém konci 19. století areál podle projektů Dušana Jurkoviče připomínající valašské lidové stavby, který je národní kulturní památkou. Na obálce je zobrazena Maměnka, která je v současné době v rekonstrukci.

Komise pro sestavení emisního plánu na rok 2005, kterou svolává vydavatel poštovních známek Ministerstvo informatiky ČR, bude na podzim tohoto roku projednávat kromě jiných námětů i stěžejní téma "výstavní" známky. Svaz českých filatelistů spolu s Českou poštou i organizátory výstavy budou podporovat návrh na známku k 200. výročí bitvy u Slavkova. Bitva tří císařů je v naší zemi stále živá a je každým rokem připomínána simulováním průběhu bitvy. Byla jedním z největších vojenských konfliktů na našem území. Bitva se odehrála 2. prosince 1805 v den prvního výročí Napoleonovy korunovace a padlo v ní na 40 000 vojáků. V místě rozhodujícího střetnutí na Prackém kopci byla na paměť krvavé bitvy vystavěna v letech 1910-1912 secesní Mohyla míru podle návrhu architekta J. Fanty. V sousedství Mohyly bylo zřízeno roku 1925 muzeum bitvy. Dalším zajímavým objektem je návrší Žuráň, kde bylo v inkriminovaném čase Napoleonovo velitelské stanoviště. Kamenný kvádr s mapou bojiště je exteritoriálním územím Francie v České republice.

O dalších emisích roku 2005 bude filatelistická veřejnost včas informována.

Přejeme si, aby se známky a všechny doprovodné filatelistické tisky líbily, aby splnily očekávání, byly hojně kupovány a filatelisticky využívány. Ať přinášejí radost všem, kteří známkám věnují svůj čas, peníze a obdiv.

PhDr. Vítězslava Francková
vedoucí samostatného odd. přípravy vydání známek
Česká pošta, s.p., gen. ředitelství