Brouci na známkách (5)
Datum vydání: 7. 6. 2004
Převzato z entomologického magazínu HMYZ 4(1):18, Bratislava, 2003
Střevlíci rodu Carabus jsou velcí a nápadní brouci. Téměř každý se s nimi v životě setkal, ať už v přírodě, nebo na známce.
Jsou to brouci s noční aktvitou, tzn. že přes den jsou zalezlí pod kamenem nebo pod kusem dřeva, ale i pod odchlíplou kůrou nebo spadaným listím, zpravidla na vlhčích biotopech. Po setmění se vydávají na lov a k ránu se zase uchýlí do úkrytu, kde přečkají den. Za světla běhají jen za deštivého a pošmourného počasí, když je z úkrytu vyplaví zvýšené vlhko, a také proto, že snížení teploty a denního jasu za deště přiblíží den nočním podmínkám. Přes den jsou aktivní za pěkného počasí pouze některé druhy ve vyšších polohách.
Jak vyplývá ze způsobu života, jsou to predátoři (dravci), kteří se živí jinými bezobratlými živočichy. Pomáhají udržovat stav slimáků, housenek a jiné "havěti" na našich zahrádkách a polích v rozumné míře – ovšem jen tehdy, pokud je "nevyženeme" přehnaným používáním pesticidů a insekticidů. Díky své užitečnosti a velikosti jsou v přírodě nepřehlédnutelní, proto se dostali v mnoha zemích (společně s krajníky z minulého dílu) na seznam chráněných a ohrožených druhů (V ČR a SR vyhlášky MŽP ČR 395/1992 a MŽP SR 93/1999).
Rod Carabus je rozšířený v palearktické oblasti a jeho zástupci se poměrně často objevují na známkách států, jejichž území sem patří, částečně však i na známkách vydaných mimo tuto oblast. Systematicky se dělí na 108 podrodů zahrnujících více než 700 druhů (Březina, 1994). V rámci každého druhu byla popsána řada forem různé taxonomické hodnoty, které činí systematiku tohoto rodu značně nepřehlednou. Přehled známek s těmito brouky je sestaven systematicky podle Březiny (1994).
Ve výčtu druhů uvádím i podrodová jména, protože někteří zobrazení brouci jsou známí spíše pod těmito názvy (Coptolabrus, Damaster, Procerus). Subspecifickými taxony se v přehledu nezabývám, uvádím je jen v těch případech, kde druhové jméno uvedené na známce má hodnotu obvykle (tj. většinou autorů) chápaného poddruhu.
Carabus (Carabus) granulatus Linné, 1758
Pro všechny brouky na razítkách platí, že bez uvedení jména se většinou nedají poznat. Německá pošta naštěstí důsledně uvádí názvy.
Carabus (Eucarabus) arvensis Herbst, 1784
Obrázek je poněkud stylizovaný, ale odpovídá.
Carabus (Morphocarabus) scheidleri Panzer, 1799
Spodní střevlík na známce připomíná zbarvením tento druh. Žádné informace o námětu tohoto vydání se mi nepodařilo sehnat, takže mi to můžete, nebo nemusíte, věřit. Nicméně, ani jeden z vyobrazených druhů ve Spojených Arabských Emirátech nežije.
Carabus (Archicarabus) nemoralis Müller, 1764
V tomto případě budeme opět věřit informaci německé pošty.
Carabus (Autocarabus) auratus Linné, 1761
Obrázek odpovídá jménu na známce.
Carabus (Phricocarbus) glabratus Paykull, 1790
Je zajímavé, že němečtí tvůrci razítek si za předlohu vybrali střevlíky, kteří nebyli zobrazení na známkách.
Carabus (Platycarabus) fabricii malachiticus Thomson, 1875
Tento brouk je endemit rumunských velehor.
Carabus (Chaetocarabus) intricatus Linné, 1761
Byl jako první velký střevlík zobrazen na známce v r. 1956, byť dosti neuměle – viz též Brouci na známkách (2). Na československé známce z r. 1962 je mnohem věrnější.
Carabus (Coptolabrus) lafossei coelestis Stewart, 1845
Brouk se v Mongolsku nevyskytuje, přesto tu vyšel na známce v r. 1991.
Carabus (Acoptolabrus) constricticollis Kraatz, 1886
