Co mi říká poštovní známka?
Datum vydání: 10. 12. 2009
Poštovní známka může být pro někoho jenom jako malý kousek papíru, jako doklad o předplacení poštovní zásilky a už si ani nepovšimne, kolik toho v sobě taková jedna malá známka ukrývá.
I pro mě známky nic moc neznamenaly, když jsem byla malá. Byla to vlastně jen možnost, jak předehnat bratra v množství nebo rozličnosti mnou vlastněných známek. Postupem času jsem ale začala všímat, kolik může mít různých tvarů, přes čtyřúhelník až po kruh, a kolik různých drobounkých výjevů, značících odkud k nám známka přišla. Došlo mi, že každý ten malý, pro někoho bezcenný papírek, má v sobě ukryto mnohem víc a jen se stačí s trochou fantazie nad tím zamyslet. Každému pak musí dojít, že co známka, to jiný příběh.
Známky tu byly už téměř od poloviny 19. stol. a z jejich vlasti – Velké Británie – se postupně začaly šířit dál a dál do světa. Postupem času pak přesáhly svoje původní určení a důležitou se stala i estetická hodnota. Známky se vlastně začaly stávat připomínkou a uctěním významných osob a událostí.
Někdy mě i napadne, že ze známek by se vlastně dal vytvořit jeden dlouhý příběh, který by zachycoval vše od vzniku prvních známek až po současnou dobu. Ale dnes už je všude po světě tolik známek, že by to šlo jen velmi těžko.
Každá země se může honosit spoustou originálních a krásných výjevů. Když se na známku dívám, pomůže mi přiblížit tamní život nebo mi alespoň náznakem ukázat kus jejich světa a kraje, ukrytého na tom malém papírku. Známka spolu s výjevem, který obsahuje, vás vtáhne dovnitř a přenese na vás atmosféru dávno i nedávno zašlých časů. Známky nás provázejí už dlouhou dobu a spolu s námi toho spoustu zažily, nebo možná, spolu s nimi jsme toho mnoho zažili. Období válek, nepokojů a úpadků, ale i doby slávy a radosti.
Každá známka toho má v sobě spoustu ukryto. Můžeme si pouze domýšlet příběhy a osudy oněch lidí, kteří přilepili známku na dopis. Mohly to být šťastné zprávy, jako oznámení narození, nových objevů, ale třeba i nalezení nové lásky, stejně tak jako špatných zpráv, jako je ztráta a smrt … Ale to se asi nejspíš nikdy nedozvíme a budeme se moct pouze dohadovat, kde všude byly a komu prošly pod rukama.
Zvlášť v dnešní době, kdy všechno tohle upadá a poštou se posílají hlavně účty a reklamní letáky. Lidé jsou líní psát a využívají toho, že dnes už je všechno v elektronické podobě. Začínají zapomínat, jak důležitou roli známky sehrávají, a proto se nebudeme divit, až jednou přijde den, kdy budou známky k vidění pouze v muzeích a soukromých sbírkách. Bude mě to mrzet a nezbude mi nic jiného, než zavzpomínat nad známkami, které mám doma ve svých albech.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz