Další dopisy odeslané z parníků
Datum vydání: 14. 2. 2006
Dne 7.12.2005 uveřejnil náš on-line magazín INFOFILA článek „Dopisy odeslané z parníků“. Dnes bychom chtěli na tento příspěvek volně navázat zevrubnějším pohledem do této kapitoly poštovní historie.
Pokud pomineme pěšího nebo jízdního posla, pak přeprava pošty lodí patří k jednomu z nejstarším způsobů dálkové přepravy poštovních zásilek. V Národním námořním muzeu v anglickém Greenwich (tedy na nultém – greenwichském poledníku) je uložen originální doklad lodní pošty z roku 1497. Plachetnice, jejíž jméno se nedochovalo, tehdy dopravila dopis do Benátek. Tento je opatřen „poštmistrovskou“ poznámkou „Con Nave – CDS“ (zkratka CDS znamená: che dio solvi, tedy „Lodí - Bůh ji ochraňuj“) Dopis lze srovnávat s poslovským dopisem, zde jako posel sloužila loď. Jelikož nemáme možnost reprodukovat tento dopis, použijme na ilustraci jiný, o 350 let mladší, s razítkem „DA VENEZIA COL VAPORE“ v překladu - z Benátek parníkem.
„OBR 1 – DA VENEZIA“
Jak lze na námořní (ale někdy též na říční nebo na velkém jezeře) lodi podat poštovní zásilku? V ustáleném „rituálu“ sehrával a dodnes sehrává důležitou roli lodní hospodář (anglicky „purser“), jelikož k jeho povinnostem patří lodní poštovní služba. Podacím místem na palubě je tedy poštovní schránka, pokud ji lodní hospodář zřizuje, nebo přímo osoba lodního hospodářa nebo některého z jeho pomocníků, který je pověřen péčí o lodní poštu . Tento vybírá lodní poštovní schránku před veplutím do nejbližšího přístavu, plombuje všechnu poštu, která se u něj soustředila. Tím zajišťuje zachování výsadního poštovního práva přístavní země na vykonávání poštovních služeb při zakotvení v přístavu cizí země. Toto výsadní právo takto přechází z paluby lodě, která je teritoriem krajiny dle lodního rejstříku na krajinu, ve které se přístav nachází.
Často býval na palubě lodi (na některých velkých osobních lodích dodnes) zřizován mateřskou zemí poštovní úřad, ve kterém vykonávali službu poštovní zaměstnanci. Takový úřad, ve kterém se současně vykonává poštovní zpracování zásilek (obdoba činností v poštovním vagóně) se nazývá námořní pošta (anglicky:SEA POST,německy: SEEPOST, atd.), tedy ne pošta lodní! Námořní pošta má své podací poštovní razítko. Vyskytují se však i podací poštovní razítka lodní pošty, příkladem čeho jsou německé lodní pošty (SCHIFFSPOST).
„OBR 2 – US SEA POST“
Udělejme si shrnutí, co se tedy stalo s takovým dopisem podaným na lodi:
Zásilky vhozené do poštovní schránky na lodi jsou vyplaceny známkami mateřské země lodi, ale též země nejbližšího přístavu. Zatímco námořní poštovní úřady razítkovaly zásilky na palubě, lodní pošta je odevzdána v zaplombovaném obale nejbližšímu přístavnímu poštovnímu úřadu k dalšímu zpracování – tedy k orazítkování. Poštovní ceniny mateřské země lodi byly tak znehodnoceny cizím razítkem. A jelikož toto by mohlo vésti k pochybnostem o tom, zda je poštovné vyplacené, poštovní úřad opatřuje zásilky ještě přídatným razítkem „PAQUEBOT“ anebo „NAVIRE“.
„OBR 3+3a – německá SEEPOST“
„OBR 4 – německá SCHIFFSPOST“
Německá pošta pečlivě odlišovala námořní a lodní poštu textem poštovních razítek. Razítko nebo rekomandační nálepka námořní pošty uvádí „SEEPOST“ zatím co „SCHIFFSPOST“ pro lodní poštu. Proto často nacházíme celistvosti jednak s razítkem německé lodní pošty a přídatným razítkem „PAQUEBOT“.
Pravidla lodní pošty byly upraveny Světovou poštovní unií (U.P.U.), a to Kongresem Světové poštovní unie, který se sešel v roce 1897 v USA ve Washingtonu.
J.Tomandl / L.Kunc
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz