Dopisy odeslané z parníků

Zajímavou oblastí lodní pošty jsou zásilky podané pasažéry zaoceánských lodí během jejich plavby. V dnešní době jsou již téměř vymizenou skupinou, protože díky masovému rozšíření rychlejší letecké dopravy se lze přesunout např. z USA do Evropy za několik málo hodin.

Přibližně do 50. let 20. století však převládala námořní doprava osob, která však trvala řadu týdnů nebo dokonce i měsíců. Během této doby pasažéři chtěli být samozřejmě ve spojení se svými přáteli, k čemž sloužila především psaná korespondence.

Již ve 30. létech se snažily lodní společnosti zrychlit dopravu pošty z lodi pomocí malých letounů, které startovaly přímo z lodní paluby a které urychlily dodání pošty k nejbližšímu přístavu často o několik dnů. Tato služba se nazývala „katapultovou poštou“, dopisy dopravené touto cestou jsou však velice vzácné.

Z ekonomických důvodů nebyla většina parníků vybavena pro katapultovou poštu a v jejich případě byly tedy poštovní zásilky předávány „suchozemské“ poště vždy po příjezdu lodi do nějakého přístavu. V rámci tohoto systému však vznikaly problémy s frankováním zásilek, protože nebylo vždy snadné obstarat dostatečné množství známek příslušné země ještě před plavbou, aby lodní poštmistr či důstojník pověřený poštovní funkcí mohl zásilky během plavby lodi připravit. Proto vznikla mezinárodní dohoda, která stanovovala, že zásilky podané na širém moři mohou být vypláceny poštovními známkami a dle poštovních tarifů státu, pod jehož vlajkou loď pluje (protože dle mezinárodního práva je loď výsostným územím daného státu). Takovéto zásilky bývaly označovány „Paquebot“ a „Posted at (high) sea“. Paquebot je francouzské slovo označující parník, druhý výraz znamená „podáno na šiřém moři“. Dopisy označené uvedenými termíny byly pak podávány v přístavech zjednodušenou procedurou, protože poštovní úřady u nich nemusely zkoumat správnost vyplácení. Díky tomuto mezinárodnímu ujednání pak mohly být zásilky z československých námořních lodí frankovány našimi známkami a posléze podány např. v Argentině k poštovní přepravě bez nutnosti vyplácení argentinskými známkami.

Praktický doklad najdete na našem obrázku. Jedná se o dopis podaný na britské lodi plující z USA do Evropy v roce 1951. Zásilka byla řádně vyplacena britskými známkami a při zastávce lodi ve velkém anglickém přístavu Plymouth byla předána pozemní poště k další dopravě. Vzhledem k velkému množství námořních zásilek podávaných v plymouthském přístavu byla místní pošta vybavena strojovým razítkem obsahujícím předepsané označení pro zásilky podané na moři.