Dva tucty glos k dějinám filatelie XV. - Nejdražší známky světa
Datum vydání: 29. 3. 2013
Není obtížnější a složitější úkol nad pokus sestavit pomyslný žebříček nejdražších známek, které se v historii filatelie objevily. I když celou problematiku zjednodušíme, záměrně se vyhneme manipulaci s konkrétními čísly a spokojíme se s představou, že ceny jsou z hlediska obyčejného smrtelníka mnohdy závratné, stejně nejsme schopni beze zbytku postihnout širokou škálu faktorů, které o ceně známek spolurozhodují. Zákony logiky přitom dokonale selhávají; to co se uplatňuje v jednom případě, v jiném nemá žádný vliv, protože převážila popularita, obliba nebo dokonce city. Zároveň ale významnou roli hraje samozřejmě i řada jiných okolností, které logiku naopak nepostrádají.
Okolnost č. 1: Aukce s nejdražšími známkami byly a jsou organizovány nejčastěji v Londýně a v New Yorku. Nejvyšších cen zde dosahují nejoblíbenější známky - a to jsou známky z britské a americké oblasti. Rarity z jiných oblastí mají ztíženou pozici, protože tolik neleží ve středu pozornosti.
Okolnost č. 2: Prosazují se známky nedokonalé, tištěné nekvalitně nebo primitivními prostředky a známky provizorní, zejména přetisky vyjadřující změněné poštovní funkce, nové názvy státu, nové měnové poměry apod.
Okolnost č. 3: Výhodu mají známky funkčně netypické (připouštěcí, balíkové, pro poštovní poukázky atd.) nebo dokonce ty, které poštovními známkami vlastně ani nejsou, jako např. nevydané známky nebo soukromé emise.
Okolnost č. 4: Více než normální známky jsou ceněny chybotisky a odchylky, tj. ve své podstatě nenormálnosti (chyby v přetiscích, dvojité a převrácené přetisky, odchylky barvy tisku, zoubkování, obrácené rámy či středy známek apod.). "Normálních" známek bez odchylek a chybotisků s nespornou poštovní funkcí, které se prosadily je velmi málo, jsou to skutečné výjimky. V této souvislosti je zajímavé, že v jiných sběratelských oborech (výtvarné umění, starožitnosti, numismatika ...) vše funguje právě obráceně: vadné předměty ztrácejí na své ceně.
Okolnost č. 5: Převažují známky klasické a nepatrně mladší, časovou hranici zpravidla tvoří konec dvacátých let dvacátého století. Nové a nejnovější známky se téměř neprosazují.
Okolnost č. 6: O ceně známek do jisté míry rozhoduje jejich náklad. Logika věcí by naznačovala, že platí nepřímá úměra - čím menší náklad, tím vyšší cena. Vždy tomu tak ale není, proto konstatování "do jisté míry". Je známa řada případů, kdy náklad známek byl několik set (či dokonce několik desítek!) kusů a cena známek sice úplně nízká není, ale rozhodně není závratná. A naopak. Příkladem může být populární saská trojka (Michel č.1) s nákladem více než 460 000 kusů.
A konečně: Dostane-li se známka cenově do popředí, téměř vždy je to zásluhou kombinace více souběžně působících faktorů, propojenost jejich struktury se ale nesnadno analyzuje, je to řešení rovnice o mnoha neznámých.
S ohledem na uvedené okolnosti do pomyslného žebříčku nejdražších známek světa - bez ohledu na to, kolik kdy za ně bylo zaplaceno - nepochybně patří:
- Britská guayana z roku 1856, hodnota 1 cent, černý tisk na karmínovém papíru, použitý kus zastřižený do osmiúhelníku s razítkem a ručně psanými iniciálami podpisu poštovního úředníka. Unikát. Některé katalogy se její cenu neodvažují stanovit.
- Švédský barevný chybotisk z roku 1857, nominální hodnota 3 šilinky banko, zoubkovaný a použitý. Unikát vytištěný omylem v jediném exempláři. Katalogy cenu většinou neuvádějí. Jedna z nejpopulárnějších známek Evropy.
- Misionářská Havaj z roku 1851, modrá, nominální hodnota 2 centy, nezoubkovaná, jediný známý neupotřebený kus. Po přechodnou dobu nejdražší známka světa.
- Známka USA z emise 1869, nominální hodnota 15 centů, modrá a hnědá, zoubkovaná, obrácený střed. Známy tři neupotřebené kusy.
- USA - Millbury, tzv. poštmistrovská emise z roku 1846, černá na azurově modrém papíru, nominální hodnota 5 centů, nezoubkovaná, jediný známý neupotřebený kus.
- USA - letecká emise z roku 1918, nominální hodnota 24 centy, červená a modrá s obráceným středem, zoubkovaná, známo asi 80 neupotřebených exemplářů. Nesmírně populární známka, která v aukcích bývá středem pozornosti.
- Mauritius POST OFFICE, emise 1847, hodnota 2 pence, modrá, nezoubkovaná, existují čtyři neupotřebené a osm upotřebených exemplářů, v laické veřejnosti jednoznačně nejpopulárnější známka světa.
- Mauritius POST OFFICE, emise 1847, nominální hodnota 1 penny, červená, nezoubkovaná, známy dva exempláře neupotřebené a dvanáct upotřebených.
- USA, chybotisk s obrácenými vlajkami, emise 1869, zoubkovaná, známy čtyři neupotřebené kusy a neupřesněné množství kusů upotřebených.
- Honduras, letecká emise z roku 1925, nominální hodnota 25 centů provedená černým přetiskem na deseticentové známce, zoubkovaná, znám jediný neupotřebený kus. Všeobecně považována za nejvzácnější leteckou známku světa.
Všechny tyto filatelistické vzácnosti se z trezorů na denní světlo samozřejmě dostávají jen výjimečně. Mnoho toho není známo ani o jejich majitelích, leckdy dokonce zůstávají v anonymitě. A podobné je to i s cenami, které za rarity byly naposledy zaplaceny. Úplný přehled zkrátka nemá nikdo, ačkoliv mnozí o to usilují. Jedním z nich je Thomas Sammler z německého Forchheimu, který na svých webových stránkách pro sběratele uvádí řadu zajímavých údajů vztahujících se k našemu tématu. Posuďte sami:
- Jednocentový unikát britské guayany naposledy vydražil John Dupont za 935 000 dolarů. Hypotetická cena této známky na současném trhu by mohla dosáhnout částky až 1 500 000 dolarů.
- Červený mauritius nominální hodnoty 1 penny, emise 1847, má současnou přibližnou hodnotu 700 000 dolarů za nepoužitý kus, resp. 300 000 dolarů za razítkovanou známku.
- Modrý mauritius - nejznámější a nejpopulárnější známka světa - nominální hodnota 2 pence, emise 1847 se v současnosti cení zhruba na 500 000 dolarů za nepoužitou známku, použitý na 300 000 dolarů. Proslavená unikátní obálka s červeným a modrým mauritiem byla prodána v roce 1993 na aukci v Curychu za 5 milónů dolarů.
- Dvoucentová misionářská Havaj, modrá, emise 1851, použitá, se cení přibližně na 100 000 dolarů.
- A pro srovnání: Rakouská novinová známka Merkur, nominální hodnota 6 kejcarů, rumělkově červená barva, má přibližnou cenu v nepoužité variantě 16 000 dolarů, použitý 20 000 dolarů.
Ale dosti dalších úvah, protože již samotným tématem jsme beztak vstoupili na tenký led planého teoretizování. Neboť koho z filatelistů se naznačené problémy vůbec týkají a kolik sbírek tyto známky zdobí. Není ostatně smysluplnější a rozumnější nebrat na vědomí problémy světa velkých filatelistických byznysů a raději se věnovat řešení svých "přízemních", ale o to zajímavějších problémů, které sbírání známek přináší?
Příště: Známky zrozené za ostnatým drátem
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz