Emil Holub - cestovatel, který našel útěchu ve filatelii

Život plný objevů a nenaplněných snů

Známý cestovatel Emil Holub se narodil 7. října 1847 ve východočeských Holicích. Jeho otec byl lékař František Holub, matka Anna rozená Ebertová. Holub se proslavil především jako neúnavný badatel a průkopník poznávání jižní Afriky. Jeho výpravy patří k nejvýznamnějším českým cestovatelským počinům 19. století.

Během svých cest shromažďoval rozsáhlé sbírky domorodých předmětů, dokumentoval život místních obyvatel a přivážel poznatky, které byly pro evropskou veřejnost zcela nové. Po návratu publikoval, psal knihy a přednášel. Jeho velkým snem bylo vybudovat samostatné muzeum, které by jeho africké sbírky důstojně prezentovalo.

Tento sen se mu však nikdy nepodařilo naplnit. Narážel na nezájem, nedostatek podpory i na tehdejší poměry, které mu nebyly nakloněny. Postupně byl nucen své sbírky rozprodávat nebo rozdávat muzeím, školám a dalším institucím. Tento proces pro něj znamenal nejen materiální ztrátu, ale především osobní zklamání.

Filatelie jako pozdní, ale hluboká vášeň

Do světa filatelie vstoupil Emil Holub relativně pozdě. Členem Klubu českých filatelistů se stal v únoru roku 1899, tedy v závěru svého života. Spolu se svou manželkou Růženkou začal budovat sbírku poštovních známek, která se postupně stala jeho novou životní náplní.

Filatelie pro něj nebyla jen koníčkem. Byla útěchou, způsobem, jak se vyrovnat se ztrátou své africké sbírky a s nelehkou životní situací. Paní Holubová sehrála v tomto období důležitou roli – nejen jako životní partnerka, ale i jako aktivní spolupracovnice při budování sbírky.

Zajímavý je i způsob, jakým o sbírce mluvil. Používal množné číslo – „my máme“, „nám schází“ – což svědčí o skutečné společné práci a sdílené vášni. Tedy společně s jeho manželkou Růženkou. Přečtěte si tedy ten nádech dávné minulosti.