Český filatelista 8/1896 - Cestou k filatelii VII.
Datum vydání: 11. 1. 2014
Radíme-li, aby začátečníci neposílali peněz do Němec, neb aby nekupovali u papírníků, činíme jen tak proto, že z jejich nevědomosti bývá leckdy hříšně těženo. Může-li začátečník spoléhati na radu sběratele zkušenějšího, pak může kupovati třeba z celého světa.
Zprvu nechť kupuje známky levnější 5ti-, 10ti-, 15ti-, atd. fenikové, což, nemá-li obzvlášť mnoho hmotných prostředků, trvá dosti dlouho, nežli si je opatří.
Začátečník nechť každou známku i tu neobyčejnější uschová, nevíť, nehodí-li se co nejdříve jinému.
Nechť známky chová v čistotě, neboť i ta nejslabší sbírka je hezkou, je-li čistá a spořádaná. Později podáme začátečníkovi různé pokyny, jak se známkou zacházeti.
Nutno nám ještě dříve jiné důležité otázky rozebrati.
VII. Album
M á s i z a č á t e č n í k k o u p i t a l b u m ?
O tom panují různé náhledy. M a l é album české jest jediné, ono Reachovo, jenž před dvěma asi lety vydal nákladné album v e l k é, první to album české, úplně vyhovující potřebě sběratele, vkusně provedené a levné. Tyto dva kroky staly se v oboru české filatelie teprve v době poslední, i jest naděje, že obětavá pan vydavatel na nich nepřestane. Jiné státy mohou se vykázati ovšem výsledky skvělejšími, nádherné knihy Schaubeckovy (v pěti řečech), Schwanebergovy, Baumbachovy, Kohlovy, Daberkovy, Dieckmannovy, Larischovy, atd. o tom svědčí. Prostředních alb je nespočetné množství.
Mnohý řekne: „Proč dáti dva, tři zlaté za album? Raději si koupím za to známek!“ I takový „oekonom“ v oboru filatelistickém má pravdu. V tom případě, nechť si pořídí knížku ze silnějšího papíru, opatří ji řadami čtverců bez určitého systému, nemá-li po ruce katalogu neb jiného vzoru. Ještě lepší však je poříditi si volné listy, neboť se pak snáze doplňují. Ať sestavuje zemi za zemi bez určitého pořádku. Teprve až jeho sbírka bude čítati několik set kusů, ať si pořídí si dobré album větší. V jaké řeči, nemůže zde rozhodovati. Filatelie musí zůstati mezinárodní, nelze v ní provozovati systematicky vlastenectví. My Čechové nemůžeme vydávati ročně několik knih na ukládání známek, nemůžeme vydávati časopisů nákladných jako Angličané, Francouzi, Němci.
Uvážíme-li, že první známky datují se od 40. Let., co jsme podnikli dosud ve filatelii? Teprve před několika lety vydáno bylo zmíněné album české, po něm album velké a letos první český časopis. Je to sice dosti, ale nestačí to ještě. Pro nás musí být filatelie ještě stále internacionální a nesmí nám nikdo vytýkati, pěstujeme-li anglicky, francouzsky nebo německy. Nemáte a nebudeme mít dlouho českého katalogu, českých ceníků a větších časopisů. Ale začátky jsou mnohoslibné, vůle neschází, tedy doufejme!
Alba jsou co do sestavení svého různá. Buď obsahují jen známky k frankování dopisů sloužící (Freimarken) a ostatní známky (české album), neb též výstřižky z celistvostí. Jiná alba jsou na celistvosti, sytém zastrkovací, vsunovací.
Je-li lépe sbírati jen známky frankovací a vynechati známky služební, časopisecké, doplatkové, expresní, atd., či je-li nutno sbírati vše, to budiž vždy ponecháno na chuti a vkusu jednotlivce. Rozhodně lze raditi začátečníkům, aby zůstali pokud možno při známkách listovních zejména, když mají album, které jiné známky neuvádí, poněvadž, čím více omezí se sběratel, tím snáze dosáhne úplnosti.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz