E-magaziny versus klasické časopisy
Datum vydání: 18. 1. 2003
V době velmi nedávné setkal jsem se s názorem, že budoucnost je v elektronických médiích a že "klasické" tištěné filatelistické časopisy to mají spočítané. S uvedeným názorem ale nelze souhlasit. Je nutné si uvědomit, kdo který informační pramen používá a co lze od kterého média očekávat.
Tak tedy: používání internetu a s ním spojených výhod (např. rychlost uveřejnění) je doménou hlavně mladších ročníků. V našich podmínkách je důchodců, kteří by měli zkušenost s počítačem a s internetem, jistě velmi zanedbatelné procento. Naopak mladá generace nyní má a do budoucna bude mít v daleko větší míře možnost s internetem se seznámit a aktivně ho používat. Kromě toho je také jistým dominantním znakem mládí určitá netrpělivost, která má na svědomí to, že mladí v převážné míře chtějí informace krátké, zhuštěné a pokud narazí na delší článek, zpravidla ho přelétnou jen povrchně. Pro ně jsou vítaným zdrojem informací na internetu krátké hutné zprávičky. Proto se domnívám, že internet se příliš nehodí pro nějaké podrobné filatelistické studie. K nim zpravidla patří řada ilustrací. Není technickým problémem připravit pro publikování na webu článek i s ilustracemi, spíš jde o jistou pomíjivost informací, které se na webu nacházejí. Určitá stránka se přeci nemůže rozrůstat do nekonečných rozměrů, proto v jistém okamžiku musí nutně něco ze starších zpráv zmizet, aby se uvolnilo místo pro novinky. Takže ten, kdo by se chtěl k nějaké informaci na webu po čase vrátit, nemusí ji už nalézt. Je možné namítnout, že lze pohodlně cokoliv stáhnout na svůj počítač a později použít. Jenže - kdo může s určitostí říci, že to, co dnes považuje za nezajímavé, nebude za nějakou, v daný okamžik blíže neurčenou dobu, potřebovat? V tom je zase nesporná výhoda tištěných časopisů, že se k nim lze vracet a i po letech vyhledávat požadované údaje.
Srovnáme-li internet a tištěné časopisy, mají obě média svoje klady i svoje nedostatky. Internet má nespornou výhodu v rychlosti uveřejnění informací a možnosti aktualizovat je prakticky kdykoliv. Mezi nevýhody bych asi zařadil nedostupnost internetu pro část sběratelské veřejnosti, hlavně pro nejstarší generaci, dále jistou už vzpomenutou pomíjivost informací a také to, že se zřejmě nehodí k uveřejňování obsáhlejších materiálů. Tištěné časopisy - ke kladům patří rozhodně větší dostupnost nejširší obci sběratelů, možnost k uveřejněnému se vracet, třeba i po řadě let a také se hodí ke zveřejňování detailních poznatků studijního charakteru, čili k obsáhlejším článkům a studiím. Nevýhodou naopak je pomalost uveřejnění ve srovnání s internetem - pokud je tištěný časopis např. měsíčník, tak od poslání článku redakci po jeho otištění uplyne v nejlepším případě řada týdnů a někdy i více měsíců. A k tomu přistupuje otázka uchovávání - kdo si nedává kompletní ročníky časopisů vázat, případně nepoužívá nějaké praktické pořadače, mívá zpravidla problémy "kam s nimi". Možná, že by někdo další dokázal jak klady tak nedostatky obou srovnávaných médií definovat ještě podrobněji, mě však nyní nic dalšího nenapadá.
Závěrem bych chtěl poznamenat, že ani internet ani tištěné časopisy nezatracuji, spíše se domnívám, že se mohou vzájemně velmi dobře doplňovat. Internet může přinášet aktuality vskutku aktuální a tištěné časopisy mohou zase rozebrat téma do větší hloubky. Proto budoucnost tištěných časopisů nevidím tak pesimisticky, i přesto, že internetové magazíny budou stále vyhledávanější a oblíbenější.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz