Zpravodaj 1/2004: Okénko k sousedům na Slovensko

Datum vydání: 2. 8. 2004


V tomto čísle Zpravodaje dáváme určitý prostor našim východním sousedům. Nemáme sice prozatím stálého dopisovatele, proto příspěvky tvoříme sami. Již v minulém čísle jsme otiskly článek Davida Schillera, který se zamýšlel nad osudem známkové tvorby Slovenska. V tomto čísle na jiném místě reaguje na tuto problematiku náš člen Zdeněk Fritz, připomínáme také anketu ZSF o nejhezčí známku Slovenska za rok 2003. V dnešním okénku bych chtěl vzpomenout nadcházející 85. výročí smrti Milana Rastislava Štefánika.

Milan Rastislav Štefánik


Narodil se 21.7.1880 v Košariskách v rodině evangelického faráře Pavla Štefánika. Vystudoval gymnázium v Szarvasi. Poté odešel do Prahy, kde studoval stavební inženýrství a astronomii na Filozofické fakultě UK, kterou v roce 1904 ukončil rigorózní zkouškou a byl promován na doktora filozofie. V mládí byl stoupencem hlasistů, skupiny mladé slovenské inteligence, která ve smyslu idejí T. G. Masaryka a L. N. Tolstého usilovala v období 1898 – 1918 o obrodu kulturního a politického života na Slovensku. Byli zastánci myšlenky jednotného československého národa.

V listopadu 1904 odešel do Francie. V období 1908 – 1914 byl astronomem, prováděl astronomická a meteorologická pozorování pod vedením profesora Julesa Jassena v různých částech světa. Za své vědecké práce získal řadu cen a uznání. V roce 1912 bylo Štefánikovi uděleno francouzské státní občanství. První světová válka zastihla Štefánika v Maroku. V roce 1914 byl jmenován rytířem Čestné legie. V září dobrovolně vstoupil do armády. Ve 34 letech ho na vlastní žádost přeřadili k letectvu. Jako letec se zúčastnil průzkumných letů nad nepřáteli ve Francii, v Srbsku a Itálii, za což byl vyznamenán. Za 1. světové války jako důstojník francouzské armády podporoval český odboj, od roku 1915 úzce spolupracoval s T. G. Masarykem a E. Benešem. V roce 1916 se stal místopředsedou Československé národní rady. V letech 1916 – 1918 pracoval na organizaci československých legií na všech frontách. V červnu 1918 byl jmenován brigádním generálem, od srpna 1918 do března 1919 pobýval u československých legií v Rusku. Zde ho zastihla zpráva o vzniku Československé republiky a jeho jmenování do funkce ministra vojenství v prozatímní československé vládě v Paříži, dne 14. 10. 1918. Měsíc poté byl jmenován ministrem vojenství v první vládě ČSR. Po návratu z Ruska do Paříže měl za úkol odsunout vojska ze Sibiře a zajatce z Itálie do vlasti. Při návratu z Itálie na Slovensko, dne 4. května 1919 v letadle Caproni Ca 33, tragicky zahynul i s italskou trojčlennou posádkou nedaleko Ivanky pri Dunaji, při leteckém neštěstí. Nemohl být tedy doma uvítán jako jeden ze zakladatelů nového státu. Je pochovaný v mohyle na Bradle, v blízkosti svého rodiště.

Štefánikova mohyla na Bradle byla vydána na známce č. 23 již v roce 1993


Toto 85. výročí úmrtí M. R. Štefánika si připomínají poštovní správy Slovenska a Francie společným vydáním poštovní známky. Slovenská verze vyšla již 3. 5. 2003, francouzská pak 5. 5. 2003. Tuto známku jsem zakoupil na veletrhu Sběratel a obrázky obou známek přikládám pro srovnání.

Slovenská známka má nominální hodnotu 14,- Sk a byla vydána v TL 4 + 4 známky s potištěným meziarším. Francouzská známka má hod-notu 0,50 € a byla vydána v PA s nepotištěnými a potištěnými kupony. Nevím po kolika ZP.





Neměl jsem možnost vidět celý PA známek francouzských, proto nevím, kolik známek PA obsahoval ani kolik kuponů bez kresby, s kresbou a jejich uspořádání v PA. Sběratelé známek Francie budou vědět více.

Zbývá dodat, že návrh známky pochází z dílny grafika J. Baláže, rytecky ztvárnil M. Činovský. Že se tato známka povedla, není třeba zdůrazňovat. Osobně si přeji, aby i v roce 2004 jsme mohli do svých sbírek zařadit více takovýchto exemplářů, namísto ofsetových fotografií, které stále častěji slovenská pošta preferuje.

Autor: Josef Fronc
fronc@cbox.cz

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz