České středohoří - třetihorní vulkanická krajina a Ochrana přírody: Křivoklátsko
Datum vydání: 3. 8. 2009
České středohoří - třetihorní vulkanická krajina
Katalogové číslo: 0603
Datum vydání: 2.09. 2009
Nominále: 43,00 Kč
Tiskové listy: Aršík s jednou známkou
Rozměr obrázku známky: 54 x 44 mm
Výtvarný návrh: RNDr. Adolf Absolon
Rytina: Martin Srb
Způsob tisku: Ocelotisk z plochy v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem.
Náklad: ???
České středohoří se rozkládá na severozápadě Čech při dolním toku řeky Labe, která ho rozděluje na dva geomorfologické celky - Verneřický na pravém břehu a Milešovský na levém břehu. České středohoří je nejmohutnějším projevem sopečné činnosti v Čechách, i když svou rozlohou 1266 km2 patří k menším orografickým celkům. Je nápadné sopečnými kuželovitými vrchy, které se začaly zvedat z pískovcového podloží v mladších třetihorách v miocénu asi před 23 miliony let. Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m), nejnižším hladina Labe (122 m), což představuje výškový rozdíl 715 m. Vulkanický masiv Středohoří je budován téměř ze tří čtvrtin horninami čedičovými, dále trachytickými a andezitickými. Z mineralogického hlediska je oblast proslulá výskytem českého granátu na Třebenicku a Třebívlicku.
Pestrost geologických poměrů a klimatických podmínek umožňuje výskyt širokého spektra rostlinných i živočišných druhů. Více než 160 druhů živočichů patří mezi zvlášť chráněné, z toho je 66 silně a 39 kriticky ohrožených. České středohoří je od r. 1976 chráněnou krajinnou oblastí na ploše 1063,17 km2.
Na aršíku je pohled z jižního břehu řeky Ohře od vsi Brníkov na panorama Českého středohoří. Do popředí vystupuje čedičový vrch se zříceninou hradu Hazmburk a raně barokní zámek v Libochovicích, které jsou zobrazeny na známce. V pozadí ohraničují obzor (zleva) Solanská hora, Hrádek, Lipská hora, Milešovka, Košťál, Kletečná a Lovoš. Aršík je doplněn textem ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ. Tato malebná krajina okouzlila již malíře Emila Fillu, který v letech 1950-52 tvořil panoramatické obrazy Českého středohoří.
Ochrana přírody: Křivoklátsko - biosférická rezervace UNESCO
Katalogové číslo: A0604
Datum vydání: 2.09. 2009
Nominále: 53,00 Kč
Tiskové listy: 4 známky + 4 kupóny
Rozměr obrázku známky: 114 x 172 mm
Výtvarný návrh: Libuše a Jaromír Knotkovi
Rytina: Martin Srb
Způsob tisku: Ocelotisk z plochy v barvě černé kombinovaný barevným ofsetem.
Náklad: 80 000
Příležitostný poštovní aršík se 4 známkami a 4 kupony zabývající se chráněnými druhy živočichů a rostlin na Křivoklátsku, jemuž dominuje ve známce 17 Kč hrad Křivoklát:
1. známka 10 Kč - Martináček habrový (Eudia pavonia)
2. známka 12 Kč - Martináč bukový (Aglia tau)
Jelen lesní (Cervus elaphus)
3. známka 14 Kč - Výr velký (Bubo bubo)
Čáp černý (Ciconia nigra)
Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)
4. známka 17 Kč - Sova pálená (Tyto alba)
1. kupon - Lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
Netopýr velký (Myotis myotis)
2. kupon - Lišaj paví oko (Smerinthus ocellatus)
3. kupon - Plšík lískový (Muscardinus avellanarius)
4. kupon - Skokan štíhlý (Rana dalmatina)
Aršík ukazuje noční život lesa biosférické rezervace Křivoklátska. Mimo známky a kupony jsou na aršíku zobrazeny a vyjmenovány další druhy ohrožených živočichů a rostlin.
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v r. 1978 na území Středočeského a Západočeského kraje na rozloze 628 km2. Pro své vysoké přírodní hodnoty bylo toto území uznáno již 1. března 1977 jako biosférická rezervace UNESCO. Dvě třetiny rozlohy pokrývají listnaté a smíšené lesy. Nejvyšším vrcholem Křivoklátska je vrch Těchovín (616 m n. m.), nejnižším bodem je hladina řeky Berounky v místech, kde opouští oblast (223 m n. m.). Právě tato řeka má velký vliv na utváření a zachovalost celého území. Za dlouhá tisíciletí se říční tok zařízl do hlubokého údolí, jehož strmé stráně jsou kryty přirozenou vegetací rozmanitých společenstev místy prostoupených skalními výchozy s xerotermní faunou a flórou. V rozsáhlých říčních meandrech se stupňovitě uložily říční terasy. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz