Spejbl a Hurvínek a Rabín Jehuda Löw
Datum vydání: 1. 8. 2009
Dětem
Přední strana sešitku
Katalogové číslo: 0599
Datum vydání: 27.05. 2009
Nominále: 10,00 Kč
Tiskové listy: á 30 ks známek
Rozměr obrázku známky: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Hana Čápová
Rytina: Miloš Ondráček
Způsob tisku: Rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě žluté, světle hnědé, červené a černé.
Náklad: ???
Nejslavnější české loutky Spejbl a Hurvínek. Jejich duchovním otcem a interpretem byl prof. Josef Skupa (1892-1957). Řezbář Karel Nosek vytvořil v r. 1920 loutku Spejbla, která patřila spolu s Kašpárkem k nejoblíbenějším hrdinům plzeňských dětí. Hurvínka vymyslel, navrhl a vytvořil v r. 1926 Gustav Nosek, synovec K. Noska. Roku 1930 založil prof. Skupa první profesionální loutkovou scénu nového typu pod názvem Plzeňské loutkové divadlo prof. J. Skupy, později přejmenované na Divadlo Spejbla a Hurvínka. Spejblova rodina se ještě téhož roku rozrostla o další členy - Hurvínkovu kamarádku Máničku a pejska Žeryka. Od r. 1945 působí divadlo v Praze. V r. 1971 doplnila základní čtveřici postav paní Kateřina Hovorková - Mániččina pedantická bábinka. Humorně laděné příběhy ze života těchto loutkových hrdinů znají děti téměř na celém světě. Divadlo S+H hraje i pro dospělé diváky, jimž jsou určeny satirické komedie. Na známce doplněné textem DĚTEM je Spejbl s Hurvínkem.
Rabín Jehuda Löw
Katalogové číslo: 0600
Datum vydání: 27.05. 2009
Nominále: 21,00 Kč
Tiskové listy: á 5 ks známek a 4 kupony
Rozměr obrázku známky: 23 x 40 mm
Výtvarný návrh: Karel Zeman
Způsob tisku: barevný ofset
Náklad: ???
Židovský rabín a učenec Jehuda Liva ben Becalel (kol. 1525-1609), známý též jako Rabi Löw, případně hebrejským akronymem MaHaRaL (Morenu Ha-Rav Liva nebo též Morenu Ha-gadol Rabi Liva, náš /velký/ učitel rabbi Liva), je významnou historickou osobností. Roku 1553 se stal vrchním zemským rabínem v Mikulově, kde působil až do roku 1574, kdy odešel do Prahy. Během svého působení v Praze založil talmudistickou školu, kterou od r. 1582 po 10 let spravoval, dále upravil pravidla pro spolek Chevra Kadiša (pohřební bratrstvo). Kromě působení jako rabín se Jehuda Löw zajímal o přírodní vědy, zejména o astronomii a astrologii. Je možné, že se stýkal s dvorním astronomem císaře Rudolfa II. Tychonem Brahem. Existuje i záznam o jeho audienci u císaře, která se uskutečnila 16. února 1592, ale její obsah zůstal na přání císaře utajen. Je možné, že důvodem setkání mohl být jejich společný zájem o alchymii. V letech 1592-1597 byl Jehuda Löw vrchním rabínem v Poznani a od r. 1597 až do své smrti působil jako vrchní zemský rabín Království českého.
Je pohřben na Starém židovském hřbitově v Praze.
Život rabína Löwa je opředen mnoha pověstmi a legendami, z nichž ta o pražském Golemovi patří k nejznámějším. I když rabín Löw napsal sedmnáct knih vydaných tiskem, v žádné se o Golemovi nezmínil. Pověst vznikla až na přelomu 18. a 19. stol. Kromě činnosti literární se rabín zabýval též systémem a způsobem vzdělávání a pro své pedagogické názory bývá srovnáván s J. A. Komenským. Na známce je stylizovaný portrét rabiho Löwa doplněný jeho jménem, zkratkou jeho jména v hebrejštině a letopočty 1609-2009. V pozadí je tympanon vstupního portálu Staronové synagogy zdobený reliéfem keře vinné révy. Čtyři spirálovitě stočené větve jsou považovány za symbol čtyř řek v biblickém ráji. Pod reliéfem je znak Pražské židovské obce.
Námět kuponu: pohár doplněný textem POHÁR NA KIDUŠ RABIHO LÖWA, jedna z mála památek, která se údajně zachovala z rabínova majetku. V pozadí září kulaté okno z východní části Staronové synagogy.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz