Filatelistické pomůcky I.
Datum vydání: 11. 7. 2004
První číslo neperiodického časopisu "Mladý sběratel" přineslo začínajícím sběratelům poštovních známek trochu teorie i historie. V prvním dílu článků s názvem "Dva tucty glos k dějinám filatelie" se autor zmiňuje o filatelistické literatuře, která by neměla chybět v knihovničce každého filatelisty. Já doplňuji zmíněný seznam o knížku PhDr. Františka Švarce Svět filatelie, kterou vydalo Nakladatelství dopravy a spojů v Praze v roce 1982.
Tato publikace uvádí metodicky zejména začínající filatelisty do světa moderní filatelie. Po nástinu vývoje poštovnictví a poštovní známky se autor zaměřuje na objasnění předmětu a metod sběratelství, podává přehled filatelistických pomůcek a názvosloví. A to je, domnívám se, vhodný námět pro články do jednoho z prvních čísel Mladého sběratele, neboť chcete-li se nějaké zálibě věnovat, neobejdete se bez patřičného vybavení. Myslím si, že za těch 22 let, co knížka vyšla, se toho na filatelistických pomůckách mnoho nezměnilo, proto si dovolím z této publikace začínajícím sběratelům některé pasáže převzít. Tímto také připomínám dílo jednoho z našich velikánů filatelie a převážně té pro mladé.
Pan Švarc byl dlouholetým členem a místopředsedou komise mládeže FIP, bývalým tajemníkem SČSF a byl jedním z otců časopisu Mladý filatelista, kam rovněž hojně přispíval. Berme tedy tento článek jako vzpomínku na pana Švarce, který letos v lednu zemřel ve věku osmdesáti let. Čest jeho památce.
I když skoro každý začínající sběratel známek zpočátku začíná zcela živelně sbírat vše, co mu přijde pod ruku, po nějakém čase se zaměří na nějakou oblast, které se věnuje podrobně. Ať už je to jakkoli, neobejde se bez příslušných pomůcek.
Estetické zásady i tradiční filatelistické požadavky na kvalitu filatelistického materiálu vyžadují, aby sběratel dovedl rozpoznat jeho nedostatky, do své sbírky zařazoval jen ten nejlepší, pečlivě s ním zacházel a řádně ho uschoval. Přitom se samozřejmě neobejde bez náležitého vybavení. Nejdůležitější pomůckou každého sběratele je pinzeta. Filatelista nikdy nemá brát známky do prstů, neboť jejich doteky mohou zanechat na známkách, zejména neupotřebených, mastné a vlhké stopy, známky se špiní a snadno může dojít k jejich poškození. Práce s pinzetou není obtížná, stačí jen trochu praxe.
Správná filatelistická pinzeta má konce obou ramen zcela zploštělé a zaoblené. Oblíbené jsou pinzety, které mají lopatky mírně přihnuté na jednu stranu. Naprosto nevhodná je však lékařská pinzeta nebo pinzeta používaná v kosmetice, neboť mají konce ramen zašpičatělé nebo vroubkované. Pinzeta má být poniklovaná nebo pochromovaná, aby nerezavěla, i když s ní pracujeme při odlepování známek ve vodě.
Jen výjimečně bereme známky do čistých, dobře osušených prstů, jestliže například potřebujeme oddělit od sebe dvě zoubkované známky.
Pokračování příště
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz