Filatelistické pomůcky IV.

I začínající sběratel patrně ví, že do alba musí známky lepit jinak než na dopis nebo pohlednici. V prodejnách s filatelistickým materiálem se k tomuto účelu prodávají filatelistické nálepky. Jsou z tenkého papíru formátu asi 15 x 20 mm, opatřeného lepem.



Známky neupotřebené, s lepem, touto nálepkou neupevňujeme! Na lepu vždycky zůstane stopa po nálepce, i když použijeme jen malou plochu nálepky pro uchycení. Hodnota takto "poškozených" známek se blíží hodnotě upotřebené známky, neboť bezvadných známek třeba československých, je na trhu přebytek, a tak sběratelé dávají přednost známkám bez stopy po nálepce.

Pro upevnění neupotřebených "svěžích" známek na albové listy se proto používají buď pošetky (diofánová nemo umafánová okénka) nebo tzv. havidky. Havidku tvoří dvojitá fólie – horní průsvitná, dolní zpravidla černá a opatřená lepem – která se přiříznuta podle formátu známky přilepí na albový list a mezi obě její vrstvy se známka vloží. Nálepky nám tedy slouží pouze k upevňování upotřebených (razítkovaných) známek. Nálepku nikdy nedělíme, ale vždy ji použijeme celou. Známku připevníme na albový list následovně: nálepku přeložíme asi v jedné šestině, menší část přilepíme na horní čtvrtinu známky a větší část, navlhčenou u dolního okraje, přitiskneme se známkou na příslušné místo v albovém listu.



Tento způsob nám dovolí známku v albu kdykoli bez odlepení nadzvednout a převrátit, chceme-li prohlédnout její rub. Bývají tam u dražších exemplářů otištěné znalecké značky,... O tom všem však začínající sběratel začne uvažovat teprve tehdy, až se rozhodne, co a jak bude sbírat. Do té doby ukládá známky v zásobníku, ale v něm by si je měl roztřídit podle katalogu.

Pokračování příště