Miroslav Štefek - rozhovor se sběratelem, filatelistou a uznávaným autorem
Datum vydání: 27. 6. 2024
Menší představení o Vás a pro naše čtenáře
Působím na severní Moravě, kde žiji a pracuji. V osmdesátých létech minulého století :-) jsem získal technické vzdělání a začal jsem pracovat jako konstruktér a později projektant strojních zařízení. Od konstrukce a projekce jsem se postupně propracoval k zajišťování hodnocení a certifikace strojírenských výrobků a později k hodnocení a auditováni systémů řízení ve firmách.
Zajímám se o historii, nejen o tu poštovní, ale fascinují mě starověké říše a určité tajemno kolem událostí tehdejší doby. Rád cestuji a poznávám ostrovy ve Středomoří, kde se dodnes prolíná historie se současností.
Kdy jste se dostal k filatelii a jaké jste měl začátky?
S „vážnou“ filatelii jsem nezačínal na základní škole, ani na střední nebo vysoké, i když coby žák základní školy jsem vlastnil, stejně jako moji vrstevníci, malé album a v něm „vzácné obrazové známky“ nebo reprezentativní známky nějaké arabské země, zvláště ceněné byly známky s vyobrazením exotických ryb… :-). Vlastně to byly docela hezké chvíle, při těch dětských výměnách známek, kde jsme zcela nevědomky procvičovali obchodní strategii „Win Win“.
Ke sběratelství jsem se propracoval až po třicítce, kdy jsem se začal více systematicky zabývat notafilií, to je papírovými platidly. Nejprve jsem kompletoval bankovky a státovky vydané v průběhu existence Československé republiky, následně jsem se zaměřil na období vzniku ČSR v roce 1918 a na bankovky Rakousko-Uherské banky kolkované známkou (kolkem) nebo přetiskem nejen v Československu, ale i v ostatních nástupnických státech vzniklých po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie po 1. světové válce.
Postupně jsem došel k závěru, že oblast papírových platidel není tak úplně o sběratelství, kterým se rozumí bádání, hledání, objevování, sledování nabídek, umění získat položku, ale že je to víceméně jen investice, protože v každé trochu lepší aukci jsou nabízeny, s výjimkou několika skutečných vzácností, celé emise papírových platidel Rakouské monarchie i Československé republiky.
Tak jsem se dostal k filatelii a celistvostem, které více naplňují moji představu o sběratelství. Zůstal jsem věrný období vzniku Československé republiky a poštovně historické problematice tohoto období.
Co sám sbíráte a jakým způsobem si sbírku vedete?
Moje filatelistická sbírka obsahuje především podklady (samozřejmě ne všechny :-)), které jsou vyobrazeny v mojí knize Československá pošta 1918 – 1919, Poštovní provoz v popřevratové době.
Materiály zakládám do složek a pořadačů tak, že vytisknu kapitolu knihy a za ní umístím vyobrazené materiály. Takže taková kniha složená z originálních celistvostí.
Nedávno Vám vyšla kniha Československá pošta 1918 - 1919 - info zde na odkazu. Můžete ji čtenářům představit a trošku popsat tu složitou autorskou práci, která na publikaci byla?
Nejprve dovolte malé upřesnění: kniha mi nevyšla tak, že by mi ji nějaký vydavatel vydal. Knihu jsem vydal sám na vlastní náklad, to znamená, že jsem si musel najít tiskárnu, připravit soubory k tisku a spolupracovat na grafické přípravě pro tisk.
Příběh této knihy se začal psát v roce 2004, kdy jsem navštívil sběratelskou burzu v Ostravě, abych se poohlédl po různých druzích předběžných a souběžných poštovních poukázek a průvodek, které na rozdíl od popsaných a katalogizovaných známek a celin, byly pole neorané.
Můj zájem o toto filatelistické téma neunikl pozornosti jednoho z přítomných sběratelů a filatelistických nadšenců Ing. Jana Kypasta, který mě neváhal oslovit. Z následující diskuse se zrodilo filatelistické spojenectví a spolupráce, která trvá dodnes.
Z rozsáhlého archivu kolegy Jana Kypasta jsme poměrně rychle shromáždili základní druhy poštovních poukázek a průvodek rakouského a uherského původu, použitých po vzniku ČSR jako předběžné nebo souběžné a položili základ katalogizaci těchto filatelistických materiálů. Ke spolupráci jsme pozvali filatelistu a publicistu Vladimíra Schödelbauera a na památném setkání ve výstavním pavilónu ostravské Černé louky jsme dohodli vydání seriálu „Československé předběžné a souběžné frankované poštovní formuláře“ v Merkur Revue 1-6/2005 a 1/2006.
V této době jsme začali zpracovávat „E-katalog celistvostí Československo I, 1918 až 1939“, ve kterém jsou zařazeny celistvosti vyplacené prioritně jednoznámkovou nebo násobnou frankaturou československých známek všech emisí ČSR I včetně známek předběžných a souběžných.
Katalog dále obsahuje přehled poštovních poukázek a průvodek a ostatních cenin a poštovních tiskopisů. Katalog jsme vydali vlastním nákladem na DVD a v roce 2012 se stal oceněným exponátem mezinárodní výstavy filatelistické literatury IPHILA 2012 v německém Mainzu.
Následně jsme ke katalogu zpracovali poštovně historický přehled „Rakousko – Uhersko a Evropa po světové válce 1914-1918“ a obě díla vystavili a získali ocenění na světové filatelistické výstavě PRAGA 2018. Katalog obsahující vice než 5000 vyobrazení a popisů průběžně doplňujeme dosud.
Asi logicky vyvstala otázka, jak dále naložit s takto objemným souborem celistvostí, cenin a tiskopisů, který je sice rozsáhlý, ale mrtvý, sám o sobě jen málo vypovídající o provozu a službách poskytovaných poštou zejména v popřevratovém období.
Jako vodítko pro zpracování předkládané publikace jsme zvolili přehledně a uceleně zpracovanou dobovou příručku sepsanou vrchním poštovním kontrolorem v Praze I, panem Jaroslavem Pšeničkou – Poštovní služba výkonná, vydaná „jako příručka pro poštovní úřady v československé republice a rukověť ke zkouškám poštovním“, II. vydání v Praze 1919.
Předpokládáme, že námi shromážděný materiál takto ožil ve svých poštovně provozních souvislostech a přinesl další poznatky o používání poštovních cenin a tiskopisů při poskytování služeb československé pošty.
Jaké další knihy jste již vydal a sepsal a na čem právě pracujete?
Jak je již uvedeno výše, ve spolupráci s panem Ing. Janem Kypastem jsem vydal knihu E-katalog celistvostí Československo I, 1918 až 1939 digitálně zpracovanou na DVD a Rakousko – Uhersko a Evropa po světové válce 1914-1918 vydanou na CD.
Publikoval jsem také řadu článků v časopisu Merkur Revue, ať již samostatně nebo jako spoluautor.
V současné době pracuji na knižní podobě původního CD Rakousko – Uhersko a Evropa po světové válce 1914-1918 s podtitulem Filatelie, notafilie a scripofilie ve víru historických událostí let 1918 až 1920. Knižní zpracování ovšem bude běh na dlouhou trať, protože nastíněná problematika je značně složitá a rozsáhlá ve svých historických souvislostech.
Které filatelistické období je podle Vás u nás naprosto neprobádané a není o ní mnoho knih ani příruček?
V československé filatelii považuji za méně probádanou problematiku oblast poštovních formulářů (zejména poštovní poukázky a průvodky), kromě těch formulářů, které mají vytištěný obraz poštovní známky, kterou byly hrazeny poštovní služby (celiny, např. korespondenční lístky a zálepky). Další oblastí jsou poštovní tiskopisy, které jsou sepsané v Seznamu všeobecných tiskopisů poštovní, telegrafní a telefonní služby vydaném čs. Poštovní správou.
Moje kniha Československá pošta 1918 – 1919, Poštovní provoz v popřevratové době se věnuje této problematice, jsou zde katalogizovány poštovní ceniny, popsány druhy korespondencí a je zde tabulkově zpracovaný přehled poštovních tiskopisů včetně předběžných a souběžných a tiskopisů uherského původu. Co je ale nejdůležitější, v textu je popsáno jejich určení a způsob používání tiskopisů v poštovním provozu. Toto jsou zásadně nové informace, které nejsou nikde jinde takto souhrnně zpracované.
Jaký byl nejvzácnější kousek, který jste kdy našel ve své sbírce, a jaký příběh se k němu váže?
Který filatelistický materiál je vzácný? Obecně je vzácné to, čeho je nedostatek, vztaženo na filatelii, vzácný filatelistický materiál je ten, který se jen výjimečně objeví na filatelistickém trhu. Ovšem materiál, který je vzácný, nemusí být automaticky hodnotný.
Který filatelistický materiál je hodnotný? Investičně zajímavý a hodnotný je filatelistický materiál, který je vzácný a zároveň je žádaný a nejlépe má „příběh“, to znamená třeba zdokumentovanou historii vlastníků, nejlépe významných osobností.
Uvedu příklad československé předběžné celistvosti a známky na ní použité, která je jistě „vzácná“ a přesto není až tak hodnotná. V roce 2005 jsem náhodně v internetovém obchodě zakoupil dopis okresního soudu v Hradci Králové, který byl podaný na poště Hradec Králové dne 11. XII. 1918 a odeslaný do Třebechovic. V Třebechovicích byl dopis frankován v souladu s předpisy jednoduchým doplatným 20h jako za obyčejný dopis váhy do 20g.
K vyplacení byla poštovním úředníkem použita rakouská doplatní známka emise Výpotřební vydání hodnoty 15/2h s obrazem Marie Terezie a rakouská výplatní známka emise Císařská koruna hodnoty 5h nouzově použitá jako doplatní. Známky jsou znehodnoceny razítkem poštovního úřadu Třebechovice dne 12. XII. 1918. Celistvost není filatelisticky ovlivněná a má všechny náležitosti.
V roce 2005 jsem ještě neměl přehled o četnosti výskytu známek na celistvostech, který získáte jen po létech sledování filatelistického trhu, ale zpozorněl jsem, když mi hned druhý den volal kolega Ing. Jan Kypast se sdělením, že někdo koupil dopis frankovaný doplatní známkou Marie Terezie a že je takový dopis velmi vzácný, a že správné použití této doplatní známky na nefilatelistické celistvosti za dvacet let své praxe nikdy neviděl. Po nějaké době jsem mu dopis přenechal, protože vyplňoval prázdné místo ve sbírce čs. celistvostí frankovaných rakouskými doplatními známkami emise Výpotřební vydání.
V následujících téměř dvaceti létech jsem objevil na filatelistickém trhu tuto známku správně použitou ve své funkci na nefilatelistické čs. celistvosti ještě dvakrát, jednou na velkém ústřižku uherské peněžní poukázky, kde byla použita společně s rakouskou doplatní známkou 5h Malé číslice k úhradě poplatku za doručné, podruhé na malém ústřižku poštovní poukázky.
Takže za téměř dvacet let jsem rakouskou doplatní známku emise Výpotřební vydání hodnoty 15/2h s obrazem Marie Terezie viděl správně použitou na čs. celistvosti pouze třikrát. Tyto celistvosti zcela jistě splňují kritérium vzácnosti, přesto nemají významnou hodnotu ve finančním vyjádření, významnou hodnotu dokumentační jistě mají.
Klasické třeba rakouské dopisy srovnatelné vzácnosti dosahují na filatelistickém trhu řádově vyšších cen, ale možná, že jsme právě začali psát ten správný příběh…
Jak hodnotíte současnou situaci na trhu s poštovními známkami? Jaké jsou trendy a co si myslíte o budoucnosti filatelie?
Nejsem filatelistický investor, pořizuji dokumentační materiál, který dokládá nějaký druh poštovní korespondence nebo poskytované služby nebo souvisí s vnitřním provozem pošty.
Problematika a trendy trhu s poštovními známkami, to je spíš otázka třeba na pana magistra Davida Kopřivu, člena prestižního filatelistického klubu v Praze. Nedávno jsem četl rozhovor s ním „Růžový Merkur“, hodně pěkný a srozumitelný článek, ve kterém píše i o investičních příležitostech ve filatelii, hodnotí filatelistický trh a predikuje jeho budoucnost.
Jakým způsobem ovlivnila digitalizace a internet sběratelství poštovních známek?
Digitalizace a internet určitě rozšířil a zpřístupnil objem informací a možnosti pořízení filatelistického materiálu filatelistům doslova z celého světa zejména prostřednictvím internetového prodeje jak v obchodech, tak na internetových aukcích.
Digitální média jistě také podporují komunikaci a sdílení informací v odborných zájmových skupinách a na specializovaných webech.
Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se dopouštějí začínající sběratelé, a jak jim lze předejít?
Myslím, že chyby, nejen sběratelské, často souvisí s nedostatkem informací a znalostí a možná i s určitou netrpělivostí při ověřování pravdivosti prezentovaných informací.
Informace jsou obsaženy v odborné literatuře a znalosti přicházejí s praktickými zkušenostmi, významným zdrojem poznání mohou být i diskuse se zkušenými sběrateli, třeba i ve virtuálním prostředí na sítích.
Máte nějaké nápady jakým způsobem propagovat filatelii?
Podporou publikační činností, vydáváním knih, katalogů a odborných článků v časopisech a na internetových platformách.
Samozřejmě konáním výstav a souvisejících akcí, ale to je již na jiný rozhovor.
Jaké máte plány do budoucna a chcete něco vzkázat našim čtenářům?
Budu pokračovat v publikační činnosti, protože ta mě naplňuje více než pouhé vlastnictví filatelistického materiálu.
A kupte si moji knihu, myslím, že stojí za to :-).
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v další filatelistické činnosti.
Taky děkuji za poskytnutý prostor a přeji všem kolegům filatelistům mnoho úspěchů a radosti z filatelistických objevů.
Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz