Recenze Merkur Revue 3/2013
Datum vydání: 9. 7. 2013
Na titulní straně jsou vyobrazené známky indického státu Bhópál (1. - 12. vydání z let 1872 - 1895) jako obrazová příloha k dalšímu pokračování seriálu o známkách Staroindických států od našeho známého sběratele i vystavovatele Jiřího Černého. Podotýkám, že něco takového je v našich odborných časopisech zveřejněno poprvé včetně nejnovějších objevů.
Znovu aršík "Květen 1945 - 1946" od Zdeňka Fritze popisuje aršík tištěný deskou W, jejíž otisk se nevyskytuje příliš často. V tomto článku popisuje autor další dosud nepopsané vady. Popisuje i otisk z dosud neznámé desky, kde autor upozorňuje, že definitivní závěr lze udělat až po objevu většího počtu aršíků z této desky, což je předmětem zajímavé badatelské činnosti.
SO 1920: Identifikace 13. ZP přetiskové desky A/0 - odlišná číslice "2" v přetisku je článek od Zdeňka Filípka o přetiskové desce použité k přetiskování spěšných známek, která byla sestavena z ruční sazby liter a číslic v samém počátku přetiskování v jiném tvaru. Poté tato zkusmá přetisková deska byla rozebraná a použita pro definitivní podobu přetisku tvaru A/1a. Předmětem tohoto článku je 13. známkové pole, kde je odlišná číslice "2" u hodnot 5 a 15 haléřů. Na objev dosud čekají i nominály 3h a 20h na 13. ZP.
T. G. Masaryk 1920 - poštovné použitie známok III. tarifné obdobie od autora Radomila Květoně popisuje a konkrétními celistvostmi dokumentuje použití známek T. G. Masaryka. Příklady jsou uvedeny na balíkových průvodkách se smíšenými i jednoznámkovými frankaturami, cenné dopisy, telegramy, dopis do Německa i vzácnější případy použití dělených známek hodnoty 1000 haléřů.
Již pátý díl "Specializace při sbírání sovětských známek" od Aloise Vávry pojednává o oddělování ruských i sovětských známek, o druzích zoubkování, velikosti perforačních otvorů, jakož i výrobních vad. Autor popisuje vady jako posunuté zoubkování, vynechané zoubkování a přebytečné zoubkování, které např. dalo vznik "pseudokuponu". Dále autor podrobně rozvádí opakovaná vydání u známek Mi 682, tištěné ofsetem nebo knihtiskem. Pokračuje výpotřebními vydáními, to znamená známkami, které se z různých důvodu přetiskují a tím se mění buď státní příslušnost, určení známky, nebo výplatní hodnota. Doloženo ukázkami.
Almanach - 90 let Klubu filatelistů Alfonse Muchy v Brně 1922-2012 od Zdeňka Fritze se zabývá činností tohoto známého klubu v Brně.
Bitva o Jersey 1781 od autora Františka Sedláčka je již čtvrtým pokračováním seriálu o této historické události, která dala podnět pro vydání několika emisí známek. Doloženo bohatým obrazovým materiálem příležitostných známek, obálek i aršíku.
Geneze čs. řádu Bílého Lva od Romana Jedličky je druhým pokračováním seriálu o našem nejvýznamnějším státním vyznamenání. Doplněno řadou fotografií ať již řádů, tak návrhů.
"Quo vadis české vystavovatelství, aneb má dnes smysl vystavovat?" od autora Jaromíra Petříka, který se zamýšlí nad historickými úspěchy našeho vystavovatelství a současnými neúspěchy. Záležitost natolik závažná, že pro členy Infofily bude tento článek přetištěný v plném znění.
Následuje článek "Rozhovor s Martinem Tůmou- předsedou organizačního výboru výstavy OSTROPA 2013" který je o nedávno proběhlé mezinárodní výstavě v Jihlavě OSTROPA 2013. Martin Tůma mluví o náročné práci pořadatele, ale též o svých názorech ohledně vystavování, o osobních zkušenost jak z pozice pořadatele, tak i vystavovatele. Pro členy Infofily celý rozhovor zde: http://www.infofila.cz/rozhovor-smartinem-tumou-predsedou-organizacniho-v-r-2-c-4719
Následuje článek "Filatelistická výstava OSTROPA 2013" od autora Jaromíra Petříka, kde se podrobně zabývá touto výstavou. Celý tento článek je zveřejněný na Infofile zde: http://www.infofila.cz/filatelisticka-vystava-ostropa-2013-r-2-c-4715
Další pokračování seriálu o našich "zlatých" guldenech se zabývá obdobím 1848 a tímto revolučním rokem. V příloze doložena kupní hodnota peněz v této době. Např. denní výdělek za 14 hodin práce v průmyslových podnicích byl 40 krejcarů a libra másla stála 66 krejcarů. Výdělek nádeníka byl 17 krejcarů denně.
Šalamúnove ostrovy - Solomon Islands - Čas bol stvorený len pre bieleho muža" od autora Zoltána Radušky tentokrát pojednává o Šalamounových ostrovech a známkách. Doplněno fotodokumentací známkových emisí a dalšími zajímavými informacemi.
"Na východ je cesta dlouhá...II" pokračování od Miroslava Běliny je další pokračování seriálu o leteckých poštovních spojeních v počátcích leteckých zásilek. Jedná se konkrétně o letecké poštovní zásilky na středním východě, tedy Indie, Írán, Irák, Egypt.
"Hutchinsonovy " dopisnice od Viléma Reischfelda je dalším zajímavým článkem z poštovní přepravy po I. světové válce. Zasloužil se o vydání tzv. "Hutshinsonových dopisnic" zavedených ministerstvem pošt dne 16. 6. 1919.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz