Světová filatelistická výstava Bandung 2017

Datum vydání: 18. 8. 2017

---

Ve dnech 3. - 7. srpna 2017 probíhala v Bandungu v Indonesii Světová výstava poštovních známek pod názvem BANDUNG 2017. Českou republiku svými exponáty reprezentovalo celkem 9 vystavovatelů. Přítomni na této výstavě byli Jiří Sedlák jako juryman pro poštovní známky Evropy, Jiří Černý jako náš národní komisař a vystavovatel a Jaromír Petřík jako vystavovatel a redaktor Infofily a Merkur Revue.

Vzhledem ke vzdálenosti a exotičnosti země jako je Indonésie, uvedu několik základních informací o této asijské zemi.
Indonésie se skládá z mnoha ostrovů, z nichž vyjmenuji alespoň ty největší. Jsou to Sumatra, Jáva, Borneo, Celebes a Nová Guinea.
Podle odhadů má počet obyvatel Indonésie v roce 2017 dosáhnout přes 263 milionů, což znamená, že je to čtvrtá země na světě s největším počtem obyvatel.
Největší z ostrovů je Sumatra s rozlohou 473.481km2 a více než 50 miliony obyvatel, následuje Nová Guinea s rozlohou 420.540km2, ale pouhými 4,3 miliony obyvatel a třetí Jáva s rozlohou 138.793km2 ale se 145 miliony obyvatel!!!
Hlavním městem Indonésie je Jakarta na ostrově Jáva s počtem obyvatel přes 10 milionů, tedy jako celá naše Česká republika.
Bandung, ve kterém se výstava konala, je od Jakarty vzdálený asi 250km a má téměř 2,5 milionů obyvatel, tedy dvojnásobně více než Praha.
A to je Bandung na ostrově Jáva až na čtvrtém místě v pořadí, co do počtu obyvatel. Dá se tedy říct, že Indonésie je mimořádně lidnatá země.
Měnou je tzv. Indonéská rupie, kde 1.000 rupií představují našich asi 2,-Kč. Co se náboženství týče, tak převažují s 87% muslimové, následují s 10% křesťané a ostatní náboženství mají bezvýznamné zastoupení. Jak jsme ovšem měli možnost sami poznat, projevy náboženství jsou zde velmi umírněné, obyvatelé přátelští a stále usměvaví, což v našem civilizovaném světě nebývá zvykem.
K vlastní výstavě.
Světová filatelistická výstava se konala v centru Bandungu v tzv. Trans studiu, což je komplex budov hotelů, výstavních sálů, obchodního centra, zábavy atd:
http://www.transstudiobandung.com/ .

Cesta z Prahy probíhala nejdříve do Dubaje největším současným dopravním letadlem světa Airbus A380, který pojme až 855 cestujících. V Dubaji jsme přestupovali na let do hlavního města Indonésie Jakarty letadlem Boeing 777. Za sebe mohu říct, že pohodlnější cesta byla Airbusem, jelikož jsem si tam mohl alespoň trochu natáhnout nohy, kdežto v Boeingu jsem byl v sedadle „napresovaný“ podobně jako v autobusu. V Jakartě na letišti, po odbavení ATA karnetu pro nás byly připravené mikrobusy do Trans studia v Bandungu. I když to nebyl příliš vzdálený cíl, tak cesta vzhledem k dopravní přetíženosti trvala téměř 6 hodin. Za sebe mohu říct, že ještě nikde jinde na světě jsem neviděl tak přetížené silniční komunikace, které nejsou schopné pojmout obrovský počet vozidel a motocyklů všeho druhu. Navíc se zde jezdí vlevo, takže pro našince natolik komplikované, že jsme si raději najímali buď levné taxi služby, nebo dopravu u cestovních kanceláří.

Po ubytování jsme hned druhý den ráno přihlásili naše exponáty u výstavního výboru k registraci a za našeho dohledu probíhala i jejich instalace do připravených rámů. Výstavní rámy byly vyrobené jednoduchým a snadno montovatelným způsobem, kdy základ rámu byl mírně šikmo, na kterém byly nalepené plastové průhledné lišty, do kterých šly jednotlivé listy pěkně zasadit. Víko rámu bylo odklopné, v lehkém rámu bylo vlepeno plexisklo. Takže, stačilo jen víko rámu zvednout, podepřít, umístit jednotlivé listy, víko zavřít a zašroubovat. Velmi jednoduché a praktické, žádné nebezpečí poranění jako při práci se sklem.



Jak ubytování, tak vlastní výstava probíhala v komplexu Trans studio, takže z hotelu jsme to do výstavního sálu měli doslova několik kroků.
Druhý den bylo slavnostní zahájení výstavy, kde měli svoje projevy, jak místní představitelé výstavy, tak zástupci FIP. Na výstavě byl samozřejmě přítomný i současný prezident FIP včetně víceprezidentů.


Na výstavě bylo vystaveno celkem 450 exponátů v těchto soutěžních třídách:
1. Tradiční filatelie
2. Poštovní historie
3. Aerofilatelie
4. Celiny
5. Tématická filatelie
6. Třída mládeže
7. Třída filatelistické literatury
8. Jednorámové exponáty
9. Moderní filatelie

Naši vystavovatelé vystavovali v těchto soutěžních třídách:
1. Třída tradiční filatelie
Jiří Černý – Travankór – služební známky 1911 – 1949 – 5 rámů
Jaromír Petřík – Afghánistán 1871 – 1900 – 8 rámů
2. Třída poštovní historie
Miloš Červinka – Historie poštovních služeb v Děčínském regionu – 8 rámů
3. Aerofilatelie
Pavel Bouda – Československá letecká pošta 1920 – 1938 – 8 rámů
4. Třída mládeže
Pavlína Ondrejková – Národní přírodní rezervace Čertoryje a její fauna – 4 rámy
5. Jednorámové exponáty
Tomáš Amler – Rok1927 – 4. výročí vydání doplatních známek 50/150h
Pavel Švehla – Západní Maďarsko – Lajtabansag
Václav Svoboda – Poštovní úřad Chomutov a poštovní známky do roku 1916
Miloslav Veselý – První Československý kosmonaut





Na výstavě byla řada pozoruhodných exponátů. Ostatně, jak jinak na světových výstavách...
Mne osobně nejvíce zaujal exponát Klasického Rumunska od britského vystavovatele Josepha Hackneyho. Celý 1 rám zaujímaly známky tzv. „Býčí hlavy“ ve všech nominálech 27, 54, 81, 108 Parale. Všechny uvedené nominály byly navíc na dochovaných celistvostech. Právem získal 97 bodů.
Jinak, hlavní cenu výstavy získal exponát „The 1897 Red Revenue Surchages of China“ čínského vystavovatele Jinsong Dinga – též 97 bodů.
97 bodů ještě získal exponát „Peru: Lima 1821-1884, Republican Postal History, Untill Early UPU.“
Toto byly 3 nejúspěšnější exponáty.
Velkou cenu výstavy a 96 bodů získal exponát domácího vystavovatele Kusuma Indry – Republika Indonesie 1945 – 1949, lokální vydání známek během války o nezávislost ostrova Jávy.
Celkem bylo uděleno 21 velkých zlatých medailí s počtem bodů 95 a výše. Zlatých medailí s počtem bodů v rozmezí 90-94 bodů bylo uděleno celkem 65.
K pozoruhodným exponátům určitě patřil exponát Jurije Obuchova z Ruska – Známky zemstva Perm 1871 -1919, kde bylo doloženo velké množství známek v celých arších, což se hned tak nevidí. Získal 95 bodů a Cenu výstavy.
Další vynikající exponát Alexandra Mramorova z Ruska, který získal 93 bodů a Cenu výstavy nesl název „Známky občanské války v Rusku 1918-1924“. Mne tento exponát obzvláště zaujal, protože jsem viděl skutečné poštovní známky Buchary včetně výstřižku použitých známek a též známky Chorezmu včetně známky s nevytištěným středem. Opravdu něco pozoruhodného, protože jsem kdysi vlastnil jedinou známku Chorezmu, u které byl vystavený atest.


Co se týká našich vystavovatelů, tak nejlépe dopadl Miloš Červinka, který za svůj výborně zpracovaný exponát „Historie poštovních služeb v Děčínském regionu“ ve třídě poštovní historie právem získal 90 bodů a zlatou medaili. Exponát byl plný zajímavých historických dokumentů a nechyběla ani použitá známka růžového Merkura.
Po 87 bodech a velké pozlacené medaile získali Pavel Bouda za exponát Československá letecká pošta 1919 – 1938 a Jaromír Petřík za Afghánistán 1871 – 1900. Zde je pikantní, že podobný exponát Afghánistánu Pákistánce Sultana Mahmuda získal 90 bodů a zlatou medaili, třebaže tam měl naprosto primitivní padělky, špatné rekonstrukce desek, špatně zařazené materiály, dále materiály, které tam vůbec nepatřily – exponát měl název „Afghánistán (19. století) 1871 -1880 s předchůdci“, ale místo afghánských předznámkových dopisů zde byla britská polní pošta z let 1838 - 1842. Exponát neměl jedinný unikát, žádný objev, z první emise známek ze 4 desek pouze jedna správná rekonstrukce. Na rozdíl od exponátu J. Petříka, který obsahoval 3 unikáty, 1 významný objev, všechny 4 rekonstrukce archů známek z první emise, největší afghánskou raritu atd... Na toto všechno byli hodnotící jurymané upozorněni, ovšem nereagovali na žádnou připomínku. Ještě horší byl jejich případ hodnocení exponátu Jiřího Černého, který za perfektně zpracovaný exponát služebních známek Travankóru získal pouhých 80 bodů a pozlacenou medaili, na rozdíl od velmi průměrného exponátu Turecka plného padělků a naprosto běžných materiálů.
Dá se říct, že jurymané hodnotící Asii prokázali v případě známek Afghánistánu, Travankóru a Turecka naprosto nulové znalosti a byli ostudou této světové výstavy. Toto je však na samostatný článek, všechny padělky a chyby na exponátech máme zdokumentované. Svoje základní neznalosti jurymané potvrdili i při besedě s jurymany po skončení výstavy.
Z dalších našich vystavovatelů získala Pavlína Ondrejková za svůj exponát „Čertoryje a její fauna“ 81 bodů a pozlacenou medaili.
Z jednorámovek nejlépe dopadl Tomáš Amler s 83 body za exponát „Rok1927 – 4. výročí vydání doplatních známek 50/150h“.
Pavel Švehla za exponát „Západní Maďarsko – Lajtabansag“ získal 78 bodů a Miloslav Veselý za exponát „První Československý kosmonaut“ získal 65 bodů.
Nehodnocený byl exponát Václava Svobody kvůli popisu v češtině a nesouhlasu materiálů s názvem exponátu. Na exponátu totiž byly materiály i s použitím kovových razítek a název exponátu uváděl použití gumových razítek.
Co říct závěrem?
Indonésie je vzdálená exotická země, ale světovou výstavu již uspořádala poněkolikáté. Co se týká organizace, tak nikde nedošlo k vážnějším komplikacím a všechno perfektně klapalo. Téměř každý den byla pro jurymany, národní komisaře a vystavovatele uspořádaná nějaká akce jako slavnostní večeře v sídle guvernéra a zájezdy, např. k sopce, v jejímž kráteru zůstalo jezero.
Co se týká naší sestavy v Bandungu Černý, Petřík, Sedlák, tak jsme ještě díky Jiřímu Černému měli slavnostní uvítací oběd spojený s návštěvou tamějšího poštovního musea, který uspořádal filatelistický přítel Jiřího Černého pan Arianto z Indonésie, který s námi byl přítomný po celou dobu výstavy. Tímto způsobem chceme panu Ariantovi vyjádřit poděkování.
Nyní nám už nezbývá, než se těšit na příští rok 2018, kdy bude světová filatelistická výstava uspořádaná v Praze.
Přikládám několik fotografií.

---

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz