Jaroslav Lešetický - POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 - část první

Úvod
Starorakouské známky, t.j. známky předlitavské části bývalé rakousko-uherské monarchie, vydané dne 1. října r. 1916 (82. nařízení Pošt. a telegr. věstníku č. 79 ze dne 24. září 1916, obsaženo v CXI. části říš. zákoníku ze dne 24. září 1916 pod č. 319) měly v československé republice platnost až do 1. března r. 1919 současně s prvními známkami československými.

Nebylo přirozeně možno tyto starorakouské známky hned po našem převratu nahradit novými. Měl jsem vícekráte příležitost pojednati o tisku prvních známek československých (Československá Pošta, Venkov, České Slovo, Národní Listy, Der Philatelist, Donau – Post, Die Post, Deutsch – Öesterreichische Briefmarken – Zeitung a v. j.) a vylíčiti steré potíže a nesnáze, s nimiž se tisk jejich setkal; opakovati to zde, nenáleží v rámec tohoto spisku. Jest však na místě uvésti, že na přetisku starorakouských známek pracovalo se hned první den po převratu, nedošlo však k němu, za to ovšem objevily se přetisky mimostátního původu, z nichž sběratelům dobře známy jsou přetisky revolučního komitétu: ,,Provisorní československá vláda“ a český znak a ,,Československá státní pošta“ a spojený znak (tak zv. ,,pražské“ vydání), kromě toho ovšem i privátní přetisky budějovické a hlubocké (lev a ,,Česko-slovenský stát“), přetisky ,,Česká pošta“ a ,,Československá Republika“ a j. Tyto zjevy, mající původ v nezkrotném nadšení prvních dob převratových a touze po odstranění známek starorakouských, jsou sběrateli hojně hledány v domnění, že jde o známky státní - a hlavně cizina zdá se býti i nyní o nich špatně informována, náleží však rozhodně do specielních sbírek republiky československé, pokud sběrateli běží o to, aby sbírka jeho byla úplným obrazem chaotických dob převratových.

Prvních známek československé republiky počalo se užívati postupně od 18. prosince r. 1918, ale teprve v únoru r. 1919 bylo možno jimi dostatečně zásobiti úplně vyčerpané poštovní úřady a teprve dne 1. března 1919 platnost starorakouských známek v naší republice zastaviti.

Na Slovensku, které bylo naší republice přivtěleno, užíváno bylo od převratu až do 1. března 1919 známek uherských, pokud byly na tamních poštovních úřadech v zásobě; asi od 25. prosince užívalo se ovšem již i tam našich známek československých.

Také na Slovensku dvakrát uvedena byla myšlenka, přetisknouti známky uherské českým přetiskem, ve skutek. Jsou to jednak známky s přetiskem ,,Československá státní pošta“ a spojeným znakem, jednak s třířádkovým přetiskem ,,Česko – slovenská – pošta“ (tak zv. vydání Šrobarovo). Ani prvním ani druhým přetiskům nedostalo se úředního schválení z Prahy a platí o nich totéž, co jsem řekl výše o přetiscích na známkách rakouských.

Pro úplnost poznamenávám zde ještě, že z nedostatku rakouských známek od listopadu 1918 až do konce února 1919 (a zcela zbytečně pak i později!) pomáhaly si některé poštovní úřady tím způsobem, že užívaly ruzných přetisků: T, P, PORTO, DOPLATIT, D a p., jimiž známky výplatní, spěšné i novinové na známky doplatní měnily, neb přetisků ,,FRANCO“, jimiž ze známek doplatních, spěšných neb novinových známky výplatní robily. Tyto známky, jimž sice nedostávalo se sankce nadřízených úřadů, které však přes to byly mlčky trpěny, rozštěpily sběratele na dva tábory: jedni je naprosto zavrhují, poukazujíce hlavně na velkou možnost padělků, jiní je, pokud o jich zaručené pravosti se přesvědčili, náruživě sbírají. O jich oprávněnosti ve sbírkách specielních nemůže být sporu a jsou jako výše uvedené známky přetiskové cennou ukázkou těžkých dob, jaké naše pošta na počátku našeho osvobození prožívala.

Státní přetisk známek starorakouských a uherských
Nařízením ministerstva pošt a telegrafů v Praze č. 3426-VI-29 ze dne 8. února 1919 (Věstník č. 9 str. 32) staly se starorakouské a uherské známky na půdě československé republiky neplatnými.

Nařízení toto zní:

Čís. 3426-VI-29.

Zastavení platnosti rakouských a uherských známek na území státu Československého.

Platnost starorakouských a uherských známek na území státu Československého zastavuje se koncem měsíce února 1919, takže od 1. března 1919 mají výhradní platnost známky československé.

Zastavení vztahuje se na všechny druhy známek a to na známky výplatní, doplatní, spěšné a novinové. Poštovní celiny platí prozatím i dále, bude však jich platnost take v době nejbližší zastavena.

Rakouské a uherské známky nacházející se v majetku obecenstva, mohou býti nejdéle dne 15. března 1919 u poštovních úřadů za nové známky československé bezplatně vyměněny. Po tomto datu je každá výměna vyloučena.

Zásilky všeho druhu, které po vypršení platnosti starých známek budou ještě těmito frankovány buďtež odmítány, resp. pokládány za nevyplacené a buď tak s nimi nakládáno.

Vyměněné staré známky, jakož i zbylou zásobu jest odvésti hospodářské ústředně v Praze cestou hospodářských úřadů do konce dubna 1919; po této lhůtě nebudou takové odvody přijímány.

V Praze, dne 8. února 1919.

Odvod poštovních známek trval delší dobu. Veškeré odvedené známky musely býti úředně přepočteny, srovnány dle jednotlivých hodnot a účelně zapáskovány.

Odváděno bylo buď v celých listech o 100 kusech, v půllistech neb čtvrtkách. Menší skupiny a jednotlivé známky byly většinou již úřady poštovními nalepeny na listy v počtu 25 kusů; mnoho - zejména vyšších korunových hodnot rakouských - nalepeno bylo na staré tiskopisy celou plochou, dokonce byly listy kolem dokola ostřihovány, čímž ovšem zoubky mnohých známek (zejména fialových a modrých 10 korunových rakouských) valně utrpěly.

Nastala otázka, co počíti s těmito známkami?
Odvedeno bylo v celku:
známek rakouských za 7,593.868 K
známek uherských za 1,098.170 K
úhrnem za 8,692.038 K
Bylo zřejmo, že nově vybudovaný stát, jehož vydání tyčí se v horrentní sumy, nemůže tyto známky zničiti. Byla by to bývala nehospodárnost, v nynější době neodpustitelná!

Rozhodnutí znělo: známky budou vypotřebovány a budou k tomu účelu přetištěny přetiskem:

,,POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919“.

Touto prací pověřena byla tiskárna fy A. Hasse v Praze, která v poměrně krátké době za stálého dozoru poštovních orgánů přetiskla různotvarými přetisky na ručních strojích z odvedeného materiálu vše, co bylo k přetisku způsobilé.

Poté nastalo třídění a opětné počítání, které trvalo až do 11. prosince 1919.
Výnos o vydání těchto známek zní:

C. 10214 – VI – 1919.

Prodej rakouských a uherských známek s přetiskem.

Od 12. prosince 1919 prodávají se u filatelistické přepážky č. 33 a 34 ve dvoraně hlavního poštovního úřadu 1 v Praze starorakouské a uherské známky posledních vydání, které byly jakožto zbytky odvedeny po 1. březnu 1919 poštovní správě.

Známky tyto jsou opatřeny přetiskem ,,POŠTA – ČESKOSLOVENSKÁ – 1919“. K nominální jich ceně připočítává se 50% přirážka.

Známky prodávají se, pokud zásoba stačí, ve větších neb menších sestavách, některé hodnoty též jednotlivě neb v listech. Veškeré tyto známky: výplatní, spěšné, letecké, novinové a doplatní mají platnost jako známky výplatní v původní nominální hodnotě až včetně do 31. prosince 1919 a mohou jimi býti v této době vypláceny všechny poštovní zásilky, určené pro tuzemskou dopravu v republice československé. Prodej známek těchto potrvá, i když pozbudou platnosti, až do úplného vyčerpání zásob.

V Praze, dne 5. prosince 1919.

Tento výnos zaslán byl všem ředitelstvím republiky Československé a jimi sdělen oběžníkem všem poštovním úřadům. Oběžník pražského poštovního ředitelství zní:

Č. 360.978/1919/IX. b.


Prodej rakouských a uherských poštovních známek s přetiskem.

Oběžník.

Všem poštovním úřadům v obvodu pošt. ředitelství!

Na základě výnosu ministerstva pošt a telegrafů ze dne 5. pros 1919 č. 10.214/VI budou od 12. pros. 1919 prodávány výhradně u filatelistické prodejny ve dvoraně hlavního poštovního úřadu v Praze (přepážka č. 33 a 34) zbylé, poštovními úřady odvedené starorakouské a uherské známky posledních vydání, jakých se užívalo po převratu v republice československé až do 1. března 1919.

Známky tyto jsou vesměs opatřeny černým neb modrým přetiskem: POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ – 1919. K nominelní jich ceně připočítává se 50% přirážka.

Veškeré tyto známky: výplatní, spěšné, letecké, novinové i doplatní mají do 31. pros. 1919 včetně platnost jako známky výplatní v původní nominelní hodnotě a mohou jimi býti vypláceny všechny poštovní zásilky určené k tuzemské dopravě.

Písemné objednávky adresované filatelistické přepážce (Praha I., Filatelie), jsou přípustny a vyřídí se dle možnosti a dle pořadí, jak dojdou, bude-li peníz předem zaslán. Úplné série se dodají, jen pokud zásoba postačí.

O tom se úřadu dává věděti s připomenutím, že zásilky těmito známkami opatřené nesmějí býti po dobu jejich platnosti zatěžovány doplatným.

V Praze, dne 9. prosince 1919.

Také denním listům dostalo se o tomto vydání zprávy prostřednictvím ,,Československé tiskové kanceláře“.

Poněvadž byl zájem o tyto známky nad očekávání veliký a strany hojně užívaly jich na dopisech obyčejných i doporučených, prodloužilo ministerstvo pošt platnost jejich až do 31. ledna 1920.

Výnos zní:

Č. 55.679 – VI. 19.

Poštovní známky s přetiskem ,,Pošta Československá 1919“.

Platnost známek starorakouských a uherských s přetiskem ,,Pošta Československá 1919“, jež byla původně stanovena do 31. prosince 1919, prodlužuje se do 31. ledna 1920.

V Praze, dne 29. prosince 1919.

O tom zaslán pražským poštovním ředitelstvím všem poštovním úřadům v Čechách oběžník č. 375.765 – IXb zde dne 1. ledna 1920.

Při prodeji těchto známek bylo vzhledem k nestejnému počtu jednotlivých hodnot nutno, dbáti účelného jich rozdělení na všechno kupující obecenstvo. Systém úplných sérií nebyl možný, poněvadž velmi mnoho hodnot bylo zastoupeno nepatrným počtem proti jiným hodnotám, jichž bylo mnoho. Jedině účelným bylo přistoupiti k prodeji dle určitého klíče, který byl co nejspravedlivěji určen a dle něhož stanoven poměr počtu hodnot vzácnějších k obyčejnějším. K filatelistické přepážce přidělovány byly určité partie, obsahující většinu hodnot, některé druhy prodávány byly v libovolném množství.

Tento systém byl všeobecně uznán správným, neboť jedině jím bylo zabráněno skoupení méně početných hodnot několika rukama.

Že tyto přetisky byly prodávány pouze u jediné přepážky pražské, stalo se proto, aby vykonávání služby pro strany u jiných přepážek nebylo návalem sběratelů zdržováno. Ani to však není způsob nový: dělo se tak v Uhrách (známky korunovační – 30. pros. 1916 – a známky svatomarketské výstavy – 15. září až 24. října 1917; za každou známku vybírán byl příplatek 1 K, právě tak jako u upotřebených známek bosenských Ferdinandových) a t.d. Nezáleží zajisté na tom, kde se známky prodávají, jsou-li u všech úřadů k vyplácení poštovních zásilek platny. Poštovní správa vydala známky tyto pro všechno obecenstvo; počítala-li při tom též s miliony sběratelů, nelze jí toho zazlívati.

Jest mylným domnění, že naše přetisky byly kupovány pouze sběrateli a obchodníky poštovními známkami: naopak, nikdy ještě nezajímala se nejširší veřejnost o nově vydané známky tou měrou, jako o tyto historicky významné přetisky, na nichž výmluvně sloučena vzpomínka na dřívější poddanství s vědomím nynější neodvislosti.

A poněvadž veškeré známky tyto státem vydané byly platny k frankování všech poštovních zásilek v tuzemské (dle předpisu Světového poštovního spolku v Bernu nejsou známky s přechodní dobou platnosti na zásilkách do ciziny přípustny – na př. známky pamětní, výstavní, dobročinné a vydání spotřebná) dopravě po dobu sedmi týdnů, jsou tyto známky úplně rovnocenné našim známkám běžným, sta tisíce dopisů bylo jimi frankováno a poštou dopravováno a nálěží jim tudíž jak ve sbírkách filatelistických tak odborných seznamech a katalozích stejné místo jako známkám současným.

Poštovní úřady, které užívaly až do 1. března 1919 známek rakouských, neodvedly pouze známky posledního vydání z r. 1916/17 výplatní a doplatní, novinové a spěšné a to nejen vydání obdélníkové, pocházející z 15. května r. 1917, nýbrž i vydání první trojúhelníkové z 1. října 1916, které byvši vzato z oběhu, bylo dne 1. září roku 1918 znovu v platnost uvedeno k doplňování dopisnic 8 haléřových, odvedeno bylo i více materiálu staršího jako: doplatní známky s velkými ciframi z r. 1910 na obyčejném, silnějším papíru (hodnoty 2, 4, 6, 25, 30 a 50 h) a 14 h z r. 1913, obě provisorní porta z 21. října r. 1916 (1 h Karel VI. a 2 h Marie Terezie přetištěné šikmým červeným PORTO a 15 PORTO 15, vydání z dubna 1917: 10 – 50 h známky s nápisem PORTO nahoře, změněnou hodnotou a hvězdou dole, 10 h novinová z r. 1910 a j. Praha odvedla nepatrnou zásobu známek pošty letecké.

Z uherských známek odvedeny vedle běžných s obrazy ženců, parlamentu, Karla a Zity, spěšných, novinových a doplatních také známky s tak zv. turulem (pták letící nad korunou), kterýžto vzor po 16 let udržoval se na známkách uherských a přichází v přetisku pouze v 7 hodnotách, (70 h je z doby pozdější), dále válečné 10, 15 a 40 haléřové a konečně uherské doplatní s černými číslicemi a různými průsvitkami.

Mnohé z těchto známek byly zastoupeny ve velmi nepatrném počtu a nemohlo se jich ovšem každému sběrateli dostati.

Tvar přetisku

Starorakouské a uherské známky vykazují několik různých tvarů. Největším formátem svým jsou vyšší korunové rakouské, nejmenší známky novinové a výplatní a známky uherské; některé hodnoty mají tvar obdélníku na výšku, jiné obdélníku ležmého a jsou zde i známky tvaru trojúhelníkového.

Tato nestejnost byla příčinou, že i k tvarům přetisku nutno bylo voliti různé formy, jež se liší jednak velikostí písma, jednak délkou, polohou a vzdálenostmi jednotlivých řádků. Všechny přetisky jsou však třířádkové a stejného znění a jsou buď šikmé, směřující od levého dolejšího k pravému hořejšímu rohu známky, neb vodorovné. U šikmých shledáváme u jednotlivých druhů různý sklon.

Písma volená k přetiskům jsou zcela zvláštní, neužívané typy tiskařské. Slova skládána byla z jednotlivých písmen a ulity štočky; po skončeném tisku bylo vše zničeno.

Celkem užito bylo na známkách rakouských 5 různých přetisků takto: 1.
Na známkách výplatních sestaven jest přetisk z úzkých kapitálek a) 4 mm vysokých. Délka: b) POŠTA 11 mm c) ČESKOSLOVENSKÁ 27 1/2 mm d) 1919 7 1/4 mm e) vzdálenost řádků: 2 1/2 mm f) sklon 50°.

Letopočet 1919 jest nápadným dvěma typy cifer ,,9“: první devítka má dolejší oblouk vždy zaokrouhlený, druhá pravidelně šikmo seříznutý (I. Typ), a jen výjimečně oblouk zaokrouhlený (II. Typ), což hlavně pozorovati lze u 40., 50., 60., 90., a 100 známky (počítám známky po vodorovných řadách od levé strany k pravé), ale též na známkách jiných. Seříznutí dolejšího oblouku bývá různé, takže oblouček jest buď velmi silný neb tenký i velmi tenký a zbývá někdy z něho jen konečný bod.
2.
Velice podoben prvnímu jest přetisk obdélníkových známek spěšných. Typy jsou stejné velikosti. Rozměry: a) 4 mm b) 9 1/2 mm c) 27 1/2 mm d) 7 mm e) 1-1 1/2 mm f) 20 – 25°. Hlavní rozdíl jest v poloze slova POŠTA, jež začíná na levo nad S slabiky ,,SLO“, letopočet pak pod ,,VENSKÁ“. Druhý typ cifry ,,9“ neshledán, nedostatky tisku méně časté a nevykazují nových tvarů.
3.
Přetisk doplatních známek rakouských 1 – 10 K má celkem velikost přetisku známek výplatních, ale polohy slova POŠTA a letopočtu jsou odchylné. ,,POŠTA“ leží uprostřed délky druhého řádku, kdežto letopočet uchyluje se na levo a stojí pod OSLO (u výplatních pod SLOV) e) 2 1/4 – 2 1/2 mm, f) 55°.
4.
Přetisk známek novinových doplatních červených s velkou i malou cifrou jest mnohem menší: a) 3 mm b) 8 1/2 mm c) 24 mm d) 5 1/2 mm e) 3 mm f) 40 – 50°.
5.
Nejmenší jest přetisk známek leteckých, doplatních provisorních a trojúhelníkových spěšných: a) 3 mm b) 7 1/2 mm c) 20 3/4 mm d) 5 mm e) 1 mm f) letecké a Mar. Terezie 15 h 35°, Karel VI. 50°, u trojúhelníkové spěšné vodorovný.

K těmto pěti druhům přetisku poznamenati nutno, že co do sklonu shledáváme dosti značné odchylky, byl-li list známek do stroje více méně nerovně položen.

Pro uherské známky užito 3 typů: 1.
Pro všechny výplatní kromě ,,parlamentních“ přetisku rakouských známek novinových s různým sklonem (50 – 55°).
2.
Přetisk známek s parlamentem jest shodným s přetiskem rakouských známek spěšných obdélníkových (sklon 20 – 25°).
3.
Na známkách doplatních jest přetisk týž jako na rakouských novinových a doplatních červených, ale POŠTA stojí více na levo, letopočet více na pravo, jak vyžadoval nízký tvar známky. Sklon 30°.

Barva přetisku

Většina známek přetištěna jest přetiskem černým. Barva tato má různé odstíny, bývá někdy intensivní, velmi černá, jindy slabší, do šeda neb do hněda. Závisí to jednak na tlaku, jakým bylo tištěno, jednak na barvě samé, konečně i na barvě známky.

Přetisk velmi černý, světlý i matný, do šeda neb do hněda objevuje se mnohdy i na témže listu. Nápadny jsou rozdíly zbarvení jeho hlavně u 20 h známek rakouských světlých (velmi černý a hnědočerný), dále u 60 h, kdež bývá značně šedý, konečně i u některých hodnot 2 – 4 korunových.

Vedle přetisku černého užito bylo přetisku modrého a to u rakouských známek výplatních 6 h a 1 K a u spěšných 2 h; stalo se tak proto, aby se nesešly barvy žlutá a černá. Tisky hodnoty 6 h, 1 K a 2 h spěšné II. vyd. s přetiskem černým přišly též do oběhu. Možno je v pravém slova smyslu považovati za chybné tisky.

... pokračování příště

Poznámka redakce: dílo Jaroslava Lešetického – POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 - budeme zveřejňovat na pokračování. Je to taková první a menší monografie PČ 1919 , která je sice za ty roky vysoce překonaná, ale pro badatele i zájemce o PČ 1919 je to i přesto zajímavé studijní dílo. Jelikož je to práce již dávno překonaná, je nutné ji číst s jistým studijním nadhledem.