Jindřich Schmidt

Na více než 400 poštovních známek Československa najdete většinou v pravém rohu dole signaturu "JINDRA S.". Je to značka jednoho z největších zástupců české známkové školy - Jindřicha Schmidta. O vzniku této značky podává zprávu malá historka z knihy o Schmidtovi: "Své první poválečné známky podepisoval rytec jako 'Jindřich Schmidt'. Ale již na jeho druhé emisi, k výročí květnové revoluce, čteme podpis 'S. Jindra'. Tehdy se na ministerstvu pošt náhodou sešli Jindřich Schmidt, Jaroslav Goldschmied a autor poválečných leteckých a doplatních známek Antonín Erhardt. 'Poslechněte', zakritizoval si někdo, 'oni si v zahraničí budou myslet, že u nás ryjí známky Němci, když si přečtou vaše jména.' Schmidt na to řekl, že může známky podepisovat jen monogramem J. S., aby si v cizině nelámali hlavu. To se však nelíbilo, a tak přišel rytec na nápad své jméno počeštit - Jindra S."

S typickým německým jménem a narozením mimo Prahu, je Jindra Schmidt přesto pravým Pražanem, protože v době jeho narození byla rodina na dovolené na chalupě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky syna. Když chtěl začínat se studiem malířství na UMPRUM v Praze, odrazoval ho jeho bratr Leopold, který tam studoval. Proto začínal učení v jedné z posledních pražských dílen pro dřevořez u Karla Kabelky a tam se také setkal poprvé s grafickým uměním. Po tomto důkladném řemeslnickém vyučení přešel na konci první světové války na vysokou školu, kde studoval u prof. Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval i soukromou školu malíře Rudolfa Váchy. Po studiu získal zaměstnání v tiskárně "Politika", zde pracoval až do roku 1929. V této firmě byl probuzen jeho zájem o ocelorytinu i mědirytinu, protože se zde tiskly první bankovky Československa.

V roce 1929 byla poprvé založena Státní tiskárna cenin v budově Národní banky. Jindra Schmidt zde začal pracovat jako rytec bankovek a později jako vedoucí ryteckého a galvanoplastického oddělení. Ačkoli se v letech mezi válkami zabýval hlavně bankovkami, tvořil i několik návrhů pro známky, např. kreslil kresby podle návrhů Josefa Sejpky, které však ryl Jaroslav Goldschmied. Také další návrhy Schmidta byly přehlédnuty a vydány teprve v letech 1946 a 1947. Proto neexistují žádné známky Schmidta z doby před válkou, ačkoli pracoval 10 roků ve Státní tiskárně. Proto je ironií dějin, že první rytina známky z rukou slavného rytce Československa je známka Protektorátu "Čechy a Morava", která ukazuje Adolfa Hitlera, jak se dívá z okna Pražského hradu dolů na Malou Stranu, na milovanou Prahu Jindřicha Schmidta. Tuto známku i navrhoval, jedná se o známku k 54. narozeninám Hitlera 20. dubna 1943 a signoval ji JS. Za doby Protektorátu zůstával nadále zaměstnancem Státní tiskárny, která nyní byla pod německým vlivem. I když často nesouhlasil, pracoval zde stále. Tak se zúčastnil na vzniku bankovek nového Slovenska podle návrhů umělce Štefana Bednára.

Teprve po válce začala Schmidtova kariéra jako rytce poštovních známek Československa. V přechodné době dostal příkaz pro řadu portrétů prezidentů Masaryka i Beneše a slovenského politika Štefánika. Tato řada je prvními známkami Schmidta pro Československo. Další známky, které Schmidt tvořil už před válkou, následovaly, například aršíkové vydání Svatého Jiřího podle obrazu Josefa Mánese, které bylo zamýšleno v Protektorátu pro bankovku, a známka s portrétem Karla Havlíčka Borovského. V krátkém obdobích následovalo více než 400 vydání, za která měl Schmidt odpovědnost. Jsou to portréty všech československých prezidentů, kteří se vystřídali za života Schmidta (mimo Gustava Husáka). Přes velké množství známek kvalita Schmidtových vydání zůstávala stále vysoká. Protože Státní tiskárna Československa dostávala příkazy i ze zahraničí, najdete Schmidtovy známky také v jiných zemích, např. v Bulharsku, Iráku, Etiopii, Albánii, Vietnamu nebo Libyi.
Jindra Schmidt byl zaměstnancem státní tiskárny až do roku 1967, kdy ve věku 70 let odešel do důchodu. Ryl však známky ještě více než dalších 15 roků jako volný spolupracovník. Poslední je z roku 1982 a je to známka s fotbalovým motivem pro Mistrovství světa ve Španělsku. Právě v době výslužby se stále více stával postavou veřejného života. Se svou prací pro Státní tiskárnu dosahoval jistého blahobytu, kterého jako doživotní mládenec i užíval.

Ke dni československé poštovní známky v roce 1992 byl uctěn památní známkou. Byla posledním známkou Československa. Česká Republika ho uctila v řadě "Tradice české známkové tvorby" známkou v roce 2001.



Pofis čísla rytin:

ČSR: 413-428, 433-439, A435, A437, 443-461, 467-469, 475-480, 485-489, 493, A497, 498-501, 507, 510, 517-520, 529, 532, 533, 535, 538, 553, 567, 568, 581, 582, 588, 591, 593, 595, 604, 608, 611, 617, 620, 622, 625-628, 642, 643, 646, 647, 658, 659, 661, 663, 666, 679-682, 684, 708, 709, 711, 717, 718, 721, 732-735, 738-741, 753, 757, 759-761, 763, 768, 770, 773, 785, 791-793, 804, 805, 811-814, A813, 825, 826, 830, 832, 835-838, 840-845, 860-863, 866, 875, 876, 887-892, 894-897, 904, 909, 913, 914, 916-920, 930, 938-943, 950, 951, 958, 959, 963-971, A967, 986, 989, 999, 1000, 1009-1017, 1032, 1035, 1041-1045, 1049, 1057-1062, 1076, 1077, 1090, 1135, 1136, 1138, 1154, 1172-1176, 1216-1225, 1233-1239, 1263, 1264, 1268, A1268, 1273, 1344, 1345, 1347, 1349, 1350, 1363, 1391, 1395, 1398, 1400, A1400, 1407, 1408, 1429, 1432, 1433, 1441, 1444, 1445, 1461-1463, 1468, 1505, 1506, 1510, 1513, 1514, 1516, 1534, 1538, 1539, 1550, 1553-1555, 1579, 1582, 1597, 1600, 1602, 1609, 1610, 1622, 1629, 1639, 1641-1643, 1658, 1663, 1664, 1674, 1677, 1678, 1680, 1704, 1705, 1719, 1720, 1723, 1725, 1733, 1734, 1738, 1752, 1753, 1757, 1766, 1768, 1771, 1772, 1787, 1791, 1801, 1808, 1809, 1818, 1823, 1826, 1831, 1849, 1856, 1866, 1868, 1869, 1876, 1877, 1884, 1901, 1903, 1904, 1921, 1930, 1931, 1934, 1941, 1947, 1965, 1977, 1978, 1993, 1998, 2002, 2009, 2014, 2017, 2019, 2029, 2042, 2047-2052, 2057, 2071, 2081, 2086, 2091, 2128, 2130, 2132, 2145, 2149-2151, 2154, 2182, 2197, 2213, 2223, 2226, 2228, 2235, 2247, 2248, 2259, 2260, 2263, 2266, 2274, A2274, 2280, 2292, 2298, 2309, 2310, 2344, 2347, 2372, 2373, 2378, 2379, 2386, 2388, 2408, 2418, 2431, 2432, 2438, 2452, 2460, A2460, 2485, 2491, 2501, 2506, 2522, L17-L19, L21, L25-L28, L33-L36, L41, L55, L69-L71, L73, L88

Další země s Schmidtovými rytinami:
Čechy a Morava, Bulharsko, Irák, Etiopie, Albánie, Vietnam, Libye

Více si o J. Schmidtovi můžete přečíst na mé webové stránce asi v 8stránkovém článku s titulem Umělcův život v Praze, bohužel jen v němčině.