Karel Seizinger

Se zvláštní hrdostí Vám v tomto článku představím jednoho z nejznámějších rytců československých poštovních známek. Zejména proto, že tento rytec je mým krajanem – tedy Němcem. To je i důvodem, proč je článek tak obsáhlý. Bohužel v Německu je znám jen málokterým osobám. Čeští a slovenští sběratelé ho znají pod jménem Karel Seizinger. Ale jeho pravé a celé jméno je Karl Friedrich Wilhelm Seizinger. Narodil se v Hildburghausenu, malém městě v jižním Duryňsku, kde v 19. století sídlilo nakladatelství "Bibliographisches Institut", které mělo světový význam v tisku knih. Tato tradice v jeho rodném městě mu pomohla s výběrem řemesla – učil se jako mědirytec. V Hildburghausenu se učil toto řemeslo v grafickém institutu Metzeroth a pak začínal poznávat svět.

Nejdříve poznával svět z donucení. Na začátku první světové války se stal vojákem a jako člen "Kaiserlich Osmanische Fliegertruppe" (císařské letecké vojsko) se dostal až do Bagdádu. Na konci války poznal Svena Hedina, známého švédského cestovatele po Asii a ryl několik obrazů pro jeho knihu "Bagdad-Babylon-Ninive". Po válce, v roce 1921, získal zaměstnání ve Finsku jako rytec bankovek v tiskárně cenin v Helsingforsu. V roce 1924 přijal nabídku Československé národní banky a přestěhoval se do Prahy. Zde pracoval nejdříve jako rytec bankovek. Vedle svého zaměstnání ještě studoval 3 roky v Praze na Akademii u Maxe Švabinského. Jako rytec známek byl poprvé odpovědný v roce 1926 za vydání série "Hrady, krajiny, města". Tato série se hned stala "klasikou" mezi známkami Československa a zakládala slávu československé známkové tvorby, která už tehdy existovala. V odborných časopisech byl Seizinger oslavován jako "nová hvězda na nebi známkové tvorby". Až do roku 1934 ryl všechna vydání známek Československa.

Začátkem 30. let nastaly neshody se státní tiskárnou ohledně kvality Seizingerových rytin, jenž do té doby byl jejím nezávislým spolupracovníkem. To vysvětluje, proč československé poštovní známky jsou od té doby ryty střídavě Seizingerem a Bohumilem Heinzem, který nyní dostával pravidelné zakázky.

V roce 1938 vydal aršík k 1. výstavě známek PRAGA jako poslední rytinu Seizingera pro československou poštu. V tomto roce opustil Československo a přišel nejdříve do Bělehradu v Jugoslávii, protože měl strach, že němečtí okupanti ho budou volat k zodpovědnosti pro jeho úzkou spolupráci s československým státem. Tito však přejímali několik jeho mistrovských rytin pro známky pošty protektorátu Čechy a Morava ("Böhmen und Mähren"), při čemž tyto byly vydány s novým rámečkem a novým zemským jménem. Vynechali však jeho osobité rytecké znaky. Československo navštívil jen jedenkrát během svého života, a to když byl hostem na známkové výstavě BRNO 74.

V Bělehradě Seizinger ihned začal pracovat pro jugoslávskou poštu; první řada známek s obrazy lodí byla vydána 6. září 1939, ještě před světovou válkou, další řada s motivy z Chorvatska 16. března 1941. Krátce potom obsadilo německé vojsko Jugoslávii a Chorvatsko vyhlásilo 10. dubna 1941 nezávislost. Znovu ze strachu před svými krajany odebral se Seizinger do Zagrebu, hlavního města nového státu, a tam vyryl za války několik zajímavých známek. Také zde měla první řada s názvem "Zrinski i Frankopan", vydána v 7. března 1943, zvláštní význam. Vrcholem jeho činnosti v Chorvatsku byl v září 1943 aršík k 3. filatelistiké výstavě známek v Zagrebu se zobrazením kláštera a kostela Svaté Marie podle díla chorvatského malíře Vladimíra Kirína. Někteří označovali tuto rytinu jako nejlepší za dobu poštovní historie. Z této doby existuje i několik nevydaných známek pro "Generalgouvernement" (německá pošta v Polsku). Po obnovení jugoslávského státu v roce 1945 Seizinger musel jako Němec opustit zemi a ztratil celý majetek.

Protože v jeho domovském Hildburghausenu, který nyní byl v sovětském dílu Německa, nemohl dostat žádnou práci, a protože politická situace byla nejistá, ucházel se o zaměstnání v roce 1947 u světoznámé tiskárny bankovek a známek "Joh. Enschedé en Zonen" v Haarlemu v Nizozemsku. Pracoval tam od roku 1948 až do svých 72. narozenin v roce 1961 a ryl pro firmu zejména bankovky pro nizozemské Antily, Curacao, Indonesii, Sýrii nebo Novou Guineu, ale i poštovní známky pro Portugalsko a Spojené národy v New Yorku. Zemřel ve vysokém věku 89 let dne 4. května 1978 v Haarlemu.

K 5. výročí jeho smrti v roce 1983 byl uctěn památní známkou ke Dni československé poštovní známky. Úvodní fotografie ho zachycuje ve věku 85 let během návštěvy na výstavě známek BRNO 74.



Pofis čísla rytin:
ČSR: 209-279, 281-284, 289, 290, 304-313, 320, 321, 326-328, 329-330, A329-330, 342, 343, A342-343, 344, 345, 351, L7-L15

Další země s Seizingerovými rytinami:
Karpatská Ukrajina, Čechy a Morava, Jugoslávie, Chorvatsko, Generalní guvernement, Portugalsko, Spojene národy

Více se o Karlovi Seizingerovi dočtete na mé webové stránce věnované tomuto rytci v asi 30stránkovém článku s titulem Od Hildburghausenu do Haarlemu - Rozčilující cesta Evropou XX. století, žel jen v němčině.