Hradčany – soukromé zoubkování

Datum vydání: 13. 10. 2006


Většina známek emise Hradčany byla vydána nezoubkovaná a proto si větší poštovní úřady, banky a firmy pro usnadnění manipulace s nimi při velkém počtu zásilek nechaly archy nezoubkovaných známek operforovat nebo opatřit průsekem v soukromých tiskárnách. Kde nebyla tato možnost, byl k průpich použit obyčejný šicí stroj. Tyto soukromě pořízené způsoby oddělování známek poštovní správa – protože jí tím nevznikala žádná škoda – tolerovala až do 30. dubna 1921, tedy až do doby ukončení platnosti emise Hradčany. Po tomto datu byly všechny známky vydávány pouze zoubkované.

Ministerstvo pošt a telegrafů ve Věstníku oznamovalo jen vydání nových známek bez bližšího způsobu oddělování a rozměrů zoubkování, provedených přímo v tiskárně Unie. Protože mezi sběrateli nebylo známo, které rozměry zoubkování jsou oficielní a které soukromého původu, vše, co alespoň trochu připomínalo soukromý výrobek bylo označováno za bezcenný padělek. Zcela odmítavé stanovisko k soukromému zoubkování zastával i tehdejší redaktor Tribuny filatelistů Ervín Hirsch. Největší zásluhu na rozdělení zoubkování na úřední, které dnes uvádějí všechny katalogy, a na zoubkování soukromě pořízené měl po válce Jan Mrňák. Dnes, kdy je už dlouhou dobu známo, které rozměry zoubkování pochází z tiskárny Unie a které jsou soukromého původu, je možno se tomuto sběratelsky opomíjenému způsobu oddělování známek věnovat bez obav před padělky. Soukromé zoubkování – a samozřejmě i průsek a průpich – bylo vynuceno potřebou najít způsob rychlého oddělování známek při velkém počtu poštovních zásilek a usnadnění si práce. Protože se nedalo očekávat, že se firemní korespondence vrátí ke svému odesílateli, postrádá tato oblast filatelistické výrobky a protože sběrateli je či byla doposud opomíjena, tak i padělky.

Soukromě pořízené způsoby oddělování známek používalo asi 600 tehdejších poštovních úřadů a to ve velmi různých rozměrech podle toho, jaké zařízení měla k dispozici firma, která je prováděla, zpravidla soukromá tiskárna. Od velmi hrubého zoubkování 6 1/4, 8, 9 1/4 a 9 1/2 přes rozměry 10, 11, 12, 13 a 14, odstupňované po 1/4, až po jemné zoubkování 15, 15 1/2, 16 a 16 1/2, popřípadě jejich kombinací tam, kde bylo k dispozici více perforovacích zařízení různých rozměrů, např. 16 1/2 : 15 nebo 12 3/4 : 16 1/2 : 16 1/2 : 16 1/2. Z rozměrů, které jsou zastoupeny nejvíce, se jedná díky poštovnímu úřadu PRAHA 17 o řádkové zoubkování 11 1/2, dále pak o rozměr 10 1/2 a 13 3/4.

Perforačními stroji těchto rozměrů bylo pravděpodobně vybaveno nejvíce tiskáren. Stejná situace je i u průseku, kde se vyskytují různé druhy a varianty podle možností a zařízení, používaného v tiskárně, která zakázku prováděla.


U průpichu – vzhledem k tomu, že byl proveden na obyčejném šicím stroji – je situace naprosto rozdílná a není možné jeho určení ani měření. Jeho použití bylo naprosto individuální a u konkrétního poštovního úřadu se vyskytuje třeba jen na jedné nejpoužívanější hodnotě.

Vyskytují se i známky, ozoubkované jen na vodorovných nebo svislých stranách. Nejedná se o vady zoubkování, ale tato perforace byla na přepážkových arších provedena záměrně pouze vodorovně nebo svisle, i to bylo významné usnadnění manipulace s nimi.

Co se týká cen, byly tyto známky oceněny, resp. pokus o jejich ocenění byl v poslední době podniknut ve dvou katalozích, a to POFIS 2005 a KLIM 2002. Zatímco v prvním jmenovaném se uvádí cena o 20% nižší než cena nezoubkovaných známek, ve druhém se doporučuje oceňovat známky ve výši nezoubkovaných. Protože není důvod, proč by známky měly být, i když se nejedná o úřední perforaci, podceňovány, přikláním se spíše ke druhé variantě – oceňovat známky v plné výši nezoubkovaných včetně ocenění typů, deskových vad, tiskových vad, retuší atd. + příplatek za razítko tam, kde je jeho identifikace možná.

V poslední době se na aukcích objevují známky se soukromým zoubkováním řádkovým 10 1/2, 11 1/2 a 13 3/4, vydávané za tzv. ministerské zoubkování, opatřené znaleckými značkami a s patřičným cenovým navýšením. Nevím, z čeho znalec poznal, že se jedná o ministerské zoubkování, ale vzhledem k tomu, že těmito rozměry perforaček bylo podle výskytu na jednotlivých hodnotách vybaveno nejvíce soukromých tiskáren, které prováděly pro firmy a instituce perforaci Hradčan, je více než pravděpodobné, že se jedná pouze o perforaci soukromě pořízenou a je na místě opatrnost při nákupu takto označených známek.

Autor: Jaroslav Michalík

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz