Rozhovor s Jaromírem Petříkem nejen o známkových zemích
Datum vydání: 15. 5. 2006
Od našeho posledního rozhovoru s Infofilou uplynul již rok. Určitě bude zajímavé zjistit co se od té doby přihodilo nového, což je zároveň první otázka:
Především jsem pokročil se sbírkou ZZ dle FAZZ ( Filatelistický atlas známkových zemí od Hlinky a Muchy). Všechny známkové země vyjmenované v tomto katalogu se mi podařilo sehnat.
Otázka: Některé z těchto známek jsou velmi drahé, jak se Ti je podařilo získat?
Je pravdou, že jak se sběratel blíží ke konci, zůstane „viset“ z finančních i sběratelských důvodů na švýcarských kantonech Zurichu, Ženevě a Basileji, dále indickém Scinde, asijské Buchaře, Chorezmu, středoamerickém Moskitském pobřeží. Určitě ještě stojí za zmínku Mafie – přetisk na známce Německé východní Afriky. Existuje i přetisk na Indických známkách, ale ten není tak vzácný.
Bucharu, Chorezm, Mosquito jsem získal již loni, takže mi zbyly kantony a Scinde. Švýcarské kantony Zurích a Basilej jsem získal na zahraničních aukcích, Ženevu a Scinde koupil od našich sběratelů.
Pro zajímavost uvádím jejich obrázky.
Otázka: Tvoje další zaměření?
Po ukončení sbírky dle FAZZ nastává otázka, co dále? Pokročilí sběratelé ZZ to řeší různým způsobem: sbírají celistvosti jako doklady o poštovním použití ZZ které existovaly a existují, zaměří se hlouběji na lokály různých zemí, finančně méně náročné jsou spekulativní tisky známek na bývalém území SSSR. Dále je možné sbírat japonské prefektury, kolky indických knížectví, městské pošty v různých státech nebo ruská zemstva. Možnost výběru je velká.
Já se zaměřil na další rozšiřování sbírky lokálů některých států a velmi mne zaujaly kolky staroindických států. Těch je velké množství, katalog uvádí přes 300 knížectví, znám našeho sběratele, který jich shromáždil přes 400 na více než 6OOO známkách a dokumentech.
Otázka: Při tak rozsáhlém zaměření se musíš dostávat do styku s velkým množstvím falz, máš kontakty na nějaké zahraniční znalce?
Při tak širokém „sběratelském záběru“ se člověk bez určitých kontaktů na kvalifikované znalce neobejde. V současné době jeden můj kolega má dobré kontakty se znalcem Uherska a Maďarska, další má kontakty se znalci švýcarských kantonů. V současnosti usiluji o navázání kontaktů s nějakým znalcem staroindických států.
Otázka: Zabýváš se dále falzy, na svých www stránkách máš články o slavných padělatelích Fournierovi a Sperattim?
To víš, že této problematice se stále více věnuji. Falz je nepřeberné množství a pokud člověk koupí falzum drahé známky, přichází o velké peníze. V tomto se snažím neustále vzdělávat, stále pátrám na Internetu i u svých známých po vyobrazení zaručeně pravých známek i nebezpečných falz. Doslova detektivku jsem zažil, když jsem pátral po pravosti čtyřbloku Jammú, který měl katalogovou hodnotu přes 3.000 GBP dle katalogu Gibbons. Čtyřblok dokonale odpovídal vyobrazení v katalogu, popis tisku a papíru též, přesto se mi nějak nezdál. Pátral jsem na Internetu, obrátil se na několik svých známých a zjistil šokující skutečnosti: V katalogu Stanley Gibbons je vyobrazeno falzum!!! Toto zjištění mi potvrdil další sběratel, který zjistil, že v tomto katalogu je vyobrazeno více falz.
Pro zajímavost uvádím scany tohoto čtyřbloku.
Také často prohlížím stránky Ebay, kde se falza drahých známek vyskytují. Pokud prodávající upozorní, že jde o falza a odpovídá tomu cena, je to v pořádku. Když je u pravých známek vystaven atest, je to též v pořádku. Ale našel jsem tam drahou známku Zurichu 1843, kde jsem měl podezření na falzum a drahou známku Scinde, kde to bylo totéž. Třeba u Scinde to bylo velmi složité, protože ražba reliéfu dokonale odpovídala originálu a zřejmě byl i originální raznicí zhotoven, ale neodpovídal papír! Tohle se ze scanu nedá zodpovědně zjistit, ale zajímavé bylo, že ani jedna z uvedených známek se neprodala.
Otázka: Jaký vidíš přínos Internetu pro filatelii?
I když už svým věkem patřím spíše ke starší generaci, s Internetem a E-maily jsem se sžil tak, že už si bez nich svoji činnost neumím vůbec představit. Díky Internetu jsem získal tolik znalostí, kontaktů a tak rozšířil svoji sbírku, že údaje, které bych normální cestou shromažďoval 10 let, tak se dá zodpovědně říci, že se tato doba řádově zkrátí na 1rok. Což je tak obrovský pokrok, že v historii lidstva je jen málo takových objevů.
Jako záporný důsledek vidím jen, že člověk více zpohodlní, přestane psát klasické dopisy, odesílat je poštou, což v budoucnu zřejmě filatelii velmi ovlivní.
Otázka: Získal jsi hodně kontaktů díky svým stránkám www.znamkovezeme.wz.cz?
Odezva na tyto stránky je docela slušná, počet návštěv za cca 1,5 roku se blíží 5.000. Píší mi jak nefilatelisté, kteří našli na „půdě“ sbírku po dědečkovi a chtějí ji ocenit, tak začínající sběratelé známkových zemí, kterým se snažím radami pomoci hlavně po ekonomické stránce, aby nekupovali předražené známky některých spekulantů.
Co mne těší nejvíce, že se mi ozvali i velmi pokročilí a špičkoví sběratelé známkových zemí se kterými si vzájemně vyměňujeme zkušenosti a poznatky. Díky daleko lepšímu přístupu k informacím se stále prohlubují znalosti o známkových zemích.
Otázka: Spolupracuješ s provozovateli jiných internetových stránek?
Zde, aniž bych chtěl nějak podlézat musím připomenout Infofilu a jejího obětavého šéfredaktora Zdeňka Jindru, který též vydává filatelistickou literaturu a časopisy pro mladé filatelisty. Je to velmi záslužná práce, protože víme, že mladých filatelistů zrovna moc není. Takže si vážím každého, kdo jakýmkoliv způsobem propaguje filatelii.
Výbornou spolupráci mám s vydavatelem Petrem Hoffmanem ze Švédska, který zveřejňuje zajímavé informace na www.phstamps.com. Zvláště se mi líbí jeho stránka o znalcích.
Otázka: Jak se díváš na to, že někteří současní znalci jsou zároveň i filatelistickými obchodníky?
Podle mne je to konflikt zájmů, ale kde není žalobce, není ani soudce. Je to otázka etiky a svědomí, kterou jsme před časem již nakousli. Ve filatelii jako i v jiných sběratelských oborech hrají peníze svoji roli, díky Internetu je však daleko větší informovanost a filatelisté by rozhodně neměli mlčet, pokud se setkají s podvody.
Určitě je vynikající, že máš na stránkách Infofily rubriku Diskuse, kde se každý sběratel může vyjádřit.
Otázka: Zase na druhé straně, znalci, kteří jsou současně i obchodníky mají daleko více porovnávacích materiálů, není to spíše výhodou?
K jejich odbornému růstu to bezesporu přispěje, když jim rukama projde větší množství materiálů. Vlastně máš pravdu, protože kvůli penězům se dá zkorumpovat, jak znalec, tak obchodník. Zase skončíme u etiky a svědomí každého obchodníka i znalce. Můžeme si jen přát, aby bylo co nejvíce těch poctivých a pokud se znalec zmýlí (je také jen člověk), aby se z takového omylu dokázal poučit pro příště.
Otázka: Co bys vzkázal našim čtenářům a sběratelům?
Hlavně co nejvíce chuti do rozšiřování svých sbírek a dalšímu svému vzdělávání. Zastávám názor, že sběratele ještě z větší části než jeho sbírka dělají sběratelem jeho vědomosti. A filatelii přeji hlavně co nejvíce takových lidí jako je Zdeněk Jindra, který propagací filatelie na stránkách Infofily dělá tomuto sběratelskému oboru skutečnou čest.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz