Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 7. část
Datum vydání: 4. 2. 2024
2.3 CESTOVATELSKÁ ETAPA
Jednou ze zálib, kterou měla společnou celá rodina Brendlových, bylo cestování. Lumír často podnikal cesty po Čechách i zahraničí právě s rodinou, především se sestrou Světlou, na mnoho míst se společně podívali ale také díky filatelii. Cestování jde ruku v ruce s cizími jazyky, jež rovněž vzbudily zájem jak u Světly, tak Lumíra. Mnohdy si proto pouštěli například Hlas Ameriky, jehož posloucháním se s pomocí lekcí Special English snažil Lumír naučit anglicky. K tomu mu pomáhal též americký přítel na dopisování, který mu poskytl k dispozici třeba americké časopisy a s nímž si vyměňoval i známky. Kromě toho se snažil pravidelně naladit rozhlasovou organizaci Svobodná Evropa, a to v polštině, jelikož v češtině byla často rušena, takto se tedy naučil částečně i polsky. Posloucháním oper na italské rozhlasové stanici si pak osvojil ještě základy jazyka italského.77
Zpočátku Lumír poznával krásy Čech, Moravy a Slovenska. Cestovat po světě skutečně ve velkém začal až po listopadu 1989. Před pádem komunismu se mu však i tak podařilo vycestovat za hranice. V šedesátých letech se podíval se Světlou i maminkou Otilii do Rumunska, Bulharska, Maďarska nebo Anglie a Irska. Mimoto se vydal za svými filatelistickými přáteli do Polska a Francie.78 Těsně před politickými změnami v roce 1989 poznal i Spojené státy americké, kde strávil se Světlou celkem tři týdny, během nichž prozkoumali zejména východ a sever země. Nejprve pobývali na Manhattanu v New Yorku, odkud pokračovali do Filadelfie, Washingtonu, D.C. a Ohia, zde se nějakou dobu zdrželi na návštěvě u známých původem z Čech. V programu měli naplánovanou ještě návštěvu Chicaga a New Orléans a nakonec pak Kanady, kam se vypravili za Lumírovým přítelem z rakovnického gymnázia. Do Spojených států amerických se sourozenci Brendlovi vrátili ještě dvakrát. Další cestu uskutečnili v roce 1997, jen se tentokrát zaměřili na státy jižní a západní části světadílu. Taktéž v tomto případě využili výlet do Ameriky pro setkání s přáteli z filatelistického prostředí. Třetí výprava byla skutečně pracovní, proběhla prostřednictvím filatelistické výstavy WASHINGTON 2006.79
Světová výstava Washington 2006, mezinárodní jury
V souvislosti s filatelií navštívil L. Brendl doopravdy enormní množství různých zemí a do konce svého života vstoupil, s výjimkou Antarktidy, na každý kontinent. Do roku 2000 v pozici vystavovatele nebo hodnotitele zavítal do Itálie, Polska, Nizozemí, Izraele, Maďarska, Norska, Jihoafrické republiky, Francie, Německa, Rakouska a Španělska.80 Světla Brendlová ráda vzpomíná například na výpravu do Izraele, kam Lumíra pozval v roce 1995 předseda Izraelské filatelistické federace Eliyah Weber na výstavu JERUSALEM 3000. Jeruzalémský pobyt probíhal pro nábožensky založené Brendlovy příznivě v nejkrásnějším období roku, tedy ve vánočním čase. Na Štědrý den Světlu a Lumíra čekala půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně. Přestože ji narušili rozhýření Palestinci, kteří zrovna ten rok získali Betlém pod svou správu, byl celý výlet pro oba nezapomenutelný. 81 Během adventu se jim podařilo spatřit několik významných posvátných míst, třeba biblickou horu Sion a hrobku krále Davida, kde si musel Lumír povinně pokrýt hlavu připravenou jarmulkou, nebo dále prostory konání poslední večeře Páně či Getsemanskou zahradu.82
Po roce 2000, od kterého Lumír zastával funkci jednoho z ředitelů Mezinárodní filatelistické federace, následovaly výstavy v Austrálii a Asii, v níž byli se Světlou v letech 2002 až 2004 celkem třikrát, a to v Jižní Koreji, Thajsku a Singapuru. Za zmínku stojí rovněž další místa, kupříkladu Španělsko, Polsko, kde Lumír aktivně podporoval Svaz polských filatelistů, Dánsko, Kypr, kam jel v roce 2002 jako národní komisař Svazu českých filatelistů, a Portugalsko. Díky filatelii se poprvé Brendlovi podívali také do Ruska, kde byla organizována výstava PETROHRAD 2007. V uvedeném výčtu nesmí chybět ani maďarský Bukurešť a s ním spojená světová výstava EFIRO 2008, která zastává v Lumírově kariéře významný post, jelikož zde byl vyznamenán za celkovou službu filatelii.83 Rok 2009 se nesl v duchu pěti výstav, jejímiž hostiteli byly německý Weiden a Essen, maďarský Visegrád, chorvatský Záhřeb a italský Řím. Ve zmíněném Maďarsku proběhla z Brendlovy iniciativy schůze čtyř zemí – Česka, Slovenska, Maďarska a Polska – jež měla potvrdit úzkou spolupráci těchto zemí. Po roce 2010 pak jezdili Brendlovi často soukromě se svými známými do Německa a Chorvatska.84
Cestovatelská etapa Lumírova života byla skutečně rozmanitá, poznal řadu míst a kultur, nabyl nové kontakty i zážitky, do mnoha zemí se v průběhu let několikrát vrátil. Nevýhodou těchto pracovních filatelistických cest však bylo, že musel určitou část pobytu trávit na výstavách, nikoliv prohlídkou měst a návštěvou společenských akcí, což však pro něho jakožto milovníka filatelie a zájemce o vystavované exponáty nebyl takový problém. Povětšinou ho navíc doprovázela sestra Světla, která zastávala tyto činnosti i za Lumíra. 85
Lumír Brendl na výstavě PRAGA 2008
2.4 LUMÍR BRENDL OČIMA PLAS
Plasy, město ležící severně od Plzně s centrem v bývalém cisterciáckém Klášteru Plasy, v současnosti vyhlášené Národní kulturní památce, už několikrát ve spojitosti s osobnostmi Světly a Lumíra Brendlových zazněly. Ti v Plasích bydleli od konce druhé světové války, v podstatě zde vyrostli a i když pak trávili většinu času v Plzni, do Plas se vždy vraceli. Stali se tak jejich řádnými občany, na které místní doteď vzpomínají s radostí. Koneckonců S. Brendlová v Plasích žije částečně dodnes.
Angažování Lumíra Brendla v plaském dění má dlouho historii, již jako student kupříkladu vedl v Plasích kroužek určený pro mladé filatelisty, nadšené poštovními známkami tak, jak byl od mala on sám. V průběhu let se nemálo rovněž podílel na propagaci Plas a celkově severního Plzeňska, čehož se mu podařilo docílit třeba různými příspěvky v periodikách. Nejen to oceňuje také bývalý plaský starosta Mgr. Miloslav Hurt, podle něhož „Lumír dokázal do Plas dostat vynikající filatelisty, zprostředkoval projekt Plasy cisterciácké86 v roce 2012, který byl spojen s historií a velkou filatelistickou výstavou. Taky sehrál důležitou roli ve Staré cestě87, což je nezávislý spolek, který se snaží informovat o kultuře. Lumír byl vynikající předseda svazu a jeho sbírky patřily opravdu mezi světové exponáty. Byl to velice seriózní a inteligentní člověk, moc rád na něj vzpomínám.88 Miloslav Hurt si Lumíra Brendla i jeho sestry nesmírně vážil a byl to právě on, kdo oba navrhl na cenu Osobnost města Plasy. Ocenění jim dokonce předal ještě ve funkci starosty společně s Vladimírem Dlouhým, poslancem Sněmovny Paramentu České republiky, a Petrem Jiráskem, vedoucím odboru památkové péče. Slavnostní akt proběhl 9. června 2007 v plaském kostele Nanebevzetí Panny Marie. 89
Brendlovi při udělení ocenění Osobnost města Plasy
S hlubokým respektem vzpomíná na Brendla taktéž Mgr. Pavel Duchoň, kastelán Kláštera Plasy, jenž se s ním sešel při organizaci několika výstav. Spolupráci s Lumírem považoval za „příjemnou, užitečnou, hrozně krátkou a rychlou, ale v dobrém smyslu, jako když čas s druhým člověkem uteče, hovor není zároveň jen tlacháním o ničem. Lumír Brendl byl taky strašně obětavý, dokázal dobře jednat a hlavně jednat s lidmi různých sociálních skupin. Prostě to byl hrozně příjemný a noblesní člověk“90 Pavel Duchoň shrnul svůj dojem z Lumíra ještě těmito slovy: „Pro mě je vždycky osobní vzpomínka z jednání s lidmi, zůstává mi určitý pocit. A u Lumíra jsem měl pocit, že jsem jednal s velkým člověkem – velkým vnitřně.“91
Lumír Brendl svým vystupováním i pracovním odhodláním inspiroval řadu lidí. Jedním z nich je plaský občan Miloš Hezký, starosta Sboru dobrovolných hasičů Plasy, který se s Lumírem přátelil dlouhá léta. K jeho osobě se vyjádřil takto: „Na Lumíra vzpomínám velmi dobře, byl jsem s ním rád a hodně jsem se od něj naučil. Bohužel mi uteklo, když na tom byl špatně a když jsem se s ním mohl potkat, abych se s ním přímo rozloučil, to mně nevyšlo.“ 92 Mezi další patří například PhDr. Radovan Lovčí, jenž se blíže zaobíral biografií Brendla, výsledkem jsou články ve Vlastivědném sborníku a Plaském zpravodaji opřené o konzultace se Světlou Brendlovou. V jednom z uvedených periodik Radovan Lovčí přímo napsal: „V osobě Lumíra Brendla neodešel jenom kvalitní odborník ve svém oboru a v rámci filatelie republikově a celosvětově známá osobnost, nýbrž i dobrý, srdečný a přející člověk, jenž kolem sebe vždy šířil pozitivní energii i smysl pro fair-play.“ 93
Výše zmíněný plaský klášter, jehož součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, souvisí určitým způsobem také s Lumírovým působením pro Plasy a zdejší občany. Od roku 1999 se totiž věnoval záchraně tehdy chátrajících barokních varhan, které jsou unikátním komponentem kostela. Tento hudební nástroj se podařilo zrekonstruovat díky finanční podpoře zahraničního sponzora. Oním sponzorem se stal Kurt Kimmel-Lampart, Lumírův filatelistický přítel, poštovní historik, ale rovněž bankéř ze Švýcarska. Poté, co mu při návštěvě Plas Lumír ukázal klášter a celý areál včetně již nehrajících varhan, rozhodl se Kimmel-Lampart prostřednictvím Mezinárodní nadace pro hudbu a umění přispět k obnově klášterního komplexu.94 Kromě toho ovšem Lumír ještě inicioval vydání příležitostné poštovní známky, na níž byly barokní varhany vyobrazeny, společně s razítkem a obálkou prvního dne vydání. Dne 18. září 2011 se uskutečnil varhanní koncert a křest známky, na akci mimo jiné promluvil i Brendl.95 Podíl na záchraně plaských varhan mu bude už navždy právem přičítán, i proto se k uctění jeho památky konal 2. října 2020 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v rámci prvního ročníku Plaského varhanního podzimu vzpomínkový koncert. 96
Poštovní známka, razítko a obálka s vyobrazenými varhany z Plas
2.4.1 PLASY OČIMA LUMÍRA BRENDLA
Lumír Brendl si Plasy velice oblíbil a rychle se s nimi i s místními sžil. Nelze se tedy divit tomu, že vždy rád jezdil z Plzně zpět do Plas a s radostí se vracel do domu, který společně se sestrou zdědil po svých prarodičích. Proto se k Plasům hrdě hlásil a výrazně se podílel na jejich věhlasu i na celkovém zvelebení města.
O Lumírově pozitivním vztahu k Plasům vypovídá nejen nespočet pořádaných výstav a účast na všelijakých akcích, nýbrž také publikační činnost. Kromě odborných článků je spoluautorem publikace Plasy pohledem filatelie. Tato vcelku útlá kniha vyšla pod Brendlovým vedením kolektivem autorů v roce 2007 Městem Plasy s finanční podporou Plzeňského kraje. Dílo popisuje obec Plasy na historickém pozadí, líčí její počátky sahající do čtyřicátých let 12. století, kdy skupina nově příchozích cisterciáckých mnichů vytvořila v údolí řeky Střely základy budoucího kláštera. Vystihnuty jsou zde zásadní mezníky vývoje, a to včetně nejslavnějších dob na jedné straně i chvil hlubokého úpadku na straně druhé. Ten zaznamenaly Plasy v době husitských válek, které byly pro plaský klášter zničující. Mimořádný rozvoj pak zažily poté, co panství zakoupil v roce 1826 rakouský kancléř kníže Klement Václav Lothar Metternich. Metternichovská éra s sebou přinesla rozmach z hlediska stavebního, kulturního, společenského i politického. 97 Do knihy jsou taktéž zakomponovány části vyprávějící o malířské rodině Strettiů, zejména jejích dvou členech, jimiž jsou Viktor a jeho synovec Mario Stretti, rodáci z Plas. O nich se Brendl zmiňuje již v úvodu, píše, že „Plasy mají to štěstí, že naší republice a poště daly dva skvělé výtvarníky – navrhovatele československých poštovních známek. Viktor Stretti je autorem návrhů dvou československých známek. Mario Stretti navrhl více než 30 československých známek. Některé z nich patří k nejkrásnějším u nás i ve světě.“ 98
Publikace je nabitá obrazovým materiálem, který čtenářům zprostředkovává kromě jiného samozřejmě pohled na jednotlivé poštovní známky, dopisnice, pohlednice, razítka či nejrůznější obálky a dopisy. Čtenář má tak možnost si prohlédnout a následně sám zhodnotit rozebíranou známkovou tvorbu Maria Strettiho, inspirovanou zejména sportovní tematikou, a Viktora Strettiho, čerpajícího například i u svých maleb a grafik ve velké míře z pražských motivů. V knize nechybí ani ukázky pohlednic zachycujících samotné Plasy, jedna pocházející z počátku minulého století zdobí hned první stranu, jiná, jež vznikla k příležitosti 155. výročí otevření pošty v Plasích 15. srpna 1848, celé dílo uzavírá.99
Plasy zaujímají mezi západočeskými městy čestné místo, a to tedy i z hlediska filatelistického, čehož si byl Brendl vědom. Význam Plas se snažil alespoň lehce poodkrýt právě ve zmíněné publikaci, v níž napsal třeba i toto: „Plasy a „Plasy pohledem filatelie“ patří do historického kontextu. I jejich dějiny a osobnosti zachycují nejrůznější písemnosti poštovního původu, známkové i neznámkové, tvořící podstatu filatelie.“ 100
77) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 25. 7. 2022, záznam v archivu Anny Krauzové.
78) BRENDLOVÁ, Světla. Mámou na tisíc procent, s. 23-24 (strojopis).
79) BRENDLOVÁ, Světla. Letem světem s Lumírem, s. 7-14 (strojopis).
80) JINDRA, Zdeněk – PETŘÍK, Jaromír. Rozhovor s Lumírem Brendlem – dlouholetým předsedou SČF. In: infofila.cz [online]. 9. 8. 2011 [cit. 15. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/rozhovors%C2lumirem-brendlem-dlouholetym-predsedou-r-2-c-4069
81) BRENDLOVÁ, Světla. Letem světem s Lumírem, s. 2-6 (strojopis).
82) BRENDL, Lumír. O jednom dni v Jeruzalému, s. 1-2 (strojopis).
83) JINDRA, Zdeněk – PETŘÍK, Jaromír. Rozhovor s Lumírem Brendlem – dlouholetým předsedou SČF. In: infofila.cz [online]. 9. 8. 2011 [cit. 15. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.infofila.cz/rozhovors%C2lumirem-brendlem-dlouholetym-predsedou-r-2-c-4069
84) BRENDLOVÁ, Světla. Letem světem s Lumírem, s. 27-28 (strojopis).
85) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 27. 4. 2022, záznam v archivu Anny Krauzové.
86) Výstava filatelistické sbírky zobrazující cisterciácký řád.
87) Občanské sdružení vzniklé v roce 2008 a popularizující severní Plzeňsko prostřednictvím lokálního časopisu.
88) Rozhovor s Mgr. Miloslavem Hurtem, bývalým starostou Plas, ze dne 14. 6. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.
89) SEBRÁNKOVÁ, Eva. Osobnost roku 2007. Plaský zpravodaj. Plasy: Město Plasy, 1. 8. 2007, roč. XVII., č. 3, s. 13.
90) Rozhovor s Mgr. Pavlem Duchoněm, kastelánem Kláštera Plasy, ze dne 14. 6. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.
91) Tamtéž.
92) Rozhovor s Milošem Hezkým, plaským občanem, ze dne 14. 6. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.
93) LOVČÍ, Radovan. Ing. Lumír Brendl (1935-2020). Vlastivědný sborník – čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, 2020, roč. XXX., č. 4, s. 14-15.
94) NEWSPHILA z.s. Lumír Brendl (1935-2020) – vzpomínka na bývalého předsedu SČF [záznam rozhovoru]. Hovoří Jiří NEUMANN se Světlou BRENDLOVOU. 2. 9. 2021. Dostupné též z: https://newsphila.blogspot.com/2021/09/cesko-lumir-brendl-1935-2020-vzpominka.html
95) NEUMANN, Jiří. (Plasy) – Pozvánka na křest známky. In: newsphila.blogspot.com [online]. 16. 9. 2011 [cit. 14. 5. 2023]. Dostupné z: http://newsphila.blogspot.com/2011/09/
96) Rodinný archiv Brendlů, pozvání na první ročník Plaského varhanního podzimu ve dnech 5. 9. – 23. 10. 2021.
97) BRENDL, Lumír a kol. Plasy pohledem filatelie. Plasy: Město Plasy, 2007. Tilia Plassensis; sv. 2. ISBN 978-80-254-7117-3, s. 5-6.
98) Tamtéž, s. 4.
99) BRENDL, Lumír a kol. Plasy pohledem filatelie. Plasy: Město Plasy, 2007. Tilia Plassensis; sv. 2. ISBN 978-80-254-7117-3, s. 2, 22-25.
100) Tamtéž, s. 3.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz