Sbíráme knihy - 1. část
Datum vydání: 24. 12. 2014
To, že ke knihám má většina z nás kladný vztah, je přirozené, vždyť nás doprovází celým naším životem, jsou nám nejen duchovními rádci, ale někdy i zpovědníky. Osobní knihovna dnes již není považována, na rozdíl od minulosti, za žádný veliký luxus, buduje si ji většina lidí již od dětství. Proto i sběratelství knih je u nás poměrně častou sběratelskou zálibou, ovšem sběratelů knih, kteří knihám rozumí více než jsou běžné znalosti, zase není až tak moc. V životě jsem neměl příliš štěstí na to, aby mi někdy někdo něco kolem sbírání knih osvětlil, a tak k znalostem kolem sběratelství knih jsem se dopracovával zbytečně pracně a pomalu. A mnohé ještě neznám. Náš seriál má skromný cíl: rozšířit znalosti zájemců o sběratelství knih nad běžný laický standard do té míry, aby nedělali školácké chyby, a tím se zbytečně nepřipravili o peníze. Učit se na vlastních chybách sice lze a je to dost běžné, akorát školné je zbytečně vysoké. A dnes obzvlášť, protože ceny nových knih jsou vysoké.
Při nákupu knihy do své sbírky sběratel musí umět vyhodnotit mnoho jejích atributů: titul, autora, samotný obsah knihy, nakladatele, rok vydání, kvalitu provedení tisku, ilustrátora, kvalitu ilustrací, jejich techniku, úroveň obálky a kvalitu vazby, ale i takové zdánlivé maličkosti jako je formát knihy, velikost nákladu, číslo vydání atd. Něco zcela jiného je, když knihu nezbytně potřebuji do školy, do práce apod., tady není co dlouze posuzovat, knihu si musím koupit bez ohledu na cenu a používat ji. V tomto případě ani nevadí, že si do knihy dělám poznámky a tahám ji často s sebou. To, že se ušpiní, popíše či poškodí častým používáním je naopak dokladem správné investice. Stejně jako nám nesmí být líto již nepotřebnou knihu, o kterou není zájem, vyhodit zbavenou vazby do kontajneru na papír a pochválit se za ekologický přístup k likvidaci odpadu.
Abychom si na zcela jednoduchém příkladě přiblížili záludnosti posouzení jenom jednoho ze zmíněných atributů, podívejme se na číslo vydání. Sběratel dobrodružné literatury vám odpoví, že obvykle nejcennější je první vydání. Ovšem dost jinak je to v odborné literatuře, první vydání má obvykle nějaké nedostatky a až druhé vydání je kvalitnější, jelikož autor zapracoval připomínky čtenářů, případně doplnil další partie či lépe vysvětlil či rozšířil těžší látku. U bibliofilií tento problém odpadá, jelikož obvykle vychází v jediném vydání. Takže pozor na paušalizaci, ale to neplatí pouze pro číslo vydání, ale pro každý atribut knihy. Znalosti začínajících sběratelů knih jsou obvykle slabší. Důvodů je hned několik. První je jasný, vždy když člověk s něčím začíná, tak je jednoduše začátečník a moc toho neví. Druhý důvod spočívá v stále dost slabé propagaci a popularizaci sběratelství knih. Tento důvod má částečně kořeny ve společensko-politických změnách po roce 1948. Se zánikem kvalitních soukromých tiskáren a nakladatelství nastal postupný pokles kvality knihařského kumštu a co je nejhorší, došlo k výraznému omezení pestrosti vydávaných titulů. Myslím si, že rozvádět podrobně důvody omezení pestrosti vydávaných titulů po roce 1948, je celkem zbytečné. V každém případě důsledky tohoto stavu nebyly hlavně pro mladého čtenáře vždy příjemné, často neměl totiž ani tušení, o čem všem knihy mohou nádherně vyprávět.
Dnes je situace výrazně jiná. Obsahová pestrost vydávaných knih je veliká, ovšem někdy pokulhává typografická kvalita a provedení vazby. Některou brož stačí jednou prolistovat a rozpadne se. Kdyby dnes některý nakladatel chtěl po tiskárně, aby mu za rozumnou cenu udělala pevnou vazbu v kvalitě a provedení Vilímkových předválečných verneovek, asi by knihaři milého nakladatele považovali za blázna, respektive kdyby to snad zázrakem i dokázali, čemuž přes veškerou používanou moderní techniku v nakladatelstvích a tiskárnách moc nevěřím, tak jenom provedení takové de luxe pevné vazby by cenu knihy zvýšilo tak, že kniha by byla na knižním trhu jen těžko prodejná. Také dost těžko požadovat za rozumnou cenu litografické ilustrace, přitom jenom trochu luxusnější přírodopisné knihy vydávané na přelomu 19. a 20. století měly ilustrace běžně provedené barevnou litografií. Proto se ani moc nedivme, že hlavně pražští antikváři z takové knihy vyjmou ilustrace, dají je zarámovat a prodávají je jako obrazy nebo sólo ilustrace. Tímto způsobem na knize vydělají několikanásobně více, než kdyby ji prodali čistě jako knihu.
Na straně druhé u obrazových publikací je dnes kvalita tisku někde zcela jinde, než tomu bylo kupříkladu před válkou, což je dáno technologickým pokrokem polygrafie. Dnes běžně vydávané nádherné barevné monografie o malířích, byly před válkou polygrafickým snem. Rovněž kvalita tisku běžně vydávaných učebnic, hlavně provedení ilustrací, je na dalece vyšší úrovni než bylo běžné v minulosti. Ale abych neubližoval moderní knižní vazbě, např. nakladatelství Slovenský spisovateľ vydalo v edici „Knižnica nobelových cien“ řadu knih v kvalitní pevné vazbě, kde na čelní desce je v pravém dolním rohu vkusný reliéfní tisk, viz např. Henri Bergson: Filozofické eseje z roku 1970.
Trendy v knižní tvorbě po roce 1948 v našich podmínkách vedly k tomu, že čerstvě nastupující mladá generace si nejednou ani neměla možnost představit, jak vlastně může vypadat kupříkladu nádherně provedená dobrodružná kniha. Výslednicí byl stav, že sbírání knih se v našich podmínkách hlavně v 50. až 80. letech minulého století u většiny sběratelů často zredukovalo jenom na systematické sbírání odborných publikací či kompletů knih z edic jako 3x, Světová četba, Kolumbus atd. To neznamená, že řada titulů v těchto edicích nebyla či není kvalitních nebo že snad volba edice nebyla správná – vždyť zákonem celého sběratelství je: Sbírej to, co se ti líbí a co tě těší –, ale jenom připomínáme určitou nepestrost v sbírání knih v druhé polovině minulého století v našich podmínkách. Jenom poměrně úzký okruh sběratelů se orientoval v tomto období na opravdové poklady či komerčně perspektivní tituly. Zde bych zařadil sbírání bibliofilií, dobrodružné literatury vydávané hlavně do roku 1948, knih ilustrovaných velikými Mistři knižní ilustrace; knih v luxusnější typografické úpravě s barevným doprovodem; knih s typografickou úpravou, ilustracemi a s návrhy obálek výtvarníků meziválečné avantgardy; vojenské a propagandistické literatury z období 2. světové války; knih s obálkami s abstraktními náměty z 60. let; fotopublikací Mistrů fotografie; již tradičně starých tisků a ještě dalších tiskovin, např. mládežnických časopisů, rodokapsů.
Když už zmiňujeme různé možnosti sběratelství knih, je si dobré uvědomit, že každé sběratelství nese v sobě i určitá nebezpečí. Především nerozumného utrácení peněz na úkor rodinných příslušníků či jiných blízkých osob a jakési slepé sběratelské vášně, kdy se ze sběratelství stane málem droga. Žádnému začínajícímu sběrateli knih autor nepřeje, aby upadl do pasti samoúčelného knihomolství. Knihomol knihy nesbírá, ale hromadí. Nejraději by měl ve své sbírce všechny knihy, jež se mu líbí, a těch je bohužel hodně. Leč tentokráte bohudík, že tolik finančních prostředků, regálů a hlavně prostoru má k dispozici málokdo z nás. Každému knihomolovi hrozí, že skončí podobně jako hlavní protagonista románu nositele Nobelovy ceny za literaturu Eliasa Canettiho Zaslepení (např. Hynek, 1998). Jak skončil? Detaily vám neprozradím, ale skončil smutně a neslavně. V každém případě knihu doporučuji přečíst každému milovníkovi knih, i když čtení to není zrovna lehké. Proto svoji sbírku udržujte v rozumném rozsahu a průběžně dbejte o její kvalitu. Kvalitně vybudovaná sbírka obvykle představuje i rozumně investované finanční prostředky, ale sbírání knih bych nedoporučoval zredukovat jenom na čistě investiční činnost, to obvykle přestane většinu sběratelů bavit.
Výhodou sbírání knih je, že tuhle zálibu lze lehce spojit i s jinou sběratelskou zálibou, např. s filatelií. Abychom nemluvili čistě teoreticky, tak praktický a hezký příklad. V roce 2012 nakladatelství G‑DESIGN CZ ve spolupráci s Poštovním muzeem připravilo vydání knihy Oldřich Kulhánek & Miloš Ondráček: Známková tvorba 1990 -2011, malou ukázku z knihy viz na obrázku. Kniha vyšla v limitované edici v nákladu 150 výtisků a v běžné edici v podstatně větším nákladu. Součástí výtisku limitované edice je mimo vlastní knihu originální litografie, liniová rozkresba této litografie, aršík známky, překrásný černotisk, pamětní list a korespondenční lístek s přítiskem. Všechny přílohy limitované edice jsou signovány autory: Oldřichem Kulhánkem a Milošem Ondráčkem. Samotná kniha je rovněž signována, číslována a datována oběma autory. Kniha v limitované edici není levná, stála 4 400 Kč, v běžné edici bez příloh je stále k mání za 1800 Kč. Mohu ale potvrdit, že kvalitní provedení celé knihy, všech příloh a ochranného pouzdra cenu odůvodňuje. Na své si přijdou hlavně milovníci grafiky a filatelisté. Limitovaná edice je již beznadějně vyprodána.
Vlevo vlastní kresba a vpravo liniová rozkresba pro známku.
Náš příklad je nejen hezkou ukázkou rozumné, i když nemalé, investice do knižní publikace, ale vyvrací dost běžnou fámu, že především staré nebo starší knihy mají stoupající sběratelskou hodnotu. Vždy tomu tak nemusí být, zmíněná kniha v limitovaném provedení včetně příloh se teď prodává přibližně za 5 500 Kč. Nemluvě o tom, že sběratelskou cenu zvyšuje smutná skutečnost, že mezitím Mistr Oldřich Kulhánek odešel k Otci na Věčnost, takže reedice téhle knihy i s jeho podpisy je již na našem vezdejším světě nemožná.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz