Zpravodaj 03/2009: Povídal jsem si s Janem Ungrádem
Datum vydání: 7. 6. 2013
Využívám toho, že jsem se na inauguraci poštovní známky s Keplerem setkal s jejím autorem Janem Ungrádem. Abych se o něm dozvěděl něco zajímavého a představil ho čtenářům našeho Zpravodaje, neboť se jedná o nového autora známek, navštívil jsem ho v Praze, a položil mu několik otázek, na které mi pan Ungrád ochotně odpověděl.
Povídal jsem si s Janem Ungrádem
Vaše jméno je úzce spjaté s knižní ilustrací a plakáty. Na poštovní známce se objevilo teprve podruhé. Rád bych Vás představil našim čtenářům jako autora podílejícího se na současné známkové tvorbě. Řekněte mi něco o sobě a o tom, jak jste se ke známkám dostal?
Který kluk nesbíral poštovní známky? Pro mne to bylo navíc první seznamování se světem umění. Kdy a kde moje známkové poklady skončily už nevím, ale vlastním výtvorům jsem se věnoval víc a víc. A pak zákonitě moje dětská a školní léta ve východočeském Vamberku skončila rokem 1958, když jsem začal studovat užitou grafiku na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. Byla to skvělá škola a pro mne tam byla velkým objevem práce s písmem. U prof. dr. Adolfa Hoffmeistera, který na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze vedl atelier filmové a televizní grafiky, jsem prošel zkouškou všech žánrů: od nejrůznějších grafických úkolů ke scénografii, od kinetických objektů k oživování kreseb – k animaci. Studium jsem ukončil v roce 1972 animovaným filmem „Známka a dopis“ podle literární předlohy Miloše Macourka. Film skončil v archivu – text k němu namlouval herec Jan Tříska, který jak známo, v následující době upadl v nemilost. K profesnímu vykročení mně pak pomohl doc. Eduard Hofman. Pro sedmdesátá léta bylo typické, jak mnoho výtvarníků se věnovalo tvorbě pro děti, ale ve Studiu animovaného filmu ČST, nešlo jen o pohádky….
Můžete připomenout nějaký titul?
Asi nejznámější je seriál televizních Večerníčků „Domeček u tří koťátek“, realizovaný s Františkem Nepilem a Helenou Zmatlíkovou. Ale přivedl jsem na svět i autorské filmy v Krátkém filmu Praha a ve Zlíně: Například tituly: „Hra“, „O slonovi, který chtěl kvést“ nebo „Jak postavit sněhuláka“.
Známku jste zatím „nepotkal“?
Ano, měl jsem jistou nabídku, kterou jsem nevyužil. Ale nelituji…Např. grafické práce pro tehdejší Ústřední půjčovnu filmů byly pro mne v té době zajímavější. Po roce 1989 bylo pak Studio animovaného filmu ČST zrušeno a média byla zaplavena americkou a podobnou produkcí, ale pro užitou grafiku nastal boom. Dostal jsem se k dosud nevídané škále úkolů. Přes reklamní agentury jsem pracoval pro Bank Austria Creditanstalt, Nationale Nederlanden, SAP, L´Oreal Paris a pro mnoho dalších firem. Pro Renault to bylo celých pět let kreativní práce. Potěšením byla i grafika pro Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové. Za tuto spolupráci jsem byl v roce 2000 poctěn Stříbrnou medailí Ceny Olgy Havlové.
Ukázky knižních obálek a plakátu z tvorby Jana Ungráda
Jakých dalších ocenění jste dosáhl?
Poslední je Čestné uznání knižního veletrhu LIBRI 2007 za ilustrace ke knize „Dobytí ostrova Saaremaa“. Dříve pak umístění v soutěžních přehlídkách Zlatý štoček, Louskáček, Zlatá EFFIE doma a např. v Chicagu finalista Pinnacle award DDB Worldwide 2001 – 2002. Za ocenění pokládám i prezentace na festivalech a výstavách. Budu jmenovat některá města: Zlín, Piešťany, Praha, Vamberk, Kroměříž, České Budějovice, Benalmadena, Lyon, Stuttgart, Los Angeles, Parnu, Kuressare, Tallinn.
Ilustrace z knížky „Dobytí ostrova Saaremaa“ a fotografie z místa, ze kterého děj knihy pochází. Pan Ungrád je vyfotografován s autorem knížky pane Markem Tomanem.
A vaše první poštovní známka?
Právě jsem opouštěl kolotoč nad logy, inzeráty, billboardy, když v roce 2004 Ministerstvo informatiky České republiky vypsalo soutěž na návrh známky na libovolné téma. Zúčastnil jsem se třemi návrhy „Umění Keltů v Čechách“ a dvěma návrhy „České polodrahokamy“. Polodrahokamy zaujaly a byly pak na výstavě vítězných návrhů v Poštovním muzeu. To bylo v červnu roku 2005. (O této soutěži jsem psal ve Zpravodaji 3/2005, pozn. editora.)
V následujícím roce jsem pak vyhrál úzkou soutěž České pošty na vánoční známku 2006 s námětem „Krušnohorského betlému“. Dle došlých ohlasů byla přijata příznivě – pro mne i mé blízké to byl malý vánoční dárek.
Realizace v soutěži návrhů s námětem „Prevencí proti rakovině“ mně nevyšla. Pak jsem byl osloven k vytvoření návrhu známky „Johannes Kepler“ pro emisní plán roku 2009.
Práce jsem se ujal s velkou radostí nejen proto, že „miluju hvězdnou oblohu“. Při studiu před obsahovou a kresebnou přípravou jsem se totiž dozvěděl mnoho zajímavého. Na základě toho jsem si dal za úkol podat tento významný historický námět moderní formou. Snad se mi to trochu povedlo…
A na co se můžeme těšit v blízké budoucnosti?
Pro rok 2010 připravuji dvě známky emise technické památky – mosty. Víc vám zatím nepovím. Jsem totiž pověrčivý a rád bych na cestě po mostech došel k co nejlepšímu výsledku.
Děkuji panu J. Ungrádovi za poutavé povídání, které bude zajímavé pro všechny čtenáře, které naše současná známková tvorba zajímá. Současně mu přeji k jeho 65. narozeninám (* 11. 10. 1944) pevné zdraví a hodně vydařených známek, které rozšíří naše sbírky.
V Praze, dne 15. září 2009, Josef Fronc
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz