Zpravodaj 2/2007: Okno k sousedům - Slovensko
Datum vydání: 25. 4. 2008
Dnešním okénkem budeme sice koukat na slovenské známky, ale také do Čech, kde se tyto známky v PTC, a.s. tiskly. Článek se týká odchylek v perforaci a budu se v něm vracet mimo jiné ke článku o blokovém perforátoru „dvacetiblok“, který jsem popsal ve Zpravodaji č. 2/2006 na str. 47-49. Tehdy jsem dokumentoval i na některých slovenských známkách, že existuje mimo normální perforace také varianta s vychýleným PO, a to 5. PO zleva mezi ZP 14 a 18 u základní sestavy pro 20 ZP – viz obrázek.
V té době jsem pro názornou ukázku publikoval varianty s vychýleným PO u slovenských známek Pofis. č. 80 – 50. výročí založení OSN (výchylka mezi ZP 2 a 4), Pofis č. 177,178 – Európa: Tatranský národní park (stejná výchylka mezi ZP 2 a 4) a také Pofis č. 199,200 – Krásy naší vlasti 2000 (výchylka mezi ZP 7 a 8). Z hlediska vkládání papíru do perforačního stroje Bickel na sejném místě blokového perforátoru. Víme, že perforátory se během tisku musí čistit, protože stroje Bickel nemají odsávací zařízení konfet, a občas se musí také vyjmout, aby byly razníky přebroušeny. Stává se tedy v případě, kdy jsou perforátory osazeny razníky symetricky, že je obsluha po vyčištění vloží do stroje v obrácené poloze, pak evidujeme perforační odchylku v obrácené poloze – viz česká známka Pofis č. 225 – 125. výročí SPU.
V případech, kdy je perforátor osazen nepravidelně (emise ochrana přírody – motýli, rybičky, papoušci, fauna a flóra Krkonoš) lze odchylku nalézt jen na jednom místě TL nebo mít variantu bez perforační odchylky, neboť tiskárna většinou perforuje dvěma stejně osazenými perforátory na dvou strojích Bickel souběžně. Totéž platí i pro výrobu slovenských známek, kde byla použita stejná tisková technika a tedy i perforace.
Jak čas běží, mohu k dnešnímu dni potvrdit dvě perforační varianty – bez odchylky a s odchylkou - u dalších slovenských emisí. Jde o Pofis č. 231,232 – Krásy naší vlasti 2001 (odchylka mezi ZP 5 a 7); aršík Pofis č. H 246 – Alexander Dubček, o kterém se poprvé v literatuře zmínil pan Jozef Salát ze Žiliny ve Zberateli č. 1/2005; Pofis č. 263 – Európa: Cirkus (odchylka mezi ZP 7 a 8); Pofis č. 304,305 – Krásy naší vlasti 2003 (dchylka mezi ZP 5 a 7) a Pofis č. 362 – Technické památky 2005 (odchylka mezi ZP 5 a 7). U druhé hodnoty této emise vlastním jen variantu perforace bez odchylky, domnívám se ale, že výskyt varianty s odchylkou je více než pravděpodobný. Uvedené varianty také mohu doložit obrázky.
Jmenovanou technikou tisku a tudíž i perforace byly vyrobeny i další slovenské emise, u kterých vlastním jen varianty bez perforační odchylky. Tímto tedy vyzývám čtenáře – sběratele slovenských známek, aby varianty s odchylkou prověřili a nahlásili. Jde o známky Pofis č.: 65; 89; 118; 148; 149; H 157-159; 234; H 236-239; H 267-269; H 270; 277; 278; 279; H 289-290; 295 a 363, ale také nové známky PL 381-382. U všech existuje teoretická možnost použití obou variant perforátorů.
U perforace ještě zůstanu, tentokráte ale u perforátoru, který je v PTC pojmenován „Pražský hrad“ podle první emise, kterou byly v roce 1983 perforovány známky Pofis č. 2598-9. V té době bylo rozhodnuto změnit původní TF z klasického uspořádání emise Umění 4 + 2K (4 + 1K) na novou TF o 6 ZP s potištěným meziarším. Důvodem bylo zmenšit formát známek tištěných technikou OTp pro snazší umístění známek na obálky. Zakoupené perforátory měly rozměr RZ 11 ¾ a mezi oběma perforacemi je vzdálenost s roztečí 47,5 mm. Takto byla perforována řada známek emisí Pražský hrad, 40. výročí založení OSN, 60. let FIP, Interkosmos 1987, Bratislavské historické motivy od roku 1987, aršík 200. výročí dobytí Bastily, Pražské a bratislavské motivy v roce 1991 a naposledy v éře ČSSR aršík 400. výročí narození J.A.Komenského.
Zatímco na Slovensku se tímto perforátorem perforovala první známka roku 1993 – Slovenský státní znak, v ČR jsme si na tento formát museli počkat až do roku 1997 – Praha Rudolfa II. následovala emise Praha Karla IV. v roce 1998. Pak se jeden z perforátorů poškodil a PTC nechala vyrobit perforátor nový. Jenže výrobce dodal do tiskárny perforátor o 6 ZP, ale s rozměrem 11 ¾ : 11 ½ a roztečí 46 mm. Zpočátku jsme tomu u nás nevěnovali zvláštní pozornost, i když další emise v roce 2001 – 1000 let architektury na území ČR byla perforována již tímto novým perforátorem. Vzrušení nastalo až v roce 2003, kdy jsme u aršíku 10. výročí ČR zaznamenali obě varianty perforace. Od té doby se těmto perforátorům věnujeme pozorněji, mimo jiné také z důvodu vychýlených PO. Původním perforátorem byla naposledy v ČR perforována emise Dědiční králové z rodu Přemyslovců v roce 2006. Letos očekáváme aršík Světový grafik Václav Hollar.
Slovenských známek, které byly perforovány tímto formátem, je více. V roce 1993 vedle první známky této nové známkové země se tímto perforátorem perforoval ještě aršík Mohyla Bradlo, v roce 1995 aršík Ludovít Štúr, dále pak aršík Rok za odstranění bídy v roce 1996. Zlom nastal u emise Ochrana přírody 2000. Tato emise byla perforována již novým perforátorem, což si zpočátku neuvědomili ani slovenští sběratelé a vydavatelé katalogů nevědomky opisovali rozměr původního perforátoru. Také v roce 2003 pro 10. výročí Slovenské republiky byl použit nový perforátor. Pak začal vydavatel slovenských známek tyto tisknout v jiných destinacích, tudíž jsme takové emise z hlediska perforace přestali porovnávat. Zlom opět nastal v roce 2005 u emise Ochrana přírody – Koně. Známky prodávané u nás vykazovaly rozměr nového perforátoru do doby, kdy jsem byl upozorněn slovenskými kolegy, že oni zase evidují rozměr původního perforátoru. Při pozorném studiu bylo tedy prokázáno, že tato emise byla perforována oběma rozdílnými perforátory. V jakém poměru, nelze zatím stanovit. Na přiložených obrázcích jsou viditelné zřetelné rozdíly.
Pravé okraje perforace známek 31,- Sk jsou na stejné pozici vůči obrazu známky, levá perforace je u obrázku vlevo posunutá o 1,5 mm vlevo. Vytržené známky z aršíku s perforací RZ 11 ½ : 11 ¾ jsou tedy o kousek širší. U známek s hodnotou 29,- Sk nejsou rozdíly tak viditelné díky užší rozteči meziarší. Nastala tedy i na Slovensku situace, kdy jedna emise byla perforována dvěma odlišnými blokovými perforátory. Specializovaní sběratelé tak získali další zajímavost.
Prozatím posledními emisemi perforovanými původním perforátorem jsou Geologické lokality Sandberg a Šomoška a Ochrana přírody 2007 – slovenská plemena psů.
VÝZVA: hledáme dopisovatele ze Slovenska, který by informoval o zajímavostech na slovenských známkách, o známkové tvorbě,... Nejlépe někoho, kdo vládne prací na PC, má k dispozici skener a e-mailovou adresu. Na oplátku nabízíme reciproční službu.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz