Námětová filatelie VIII. - Námětová alchymie

Úvodem dnešního povídání o námětovém exponátu zopakuji závěr předchozího příspěvku: „Nejednou jsem na velkých výstavách při pohledu na špičkové exponáty klesal na mysli. Věděl jsem, že nikdy nebudu moct „vyšperkovat“ svůj exponát vzácnými exempláři známek a dalších filatelistických materiálů, které jsem viděl ve „zlatých“ exponátech. Naštěstí jsem z toho vždy vystřízlivěl a námětové filatelii zůstal věrný i bez vlastního „Modrého Mauritia“.

Jak teda na to, abychom svůj exponát vyšperkovali nám dostupným způsobem? Odpověď na tuto otázku je na první pohled nelehká, vyžaduje od filatelisty – tvůrce námětového exponátu – aby dobře ovládal zvolený námět a zvolené téma v něm. Když k tomu pak přidá tematické znalosti a tzv. tematický výzkum, dokáže postupně vyšperkovat svůj exponát filatelistickým materiálem mnohdy nevelké katalogové, ale velké tematické hodnoty.

Zní to tak trochu jako alchymistova slova z doby císaře a krále Rudolfa II. na Pražském hradě, nazvime to teda filatelistickou alchymií. V této naší námětové alchymii však nutno vždy volit správné esence a lektvary, přeloženo do filatelistické řeči – vždy se držet filatelistických kriterií při výběru materiálu v jeho různorodosti. Pouze tak v naší filatelistické laboratoři vyrobíme naše malé „zlaté valouny“ pro svůj námětový exponát.

Nelekejte se, těmi zlatými valouny nemusí nutně být vzácné exempláře, které bychom měli kupovat za mnohatisícové obnosy na aukcích, u obchodníků a na burzách. Naopak, mnohdy nenápadné kousky filatelistického materiálu se mohou stát ozdobou našeho exponátu, které ocení nejen výstavní jury, ale budou nás těšit stejně tak, jako by to byly vzácnosti a rarity mezinárodně uznávaných sbírek a exponátů. Pro začátek to třeba bude jeden objev, pak se na nás usměje filatelistické štěstí a časem přidáme další.

Opět jsem použil několik výrazů, které se v teorii námětové filatelie často opakují, a to „tematické znalosti“ a „tematický výzkum“.Ptáme se, co to stále námětáři „omílají“ o filatelistických znalostech tematickém výzkumu?

Jako odpověď citujme Ing.Lumíra Brendla: Trpíme „středoevropským syndromem“, dost jednostranně využíváme zejména materiál z této oblasti.Tematickým výzkumem se dopracováváme k lepšímu výběru filatelistickému materiálu a tím současně prokazujeme tematické znalosti, z druhé strany opomíjíme určité druhy čs. materiálu (fotopohlednice, celinové obálky…)
Pochopitelně, to je jen část z velké teorie. Naše sběratelství zdolávejme krok za krokem.

Pro názornost připojuji aspoň jeden názorný příklad:
vyobrazená známka i celistvost jsou si námětově blízké. Pokud známka znázorňuje práci na vinohradě, pak na švédské celistvosti adresované do Čech nalézáme příchozí razítko Královské Vinohrady - Königliche Weinberge (dnes součást Prahy). Je na sběrateli, jak nejlépe využije to všechno při pojednání o vinohradnictví -



Je to jen malé navedení na možnosti, kdy na první pohled běžné denní razítko lze tematicky využít. Takových minulých i současných denních razítek poštovních úřadů celého světa, která se nám nabízí k uplatnění v mnoha námětech, je mnoho, jen je najít. Dále jsou zde strojová propagační razítka nebo otisky výplatních strojů (často jim říkáme též frankotypy). Závěrem opět připomínám, že k dosažení různorodosti použitého filatelistického materiálu je nutno stále hledat tematické souvislosti nejen mezi poštovními známkami a razítky, ale v celé paletě materiálů poštovně-provozního charakteru. Právě tam lze najít naše „malé zlaté valouny“.