Obrázky z dějin poštovnictví V. – Pošta pod Olympem

Dopravování zpráv v antickém Řecku se lišilo od praxe zavedené v jiných starověkých státech. Kurýři na koních nebo povozy se při doručování poštovních zásilek prakticky téměř nepoužívali. Členitý hornatý terén protkaný mnoha nevelkými, ale o to divočejšími řekami si vyžadoval, aby do poštovní služby byli nasazeni trénovaní mladí běžci, schopní v co nejkratším čase překonávat co největší vzdálenosti. Doručování zpráv prostřednictvím vynikajících běžců mělo v Řecku odjakživa tradici. Stačí připomenout jednoho z nich, Atéňana jménem Feidippides, hrdinu první řecko - perské války, který se svými činy navždy zapsal do historie. Když armáda perského krále Dareia I. táhla na Atény, vyslali ho Atéňané do Sparty s žádostí o pomoc. Feidippides překonal vzdálenost 250 kilometrů mezi Aténami a Spartou za dva dny, ale nadarmo. Sparťané slavili náboženské svátky, které jim zakazovaly válčit a proto pomoc přislíbili až po jejich skončení, tj. asi za týden. A tak se stalo, že se Atéňané museli proti Peršanům utábořeným u Marathónu vypravit sami. Přesto nad nepřítelem slavně zvítězili. Feidippides byl vyslán do Atén, aby tam zvěstoval vítězství. Pospíchal, bez ohledu na to, že měl za sebou náročnou bitvu, protože Atéňané byli v případě porážky řeckých sil připraveni své město podpálit. Když na agoře, středisku aténského hospodářského, politického a společenského života oznámil velké vítězství, mrtvý se vyčerpáním zhroutil k zemi. Pochopitelně netušil, že tím založil tradici maratónského běhu. Pro úplnost dodejme, že Feidippides byl se vší pravděpodobností vystaven průměrné teplotě 39 stupňů C, která v srpnu, kdy svůj běh absolvoval, v Řecku panuje. Alespoň takhle okolnosti jeho smrti nejnověji vysvětlili vědci z texaské univerzity, kteří se snažili přijít na kloub neočekávané smrti oddaného běžce, kterou někteří atletičtí experti zpochybňovali poukazováním na výkony moderních maratónců, kteří maratónský běh často dokončují každý víkend, aniž by utrpěli újmu na svém zdraví.

Vraťme se ale zpět k organizaci pošty. Dopravu poštovních zásilek v Řecku měli na starost jednak běžci a jednak jacísi listonoši, jejichž činnost se značně blížila pracovní náplni našich doručovatelů. Běžci se nazývali hemerodromové, doručovatelé grammatophorové. Teritorium osídlené Řeky bylo rozděleno na okrsky a přepravu pošty mezi nimi zajišťovali zmínění hemerodromové, doručování pošty v okrscích bylo záležitostí grammatophorů. Hemerodromové měli krušný život, nemuseli sice běhat v plné zbroji jako slavný posel Feidippides, ale museli překonávat tak dlouhé trasy, nad kterými se i dnes tají dech. Ze své profese byli tak skvěle vytrénováni, že mnozí z nich se dokázali zařadit mezi vítězné běžce olympijských her. Nejproslulejší hemerodromové také na rozdíl od bezejmenných grammatophorů požívali všeobecnou úctu a vážnost a mnohá jejich jména dodnes neupadla v zapomnění. Do galerie těch nejslavnějších se zařadili hemerodromové helénistické éry působící ve službách Alexandra Makedonského (336 - 323 př. n. l.) Jedním z nich byl Lasthenes, o němž historické prameny tvrdí, že byl schopen doručit zprávu z Théb do Chaironeie, což vzdušnou čarou obnáší nejméně 80 kilometrů, stejně rychle jako jezdec na koni. Jiný hemerodromos, Phidippos, prý dokázal za 24 hodin překonat vzdálenost 1200 stadií, tedy asi 225 kilometrů. Podobně i Philonides prý běžně překonával devadesátikilometrovou trasu mezi městy Elis a Sikyónem za devět hodin. Ve srovnání s dnešními atlety - vytrvalci dosahoval hodinovou rychlost ani ne poloviční. Neběhal ale v ideálních podmínkách lehkoatletických stadiónů na tartanové dráze, ale kdykoliv na rozkaz, v terénu, v lepším případě po prašných cestách. Sochu, která byla objevena při archeologických vykopávkách v Olympii, si tedy za své výkony nepochybně zasloužil. Tragický osud měl Euchides. Po slavném řeckém vítězství v námořní bitvě u ostrova Salamíny roku 480 př.n. l., které velkou měrou rozhodlo o definitivní porážce Peršanů za jejich druhé výpravy do Řecka, dostal za úkol přinést z Delf do Atén posvátný oheň, který v Aténách za války uhasl. Svůj úkol splnil, v průběhu jediného dne dokázal pokořit vzdálenost tisíc stádií, tj. asi dvě stě kilometrů, vyčerpáním však zemřel.



Pasák ovcí Spyridon Luis, přijel v roce 1896 na olympiádu do Atén v tradičním kroji

Zakončeme tuto poštovně-sportovní kapitolu vzpomínkou na jiného Řeka, Spyiridona Luise, legendárního vítěze marathónského běhu na I. novodobých olympijských hrách v Aténách v roce 1896. Díky tradovanému omylu, že byl listonošem by samozřejmě dokonale zapadal do galerie hemerodromů, kteří založili slávu starověké řecké pošty. Ve skutečnosti ale byl pouhým pasákem ovcí z vřesovišť. Historie se přece neopakuje.