Emise 1872 Brustschild - Vydání z prvního ledna 1872
Datum vydání: 7. 1. 2020
Celkově vzato jsou známky z tohoto období všech států světa, ale především africké a tichomořské kolonie a některá vydání vyspělých evropských států považovány za perlu světové filatelie, jak samotným výtvarným pojetím, tak i klasickými náměty. Také tiskařské metody užívané v tomto období představují dnes už klasiku. Některé barvotiskové série afrických kolonií jsou dnes již u laické veřejnosti synonymem výtvarného vyvedení poštovní známky. Ale zpět k výše zmiňované emisi. Se sjednocením staroněmeckých států pod taktovkou Pruska vznikla také kromě jiných potřeb potřeba sjednotit poštovní tarify na území sjednoceného Německa. Pro zpřehlednění a zjednodušení poštovního provozu pro širokou veřejnost bylo rozhodnuto o zavedení nové série poštovních známek s námětem říšské orlice takzvaný brustschild. Pouze Bavorsko a Wüntenbersko si udrželo své vlastní známky. V době, kdy byly zaváděny byl platební styk v Německu velmi pestrý. Na severu Německa (především v Prusku) byly v oběhu Tolary, které se dělily na groše. V tehdejší době platil převodní poměr, že 1 Tolar = 30 grošů. Naopak v jižním Německu (Bádensko, Hesensko, Hohenzollern-Sigmaringen, Coburg, Saxe-Meiningen, Schwarzburg-Rudolstadt a v oblasti bývalého Svobodného města Frankfurt nad Mohanem) byl používán jako zákonné platidlo Zlatník či Zlatý. V otázce zda je správný výraz Zlatník, Florin nebo Zlatý není dodnes zcela jasno. Zlatý =60 Krejcarů
První známky v sérii pro Tolarovou měnu byly vydány už v roce 1872 a to v hodnotách:
¼ groše (Minr1)
1/3 groše (Minr2)
½ groše (Minr3)
1 groš (Minr4)
2 groše (Minr5)
5 grošů (Minr6)
Pro tuto část emise se vžil název takzvaný malý brustschild. Návrh známek společného vydání byl proveden bílým reliéfem císařského orla s císařským štítem na prsou v barevném rámečku
Obdobná série se ve stejný den vydala i pro Zlatníkovou měnu, a to v hodnotách:
1 krejcar (Minr: 7)
2 krejcarů (Minr: 8)
3 krejcary (Minr: 9)
7 krejcarů (Minr: 10)
18 krejcarů (Minr: 11)
Zvláštní a od ostatních známek emise oddělenou část tvoří dvě známky pouze pro vnitřní poštovní službu (známky Minr: 12 a 13).
Rozdíl mezi malým státním znakem( brustschildem) a velkým je následující
Poštovním využitím a cenovým vývojem této série se chci zabývat v příštím článku.
Ale neodpustil bych si neuvést existenci trendu, který poslední dobou vychází na světlo světa. A to je nouzové přepůlení známek této emise a následné poštovní použití. Osobně jsme překvapen, v jakém rozsahu docházelo k takovýmto nouzovým krokům z nedostatku výpotřebních známek na jednotlivých poštovních úřadech. Dělo se tak jak v pevninském Německu, tak i v jeho zámořských koloniích. Pro ilustraci a potěchu oka přikládám tento krásný exemplář :-).
Děkuji Vám za přečtení a těm, kteří se pročetli až k těmto řádkům gratuluji :-).
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz