Analogické pohlednice - Maximumkarty
Datum vydání: 26. 7. 2003
Tento příspěvek bych rád postavil jako otázku. Maximumkarty (Cartes maximum) alias analogické pohlednice (překlad z němčiny) byly a jsou někde na okraji zájmu tzv. "seriózních" filatelistů. Vedou tyto, někdy velmi zajímavé sběratelské předměty, v patrnosti též filokartisté?
V takovém, dříve sousedním Maďarsku, existuje sběratelský obor "parafilatelie", čímž je naznačeno, že se jedná o obor blízký filatelii, tedy sbírání poštovních známek a jiných poštovních dokumentů sběratelského zájmu. Tam zahrnují též maximumkarty. Pokud vím, v mnoha jiných krajinách je tomu jak u nás. Je to jedna skromná filatelistická "disciplína".
Maximumkarta se stává maximumkartou tehdy, když obraz na pohlednici, poštovní známka na obrazové straně pohlednice i poštovní razítko přes známku jsou shodného námětu či příležitosti. Takovou je např. ukázka ze Švédska, věnovaná slavnému filmovému režisérovi Ingmaru Bergmanovi:
Je pravdou, že některé poštovní správy (občas i Česká pošta) mají ve svém programu maximumkarty jako velmi dobré zboží pro sběratele – nejspíše však pro filatelisty, kteří obdivují design poštovní známky a díky maximumkartě jej mají zvýrazněn na nosiči, tedy na vlastní pohlednici. Proto opakuji otázku položenou na začátku, zda kolem nich chodí filokartisté bez povšimnutí, anebo?
Poznámka redakce: Článek napsaný pro magazín Filokartie.com
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz