Co jsou perfiny a jak se dají sbírat II.
Datum vydání: 10. 6. 2003
V první části povídání o perfinech byla řeč o tom kdy a proč vznikly, kdo je používal, kolik jich může být a některé další informace. Dnes navazuje pokračování o perfinech z území Československa. Není to až tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá, proto perfinům z tohoto území bude věnována následující samostatná část.
Úvodem nejprve krátké poohlédnutí do doby, kdy se u nás perfiny začaly systematicky sbírat a studovat. Začátkem 70. let minulého století se známý pražský filatelista Vojtěch Maxa od filatelistických přátel z ciziny dozvěděl, že v mnoha zemích nejsou perfiny považovány za bezcenné, naopak sbírají se a existují sbírky perfinů. Začal se o ně zajímat a s pomocí nejprve několika přátel a postupně za přispění stále více filatelistů shromáždil řadu poznatků, které pak vtělil do prvního katalogu perfinů z území Československa. Vyšel v Hlohovci ve formátu A4 v r. 1974 a obsahoval asi 700 různých perfinů. Později byl katalog doplňován o nové poznatky a nově nalezené perfiny a postupně vyšly další tři vydání, naposledy v r. 1987. To už bylo známo přes 1000 různých perfinů z území Československa.
Nyní se dostáváme k tomu, proč když se řekne "perfin z území Československa" to neznamená automaticky jen perfin na československé známce. Základem je historický vývoj území, na kterém se od roku 1918 do r. 1992 nacházel státní útvar "Československo". Čechy, Morava a Slezsko patřily do 28.10.1918 do rakouské části bývalé c.k. monarchie, Slovensko, které bylo někdy nazýváno také Horní země patřilo k uherské části monarchie. Řada různých firem v českých městech (Praha, Plzeň, Kolín, Pardubice, Brno atd.) byla mnohdy založena již ve druhé polovině 19. století. Ty firmy mohly používat perfiny od 80. případně 90. let 19. století, tzn. že jejich perfiny se mohou nacházet na známkách starého Rakouska. Podobně perfiny firem ze slovenského území se nacházejí na známkách Uherska (z Košic - Kassa, Ružomberoku - Rózsahegy, Bratislavy - Pozsony nebo Pressburg a jiných). Jak lze poznat, jestli firma z českého nebo moravského území používala perfin již v 19. století? Podle měnové jednotky. Do r. 1900 platily v Rakousku krejcary a zlatky, po r. 1900 haléře a koruny. Takže perfin na staré rakouské známce se zřetelným razítkem PRAG a označením měny kr byl nepochybně použit před r. 1900, čili koncem 19. století.
Po krátkém vysvětlení, proč k československým perfinům patří i perfiny na známkách starého Rakouska a Uherska můžeme přejít do období ČSR I (1918 - 1939). Kdo se bude důkladně probírat katalogem perfinů z území Československa, brzy zjistí, že řada perfinů je uváděna jen na známkách Rakouska, mnoho na známkách Rakouska a ČSR I, někde je více možností. Bylo to dáno nepochybně mnoha okolnostmi - firma, která za Rakouska používala perfin, mohla např. zaniknout, přestěhovat se, majitel zemřel a dědici firmu prodali, nový majitel nemusel již perfin používat - takových a jiných úvah se nabízí více. Obdobně je několik perfinů z území Slovenska, které se nacházejí jen na známkách Uherska a po r. 1918 na známkách ČSR I již ne. Mnoho perfinů existovalo jen v období ČSR I. Řada firem, které měly perfin mohla např. zkrachovat v období velké krize ve 30. letech minulého století. A naopak je řada firem, které existovaly od 19. století, přestály všechna období krizí a perfiny těchto firem můžeme nalézt na známkách Rakouska, ČSR I a dále buď na známkách Protektorátu (firmy z měst, která patřila do území Protektorátu, 1939 - 1945) nebo Německa (ty firmy, keré se nacházely v městech na území Sudet - např. Liberec - Reichenberg, Svitavy - Zwittau, Ústí nad Labem - Aussig, atd.). Na Slovensku byla situace obdobná, mohou se vyskytovat perfiny na známkách Uherska a ČSR I nebo ČSR I a Slovenska (Slovenský štát 1939 - 1945). Jen několik málo je firem, které přežily i období Protektorátu nebo Slovenského štátu a používaly perfiny i po r. 1945. A nakonec - jen velmi málo je perfinů, které patřily firmám ve Slezsku a mohly se na přechodnou dobu vyskytnout na známkách Polska - v období nedořešené otázky hranic na Těšínsku, Oravě a Spiši (1919 - 1920).
Z výše uvedeného je vidět, že to opravdu jednoduché není. Perfiny z území Československa se tedy mohou vyskytovat na známkách starého Rakouska a Uherska (do r.1918), Československa (1918 - 1939), Polska (1919 - 1920), Protektorátu (1939 - 1945), Slovenska (1939 - 1945), Německa (1238 - 1945) a Československa po r. 1945. Prozatím je známo 12 firem, které existovaly řadu desetiletí a jejichž perfiny lze nalézt již za Rakouska, ČSR I, Protektorátu a ČSR po r. 1945. Více již těch, jejichž perfiny můžeme najít na známkách Rakouska, ČSR I a Protektorátu (případně Německa). Poměrně hodně firem existovalo kratší dobu a perfiny jsou známy např. na známkách ČSR I a Slovenska, Rakouska a ČSR I nebo ČSR I a Protektorátu.
O možnostech, jak výše uvedené skutečnosti využít a jak tedy perfiny z území Československa sbírat, si povíme v některém z příštích pokračování.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz