Autor - František Hrbek
Původní sídlo pražského poštovního úřadu se od roku 1554 nacházelo na Malostranském náměstí v domě U Kříže (čp. 187 - 4), který zde stál od 16. století, na parcele bývalé vinice.
Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. století.
Ještě v nedávné minulosti prakticky každý malý předškolák dokázal zazpívat Jede, jede poštovský panáček, jede, jede poštovský pán… Časy se ale změnily a dnes to všichni jejich vrstevníci asi už nesvedou.
Za počátek novodobého poštovnictví v Čechách je považován rok 1526. 23. října tohoto roku byl ve Svatováclavské kapli Svatovítského chrámu zvolen českým králem Ferdinand I. Habsburský
V době na přelomu prvního a druhého tisíciletí společenský život v našich končinách zaznamenal další pokrok. Mnohem častěji než v dřívějších dobách docházelo k setkávání lidí z různých zemí
Pádem říše západořímské roku 476 vzal za své i proslavený římský cursus publicus a to byl i konec starověkého dobře fungujícího poštovního spojení.
Snad nikde na světě ve starých státech a říších nebyl poštovní kurýr tak dobře odlišen od ostatních pocestných jako v Indii. Měl totiž uniformu, či spíše její primitivní zárodek, který se sestával z jednotného barevného šátku ovinutého kolem krku.
Za vrcholného císařství (1. - 3. století n.l.) sahala římská říše od Atlantiku k Perskému zálivu, od Rýna a Dunaje k egyptským pyramidám.
| Novější články | Starší články |
František Hrbek
Autor o sobě napsal:
Profesí jsem učitel-historik, žiji v Mostě. Specializuji se na emisi Hradčany - známky výplatní, doplatní, letecké a SO 1920. Zajímají mě především druhy zoubkování, barevné odchylky, deskové vady, spirálové a příčkové typy, hradčanské celiny a celistvosti a razítka poštovních úřadů na hradčanských známkách z plebiscitního území Těšínska, Oravy a Spiše.
Reklama
