Provizorní vydání Vratislavic

Datum vydání: 29. 6. 2023

Mezi Libercem a Jabloncem leží malé městečko Vratislavice nad Nisou. Malé industriální město bylo známé výrobou textilu, koberců a keramiky a jako rodiště Konráda Heinleina, vůdce SdP. Dnes jsou Vratislavice městskou části Liberce. 

Rodný dům Konráda Heinleina ve Vratislavicích 

České úřady nadobro opustily Vratislavice až 7.10.1938 okolo 4. hodiny a vzali s sebou většinu poštovních cenin. SdP převzala provoz všech úřadů včetně pošty a stala se zákonodárným orgánem v oblasti. SdP okamžitě jmenovala jako jejího formálního představitele konzula Dr. Lierau z Liberce, nejvyššího říšského úředníka v oblasti. Na německém konzulátě byl sepsán podrobný protokol o přetisku českých známek a opatřen oficiální pečetí a byla zadána zakázka na výrobu přetiskového razítko firmě Alfred Elstner, Rosenthall. Kvůli toho, že Češi odnesli většinu poštovních cenin, byly známky na přetisk sesbírány z trafik a obchodů v okolí. Některé již bez poštovní platnosti. 

Zhotovené přetiskové razítko bylo doručeno 8.10.1938 k večeru a hned se začalo s přetiskem. Přetisky se prováděly až do 14.10.1938 Mezi dny 8. - 9.10.1938 platilo příležitostní razítko i jako poštovní. Při koupi přetištěné známky byla přirážka 5 kč. Tato přirážka se používala na financování SdP, na provoz pošty, k výrobě vlajek a na pomoc navracejícím se sudetským a německým uprchlíkům z okolních lesů.  

SdP pověřila několik úředníků, aby prováděli kontrolu počtu prodaných a přetištěných známek a vytvořili jejich seznam. Díky těmto opatřením je známý přesný počet prodaných a přetištěných známek. Vratislavský přetisk byl tímto uznán říšským orgánem jako oficiální. 

Jak popisuje Dr. Horr ve své knize "Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes" bylo zhruba 90% všech známek hned orazítkováno, nebo označeno oslavným razítkem. Samostatné nerazítkované známky jsou těžko k nalezení. 

Přetisky Vratislavic nad Nisou 

Poštovní platnost vratislavských přetisků je od 8.10. - 16.10.1938. Bylo přetisknuto až 138 typů českých známek. V malém množství existují otočené, posunuté a dvojité přetisky a proto jsou velmi vzácné. Kupony známek nebyly vždy přetištěny a na přetisk se používalo jen jedno gumové razítko. Existuje jen jeden typ přetisku. 

Vykřičník za slovem "frei" je pod slovem "sind" přesně mezi písmeny "i" a "n". Přetisk je černohnědé až černé barvy a tvar vykřičníku je tenký, a nahoře zakulacený. Hákový kříž je nakloněný mírně doleva, proto když nakreslíme přímku, která je vede podél pravého horního břevna kříže tak protne písmeno "W" napůl. Častým používáním razítka se přetisk stával méně a méně zřetelným, proto když při ověřování pravosti kreslíme přímku měla by přiléhat na původní horní břevno kříže. 

Po příchodu německých vojsk se začaly zároveň volně používat i říšské známky. Poštovní tarify byly přepočítávány v poměru 1 Kč => 10Pf. Smíšená frankatúra se objevu nejčastěji v kombinaci se známkami Hitlera a Hindenburga. Tyto známky přinesla s sebou německá vojska a lidé je kombinovali s přetisky, aby ukázali, že jsou součásti Říše. 

Přehled přetisků

Poštovní celistvosti 

Zdroje:

1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)

2. Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1941/1963)

3. Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel, Julius Bochmann (1939)

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz