Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země IV.

Datum vydání: 20. 8. 2021

---

Rekonstrukce tiskové desky 2 pence modrá v kvalitě tisku „early“
(aukce David Feldman 3. 11. 1993) Ex. Amundsen


Rekonstrukce1 penny červená v provedení tisku známek „worn“ a „latest“. Všimněte si velkého opotřebení při tisku „latest“, kdy už z reliéfu portrétu nejsou vidět žádné detaily, i popis je špatně čitelný.
Též, použité barvy jsou rozdílného odstínu od oranžové (ZP 1) po rumělkovou (ZP 4)

Provedení tisku „worn“ známková pole 1, 9, 11, 12
Provedení tisku „latest“ známková pole 2, 3, 5, 7, 8, 10
ZNÁMKOVÁ POLE 4 a 6 bych označil jako „worn až latest“


Velmi zajímavé je i nerovnoměrné opotřebení tiskových desek, jak ve svém výzkumu dokumentuje Marko Mičánek u vydání 1penny. Pan Mičánek zastává názor, že k nerovnoměrnému opotřebení známkových polí docházelo čištěním desek. Já bych k tomu jen dodal, že může hrát svoji roli i nepravidelná hloubka rytiny. Musíme si uvědomit, že podmínky, v jakých rytec Barnard pracoval, nedovolovaly, aby všechny známky vyryl stejně.


Určení poštovních úřadů

Ohledně určení poštovních úřadů je řada spekulací a nejvíce omylů znalců poštovních známek Mauritia:
Co se týká obálek, mám obálky s čísly, obdélníkovými a osmiúhelníkovými razítky s názvem pošt u těchto čísel:
1, 2, 3, 5, 6, 9, 12, 14, 16 - tedy 9 pošt celkem, takže zde se dá jednoznačně doložit, ke kterým poštovním úřadům tato čísla patřila. Na známkách mám ještě čísla 4, 7, 8, 13, kde se dá doložit existence těchto razítek, ovšem ne již jejich příslušnosti k příslušným poštovním úřadům.
Naopak jsem vůbec nenarazil na čísla 10 (Cwiakala uvádí Grand Bay), 11 (Cwiakala uvádí Moka), 17 (Cwiakala uvádí Mare d Albert).
Kanai uvádí jako vzácná čísla 4, 6, 7, 9 a též, že některá čísla do roku 1985 nebyla objevena.
Co se týká osmiúhelníkového razítka Black River, mám v databázi 1 obálku s červeným Mauritiem 1 penny a 1 obálku s modrým Mauritiem 2 pence. Na žádné z této obálek není uvedeno kruhové razítko s číslem.
Stoprocentně věřím pouze dochovaným obálkám a známkám, všechno ostatní pokládám za spekulace, což potvrzují chybné popisy na světových aukcích. Ve svém výzkumu vycházím ze 120 zdokumentovaných obálek a výstřižků.
Všechny tyto obálky jsou zdokumentované v mojí knize Mauritius Post Paid Letters of the 1848 Issue (Dopisy vydání 1848) Jaromír Petřík 2021, která vyjde na podzim tohoto roku.
Pozn. Znalec a nejvýznamnější sběratel poštovních známek Mauritia H. Kanai uvádí 79 zdokumentovaných obálek MAURITIUS POST PAID.
Zjistil jsem, že některé renomované aukční firmy pracují s níže uvedeným seznamem poštovních úřadů.
Při jejich rozboru poukáži na největší chyby znalců a aukčních firem v jejich určování v seznamu uvedeném níže:

1 Mahébourg (Grand Port)
2 Centre de Flacq (Flacq)
3 Pamplemousses (Pamplemous)
4 Souillac (Savanna)
5 Plaines Wilhelms (Plaines Wilhelm)
6 Curepipe (Plaines Wilhelm)
7 Petite Riviére (Black River)[1851]
8 Ville Bague (Flacq)
9 Poudre d’Or (Riviere du Remp)
10 Grand Bay (Pamplemous)
11 Moka (Moka)
12 Black River (Black River)
13 Grand River S.E. (Grand Port)
14 Riviére du Rempart (Riviére du Remp)
15 Plaine Magnien (Grand Port)
16 Riviére Seche (Grand Port)
17 Mare d’Albert (Grand Port)
Zdroj: https://www.cwiakala.com/numerical.cancel.html#mau
který se odvolává na uvedené zdroje:
References: Mrs. M. S. Pierce, "Mauritius: Postmarks", Billig’s Philatelic Handbook, Volume VI (Jamaica, NY: F. Fritz Billig., 1946), 88-91.
Rev. H. H. Heins, The Numerical Cancellations of the British Empire, 2nd ed. (London: Robson Lowe Ltd., 1960), 16.

Vzácná čísla poštovních úřadů uvádí- cituji: "Several of the numerical oblits are considered as being rare: "7", "9", "10", "13", "15", and "17".

Přikročím tedy k opravě výše uvedených údajů
1. Číslo 3 není Pamplemousses, ale Souillac (distrikt Savanna), což je doloženo mnoha obálkami. Na tento chybný údaj jsem narazil v několika aukcích
2. Číslo 4 není Souillac – není doložené žádnou obálkou, takže o poštovním úřadu 4 můžeme pouze spekulovat (ze Souillac se zachovalo pouze několik obálek s číslem 3)
3. Číslo 12 dokumentují obálky s razítky „GRAND SAV nebo GRAND SAVA (distrikt SAVANNA) a ne BLACK RIVER
4. Číslo 12 uváděné v seznamu jako BLACK RIVER je zdokumentovaná pouze osmiúhelníkovými razítky bez čísla, která leží v distriktu BLACK RIVER, tudíž v podstatě vylučuje její existenci v distriktu SAVANNA, protože pochybuji, že by se tam kolem roku 1855 vyskytovaly 2 pošty stejného jména
5. Číslo 13 je uváděno v aukčním seznamu firmy Feldman 1993, los 43 jako GRAND RIVER, což nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale zdroj níže uvádí PETITE RIVIERE ležící v distriktu BLACK RIVER
6. Číslo 14 není Riviére du Rempart, jak je též chybně uváděno v aukcích, ale PLAINE MAGNIEN, což je místo poblíž Mahebourgu (distrikt Grand Port). Toto je doloženo několika obálkami
7. Číslo 15 – zde se mi podařilo objevit pouze 1 známku s tímto razítkem, takže nemohu doložit, ke které poště patří
8. Číslo 16 se mi podařilo doložit celkem 7 obálkami, ovšem ne Riviére Seche, ale EASTERN SUBURB, což je městská část v Port Louis a je uvedena v jiném zdroji, což je zásadní rozdíl
9. Za celou dobu svého bádání jsem z období 1848 – 1860 nenarazil ani na obálky, ani na známky s čísly 10, 11, 17.
10. K číslu 17 pan Mičánek dodává, že to bude omyl, razítko K3 z roku 1868 pro Mare d Albert je sice 17, ale byla by to dost velká náhoda, i když 4 – Pamplemousses je číslo 4 jako pro K2- kruhové, tak jako K3-killer...

Jako podstatně věrohodnější zdroj pro určení poštovních úřadů se jeví údaje na těchto stránkách: https://openaccess.leidenuniv.nl/bitstream/handle/1887/58686/APH%2029%20MAURITIUS
%20Postmarks%20and%20iconography%282%29.pdf?sequence=4

Číselná razítka poštovních úřadů používaná na ostrově Mauritius
V úvodu je nutno zmínit, že „šrafovaná“ razítka s čísly 3 – Souillac (Savanna), 6 – Poudre d Or se používala v letech 1848 – 1853, dvoukruhová číselná razítka v letech 1853 – 1859





dvoukruhová číselná razítka používaná v letech 1853 – 1859

Dvoukruhové a tříkruhové razítko s číslem 2 se používalo ve Flacq několik roků souběžně



Razítka s čísly poštovních úřadů jsou vyobrazena a popsaná v tabulce


(Zdroj: Edward B Proud „The Postal History of Mauritius (Postal History of the British Colonies)“

Ukázky razítek používaných ke znehodnocení poštovních známek emise POST PAID, tedy výplatní razítka, která se používala v letech 1848 – 1860,


Kromě uvedených razítek pošta v BLACK RIVER používala rámečkové razítko s nápisem „BLACK RIVER“ a další razítka, která jsou vyobrazena v knize Mauritius Post Paid Letters of the 1848 Issue (Dopisy vydání 1848) Jaromír Petřík 2021.

Poštovní sazby

Není dostatečně známé, jakým způsobem se určovala výše poštovného. Nejlépe tuto problematiku popsal Edward B. Proud ve svém díle „The Postal History of Mauritius (Postal History of the British Colonies)“. V této knize jsou popsané tarify pro období poštovních známek POST PAID 1848 – 1860 z oficiálních archívů. Tarify se měnily každý rok plus různé výjimky, doplatky a podobně, takže docela chaos.
Obecně se uvádí, že poštovní známky POST PAID 1 penny červená se používaly pro vnitrostání poštu a 2 pence modrá pro mezinárodní poštu, ale dochované obálky tyto údaje vyvracejí.
Na jedné straně se zachovaly dopisy se známkou 1penny, které byly odeslané do Evropy, na straně druhé se zachovalo několik dopisů ze Souillac (číslo poštovního úřadu 3) do Port Louis s kombinovanými frankaturami 1+2 pence, tedy 3 pence celkem pro vnitrostátní poštu. Ještě mám zdokumentovaný i výstřižek 1+2 pence z Flacq (číslo poštovního úřadu 2), takže 3 pence pro vnitrostátní poštu nebyly žádnou výjimkou. Z let 1859 a 1860 se dochovalo několik obálek se 4 známkami 1 penny červená POST PAID převážně do Francie a 1 obálka do americké Louisiany


Dopis se svislou čtyřpáskou známek 1 penny POST PAID odeslaný 8.2.1860 z ostrova Mauritius do francouzského Bordeaux. Zajímavé je přehnutí čtyřpásky na druhou stranu dopisu, kdy po otevření dopisu dojde k rozříznutí známky

Dochovaná frankatura se 7 jednopennyovými známkami byla odeslaná do australského Melbourne, další obálka odeslaná v roce 1859 do Melbourne měla nalepené 2 známky 1penny POST PAID a 1 známku BRITANNIA v nominálu 6 pencí, tedy 8 pencí celkem. Jako kuriozita působí obálka odeslaná v roce 1860 do Londýna s 1 známkou 1 penny červená POST PAID, 2 pence modrá Dardenne a 9 pencí fialová BRITANNIA, tedy 12 pencí celkem.
Pokud bychom se zabývali obálkami, kde byly použité pouze 2 pence modrá POST PAID, tak nejvyšší frankatura byla se 3 známkami, tedy 6 pencí celkem a použitá na obálce do nizozemského Amsterodamu.
Musím ještě napsat důležitou poznámku, že na řadě obálek (hlavně do Francie) jsou na obálce ručně napsaná čísla uvádějící výši doplatného, např. 2, 8, 10, 16, ale i 90. Jak je vidět, oficiální poštovní sazby na ostrově Mauritius v letech 1848 – 1860 jsou značně neprobádané a dávají indicie k mnoha spekulacím.

A na závěr jednu velkou zajímavost ze sbírky našeho sběratele Ludvíka Pytlíčka: Dopis se známkou 2 pence modrá, známkové pole 5, společně s 5 známkami nominálu 6 pence modrá, vydání Britannia 1859. Známky jsou znehodnocené kruhovými razítky s nápisem PAID. Na dopisu je ručně napsaná červená číslice „44“. Je pravděpodobné, že bylo odesláno více dopisů najednou a známky byly vylepené pouze na jednu z obálek včetně uvedení doplatného.

Dopis je odeslaný z Mauritia parníkem přes Aden do Bombaje (Indie).
Dochované pouze 3 dopisy s kombinovanou frankaturou vydání POST PAID-Sherwin. Unikátní dopis s nejvyšší dochovanou frankaturou 32 pencí.
Z tohoto hlediska bych dopis označil za největší raritu z ostrova Mauritia z hlediska kombinace poštovních známek a výše poštovní sazby.
Musíme si uvědomit, že v případě vydání známek Sherwina jde pouze o přeryté tiskové desky MAURITIUS POST PAID, takže tuto obálku mohu představit čtenářům.


Ohledně napsání této studie chci vyslovit poděkování Marku Mičánkovi za informace a materiály, které mi poskytl pro tento článek a též si zaslouží mimořádné uznání za to, že jeho zásluhou byl odhalený a stažený z aukce Feldman z kolekce „Tatiana II 2020“ Speratiho padělek, který měl atest britského renomovaného znalce z RPSL a odhalil i další padělky.
Bohužel to nejsou jediné omyly znalců, dokonce jsem viděl atest, kde znalec zaměnil provedení tisku „latest“ za „intermediate“, což pokládám za pováženou. Snad tento můj článek trochu přispěje k objasnění některých filatelistických záhad a omylů a uvítám jakékoliv připomínky a poznatky čtenářů.

Použité zdroje:
- katalogy: Gibbons, Scott, Michel, Yvert, Lipsia
- Hiroyuki Kanai „CLASSIC MAURITIUS“
- aukční katalogy Feldman 1993, 2017, 2020: https://www.davidfeldman.com/dfsa-auctions/2020-autumn-auction-series/mauritius-tatiana-part-2/?soff_page=2
- aukční katalog: The „Burrus“ Mauritius , October 1963
- webové stránky: https://openaccess.leidenuniv.nl/bitstream/handle/1887/58686/APH%2029%
20MAURITIUS%20Postmarks%20and%20iconography%282%29.pdf?sequence=4
- webové stránky: https://www.cwiakala.com/numerical.cancel.html#mau
- archiv pana Marko Mičánka
- archiv pana Davida Brandona
- můj osobní archiv a sbírka

---

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz