EUROPA - CEPT 1956 -1973 - 2. díl
Datum vydání: 18. 5. 2014
Hned dvě výrazné tiskové vady lze nalézt na rakouské známce Mi. 1059 (ANK 1076) z roku 1959 hodnota 2,40 šilinků - krátké „i“ ve slově ÖSTERREICH (ANK 1076 I.) a zelená skvrna na budově nad druhou řadou oken od spodu (ANK 1076 II.). Navíc známku můžete najít vytištěnou na tenkém papíru či dokonce nezoubkovanou.
Zdroj: AUSTRIA NETTO KATALOG
Velice vzácně se vyskytuje portugalská známka Mi. 1012 hodnoty 1 escudo (datum vydání 26.9. 1966) bez vytištěného názvu státu.
Správně vytištěná známka a chybotisk (Heinrich Köhler 350. Auction)
Nedotisky a různé posuny barvy se vyskytují poměrně často na španělských známkách tištěných hlubotiskem. Z valné většiny se jedná o vady nahodilé, ale sběratelé mohu narazit i na známky s velmi výraznými odchylkami oproti normálu.
Nedotisk modré barvy na známce Mi 1860 – EUROPA 1970
PERFORACE A MEZIARŠÍ
Ani emisi Europa se nevyhnuly vady v perforaci. Nejčastěji se vyskytuje zcela vynechaná, méně často výrazně posunutá nebo částečně vynechaná perforace. Jako příklad může posloužit svislá pětipáska německé známky Mi. 446 Udr (obrázek níže). K perforaci přepážkových archů bylo použito hřebenové zoubkování 13 ¼: 14. U prezentované pásky došlo pravděpodobně k vynechání prvního úderu perforačního stroje nebo k posunu o jednu řadu doprava a první sloupec byl perforován pouze z pravé strany. Na dalším obrázku je pak stejná známka, ale zcela bez perforace (Mi 446 U).
Známka Mi. 44 s pravostrannou perforací (Heinrich Köhler 350. Auction)
Známka Mi. 44 bez perforace(Heinrich Köhler 350. Auction)
Výše popsané známky mají vysoký katalogový záznam – 1000 a 600 Mi€ (Michel-CEPT Katalog 2009) - a pro sběratele mohu být těžko dostupné. Nicméně studium perforace může být zajímavé i u běžnějších a dostupnějších známek. Např. U řecké známky Mi. 775 (EUROPA 1961) s hřebenovým zoubkováním (13 3/4 : 12 3/4) lze dle doložených obrázků předpokládat, že tisková deska obsahovala čtyři přepážkové listy a perforační rámec vykonával pohyb zespodu nahoru. První obrázek je pak pravý spodní přepážkový arch a druhý a třetí levý horní přepážkový arch. U druhého obrázku si také můžete všimnout vychýleného perforačního otvoru.
Výrazný posun perforace (výřez) – Turecko Mi.1844 (Heinrich Köhler 350. Auction)
Výskyt meziarší je zdokumentován pouze u známek Itálie (již od ročníku 1956), Irska a Turecka. U Itálie a Irska se vyskytuje meziarší u téměř každého ročníku, u Turecka pouze na známkách ze zkušebních tisků z roku 1966.
Vodorovné meziarší tureckých známek – EUROPA 1966 (Heinrich Köhler 350. Auction)
Svislé meziarší Irských známek Mi. 167 – EUROPA 1964 (delcampe.net)
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz