Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země III.

Datum vydání: 19. 8. 2021

---

Kvalita tisku „early“

Kvalita tisku „early“ by měla vykazovat nepatrný stupeň opotřebení tiskových desek a vyznačovat se hlavně tím, že je zřetelně viditelné šrafování jak šikmé, tak svislé. Též v rohových ornamentech nahoře vpravo a dole vlevo je zřetelně viditelné svislé šrafování. Sporné případy „earliest“ a „early“ by se měly rozlišovat dle světových katalogů tloušťkou papíru, kdy „earliest“ je na silnějším papíru-viz údaje „earliest“. Pro „Early“ je uvedené, že byly tištěné na namodralém, našedlém a nažloutlém papíru v tloušťkách 0,070 až 0,095mm.
Jak je určování kvality tisku „earliest“ a „early“ ošemetné, jsme si již vysvětlili výše, když i známky na tenkém papíru vykazují svojí kvalitou tisku tisk „earliest.“



Nejstarší dochovaná obálka s kombinovanou frankaturou ze Souillac do Port Louis s datem 7. 9. 1854 (dvoukruhové razítko s číslem 3) se známkami označené jako "early". (Zdroj: katalog Feldman, December 2017, los č. 80015, provenance: Dale Lichtenstein “a wonderful combination cover” and Kanai Expertise.
Popis obálky je chybný, protože obálku s kombinovanou frankaturou známek v kvalitě tisku „early“ uvádí jako jedinou známou – cituji z popisu v aukci „The Only Known Combination of Both Values of the E“.
Mám zdokumentovanou další obálku z aukce sbírky Maurice Burruse v roce 1963 z 18.12.1855 odeslanou též ze Souillac do Port Louis a znehodnocenou stejným dvoukruhovým razítkem.


Současně tato obálka dokumentuje poštovné 3 pence pro vnitrostátní poštu, což vyvolává řadu otázek, když se dochovaly obálky do Velké Británie se známkou pouze 1 penny...

Kvalita tisku „intermediate“

Střední opotřebení desky, kdy všechny obrysy jsou ostré, ale není již patrné svislé šrafování a šrafování v rohových ornametech je málo viditelné, nebo se téměř ztrácí. Papír: bílý, namodralý, našedlý, nažloutlý v tloušťkách 0,060 – 0,080mm Že určování kvality provedení tisku (tedy opotřebení desek) podle katatalogu není zrovna snadné, se můžeme přesvědčit v následujících ukázkách.


Známka 1 penny červená na první pohled vypadá jako jasná „early“, ovšem vnitřní portrétový známkový obraz je již sytostí barvy světlejší a jasně oddělený od oblastí v nápisech kolem portrétové části. Při zvětšení vidíme šrafování v portrétové oblasti zcela jasně. Je tato známka „early“ nebo není? Na to, abychom ji mohli zařadit jako „intermediate“, kde je již šrafování vidět i bez lupy, tisk však nenese dostatečně znaky opotřebení tiskové desky. Takže, kam známku zařadit?
Early nebo intermediate?


Známka 2 pence v provedení tisku „intermediate“ znehodnocená dvěma pětikruhovými terčovými razítky. Známka vykazuje rozhodně větší opotřebení tiskové desky než známka 1 penny výše, ale vzhledem k souvislým šikmým čárám ji můžeme zařadit do kvality tisku „intermediate“, i když v levém horním rohu již šrafování trochu prosvítá

Kvalita tisku „worn“

Zde již došlo k velkému opotřebení tiskových desek, ovšem jednoznačně určit, o jakou kvalitu tisku se jedná, není též vůbec jednoduché. Papír: namodralý, našedlý, nažloutlý v tloušťkách 0,055 – 0,075mm

Obě uvedené poštovní známky mají atesty znalců a v obou případech znalci určili kvalitu tisku „worn“

Kvalita tisku „latest“

Je zajímavé, že už v roce 1856 byly tiskové desky natolik opotřebené, že v případě známek 2 pence modrá došlo ke kvalitě tisku „latest“, což dokládá tato obálka dražené v aukcich Feldman a Klim a nese datum 2.1. 1856! Toto potvrzuje ve svojí studii i H. Kanai. Papír: namodralý, našedlý, nažloutlý, tloušťka 0,055 – 0,075mm.
(Pozn. Pokud byla obálka odeslaná 2.1.1856 je jisté, že k opotřebení tiskové desky na míru opotřebení „latest“ došlo nejpozději při tisku známek 1. ledna 1856, což dokládá tabulka tisku známek níže. Perlička určitě je, že pokud jsou uvedené údaje pravdivé, tak Britové nedrželi 1. ledna svátek Nového roku a pracovali).


Obálka adresovaná do francouzského Nantes odeslaná 2.1.1856 V popisu obálky je v případě aukce Feldman 1993 uvedeno v doplatné „90“, v případě aukce Klim v roce 2013 je uvedeno „30“ centimů pro 3x těžší dopis Pozn. Zda je na obálce napsáno „30“ nebo „90“ nemohu posoudit, též jsem neviděl přiložené atesty od P. Holcombe + atest zkušebny Basel s experty J. P. Bach, M. Eichele, P. Rapp, zda se znalci shodli na číslici „30“ nebo „90“



Značně opotřebené tiskové desky, portrét královny Viktorie již není vidět, velmi špatně je čitelný text. V případě známky 2 pence je v porovnání se známkou na obálce výše zřetelně vidět ještě vyšší stupeň opotřebení tiskové desky.

Pro přehled uvedu údaje z oficiálních záznamů, kolik známek 1 a 2 pence bylo od roku 1853 vytištěno v jednotlivých letech:


O tom, kolik známek bylo vytištěno v letech 1848 – 1852 nejsou žádné úřední záznamy a o počtu tisku známek můžeme pouze spekulovat.
V případě známek 1 penny se dochovala 1 obálka z roku 1852 s kvalitou tisku „earliest“, z roku 1853 jedna obálka s kvalitou tisku „early“ a z roku 1854 už se dochovala obálka s kvalitou tisku intermediate.
Co se týká známek 2 pence, tak roku 1848 Kanai uvádí 1 obálku v kvalitě tisku „earliest“ a 1 obálku v kvalitě tisku „early“, v roce 1849 tři obálky s kvalitou tisku známky „earliest“ a 6 obálek v kvalitě tisku známky „early“. První „intermediate“ uvádí Kanai na oálkách z roku 1854.
Vzhledem k tomu, jaké jsem již uvedl rozpory v údajích Kanaiho a znalců v počtech dochovaných obálek se známkami „earliest“ a „early“ z roku 1849 dokládá to fakt, že v období před rokem 1853 došlo k většímu tisku počtu známek 2 pence modrá, protože už došlo ke znatelnému opotřebení tiskové desky.
Též je zajímavé, že k ukončení tisku známek 2 pence došlo již v roce 1857, ale k ukončení tisku známek 1 pence došlo až v roce 1859, kdy jen v tomto roce bylo natištěno 49.000 známek!!! Toto potom dokládá fakt, proč se zhotovila nová rytina od Lapirota pouze pro vydání 2 pence a po přerytí desek Sherwinem došlo k vydání pouze malého množství známek nominálu 2 pence, ale k tisku známek 1 pence již nedošlo, třebaže deska byla v prosinci 1859 přerytá též.
Pozn. V této době již došlo k tisku známek litografií autora Louise Adolpha Dardenna. Pokud se chci zodpovědně zabývat vydáním emise MAURIRIUS POST PAID 1848, neměl bych zapomenout na rekontrukce tiskových desek.
Jak jsem již uvedl, každé tiskové pole bylo vyryto zvlášť, máme tedy u každé desky 12 typů známek.

V podmínkách, v jakých rytec Barnard pracoval, nemohl docílit naprosto shodného obrazu, ani hloubky rytiny (zvláště, když jako desky k rytinám měl použité desky k tištění hotelových reklma, jak uvádím výše) a tak obraz jednotlivých známek vykazuje poměrně velké rozdíly.
Problém nastává ve fázi největšího opotřebení tiskové desky, že se spolehlivě nedá určit stejné známkové pole z provedení tisku „early“ a „latest“!

Ale toto samo o sobě by vydalo na celou studii a tak na rekonstrukcích tiskových desek níže mohu zdokumentovat vydání známek early – 2 pence a worn a latest – 1 penny.

---

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz