Flotila hydrobusů Vranovské přehrady

Datum vydání: 23. 5. 2012


V podstatě téměř od samého dokončení Vranovské přehrady v roce 1933 dokreslovaly kolorit přehradního jezera spolu s nádhernou přírodou také lodě plavící se po její hladině a poskytující jedinečný zážitek pro výletníky z blízkého i vzdálenějšího okolí. Lodní doprava zde byla zahájena již v roce 1934.

My se však posuneme o téměř tři desítky let dopředu. Koncem padesátých a začátkem šedesátých let minulého století postupně opouštěly hladinu přehrady menší staré lodě, které již byly často na hranici své životnosti či nevyhovovaly kapacitně. Některé z těchto lodí však sloužili až do počátku let osmdesátých. Proto Ministerstvo cestovního ruchu rozhodlo o koupi nových moderních maďarských hydrobusů s trupem z hliníkové slitiny.


Pohled z přídě hydrobusu s vlajkou vranovské lodní dopravy na hlavní vranovskou pláž (v pozadí stožár, na kterém byla za 2. světové války napnuta síť pro znemožnění bombardování hráze)

První z flotily hydrobusů, loď Dunaj, byla zakoupena a spuštěna na hladinu přehrady v roce 1957. Roku 1959 následovala Dyje (křest 9.5.59), poté Vranov II v roce 1960 a jako poslední loď flotily přibyla loď Košice v roce 1965 (křest 7. 8. 1965). 


Loď Dunaj ze předu ...


a zezadu.


Odplouvající hydrobus Košice z přístaviště nedaleko hráze.


Hydrobus pod bítovským hradem.

Během jedné sezóny přepravovaly lodě i dva miliony rekreantů, přičemž největší počet přepravených zajišťovaly právě hydrobusy Dunaj, Dyje, Vranov II a košice.


Přístaviště hydrobusů u hráze vranovské přehrady.


Přístaviště hydrobusů u hráze vranovské přehrady.

Éra hydrobusů na Vranovské přehradě se uzavřela začátkem devadesátých let minulého století s koncem okresního podniku rekreace a zpřísněním ekologických požadavků na přehradě, která je zásobárnou pitné vody pro široké okolí.
Jako první opustila v roce 1992 hladinu „Moravského Jadranu“ Dyje, která byla odprodána do Děčína. Pak následovala loď Vranov a v letech 1994 až 1995 zbývající lodě Košice a Dunaj.

Autor: Jan Regula

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz