Filatelistická výstava Svitavy 2014

Datum vydání: 6. 10. 2014

---

Ve dnech 25.-28.9.2014 proběhla ve Svitavách v městském muzeu velká filatelistická výstava dvou stupňů: třetí stupeň – Premiéra a druhý stupeň – Regionální.
Výstava Premiéra je základním stupněm filatelistické výstavy, na které se po obdržení minimálně 65 bodů může vystavovatel kvalifikovat na výstavu druhého stupně – Regionální. A pokud získá vystavovatel na Regionální výstavě alespoň 70 bodů, kvalifikuje se potom na výstavu prvního stupně - Národní výstavu, což je nejvyšší stupeň filatelistické výstavy pořádané u nás, ze které jsou potom možné kvalifikace jak na Evropské, tak na Světové výstavy.

Tuto výstavu Premiéra a Regionální pořádal filatelistický klub Svitavy.
Udělal jsem rozhovor s Dr. Milošem Peškem, předsedou filatelistického klubu Svitavy, který byl současně i předsedou organizačního výboru výstavy.
Dozvěděl jsem se, že Klub filatelistů Svitavy vznikl v roce 1945, příští rok tedy oslaví 70. výročí svého vzniku. Má kolem 40 členů ze Svitav i okolních měst jako například Moravská Třebová, či Litomyšl, kde filatelistické kluby zanikly.
Za dobu svojí existence KF Svitavy pořádal celou řadu výstav, naposledy v roce 1999. Jinak pan Miloš Pešek pochází dá se říct z filatelistické rodiny, jelikož filatelii se věnoval již jeho děda, takže pan Pešek je již třetí filatelista v generaci rodiny Pešků.


Pan Pešek, kromě hlavního organizátora výstavy a řízení filatelistického klubu ve Svitavách je i aktivním vystavovatelem. Ve třídě poštovní historie vystavoval exponát „Historie choceňské pošty 1854 – 1945“ za který získal 61 bodů a stříbrnou medaili.
Další dva vystavovatelé z KF Svitavy vystavovali též ve třídě poštovní historie. Ing. Michal Burian exponát „Rakouská pošta na Svitavsku“ za který získal 57 bodů a stříbrnou medaili.

MUDr. Třeštík vystavoval dva exponáty - „Z historie provozu svitavské pošty v předznámkovém období“ za který získal 75 bodů, zlatou medaili a postup na výstavu druhého stupně. Za exponát „Z historie provozu svitavské pošty 1850-1900“ získal 67 bodů, pozlacenou medaili a též postup na výstavu druhého stupně. Byl tedy nejúspěšnějším vystavovatelem svitavského KF. Na výstavě bylo celkem 76 filatelistických exponátů na 224 výstavních plochách a 6 exponátů třídy literatura. Celkem vystavovalo 56 vystavovatelů.
Jsou to velmi slušná čísla a dozvěděl jsem se, že výstavě předcházelo dva roky příprav. Kromě výstavního sálu a vhodných prostorů pro slavnostní vyhlášení výsledků Palmáre a místnosti pro přednášky bylo potřeba zajistit fyzickou instalaci všech materiálů, což je pro pořadatele docela fyzicky náročné.

Pan Pešek tímto vyjadřuje poděkování jihlavským filatelistům, kteří aktivně pomáhali s instalací exponátů, hlavně Martinu Tůmovi a Michalu Musilovi, mimo jiné hlavním organizátorům loňské velmi vydařené mezinárodní výstavy Ostropa 2013.


Výstavní jury pracovala ve složení:
Předseda: Ing. Vít Vaníček, Tajemník: RMDr. Zdeněk Okáč, členové: Ong. Jiří Černý Ph.D, Ing. Jiří Sedlák, Ing. David Schiller a členové pozorovatelé: Ing. Milan Černík, Lubor Kunc, Mgr. Václav Špatný, Petr Tuček.





Vystavovalo se v následujících třídách:
1. Tradiční filatelie
2. Třída poštovní historie
3. Celiny
4. Tématická filatelie
5. Fiskální filatelie
6. Mládežnická filatelie do 12 let
7. Mládežnická filatelie 13 – 15 let
8. Otevřená filatelie
9. Filatelistická literatura
10. Pozvané exponáty

Nyní k vlastní výstavě a jednotlivým exponátům:
Exponátům vévodil Čestný dvůr ukázkou materiálů ze sbírky našeho nejúspěšnějšího vystavovatele všech dob Ludvíka Pytlíčka „Pošta Československá 1919“ a telegramy o příjezdu prezidenta Masaryka vyfrankované modrou a červenou Skautskou známkou nominálu 10 a 20 haléřů. Téměř všechno jsou unikátní materiály, které lze nalézt v knize „Nejvzácnější Československé poštovní známky ve sbírce Ludvíka Pytlíčka.“ Pro zajímavost: Ludvík Pytlíček získal na světových výstavách 20 velkých zlatých medailí za sbírku Československo 1918 – 1939 a již 14 roků je členem nejprestižnějšího filatelistického klubu světa „Club 100 de Monte Carlo de la Elité Philatelique“ ve kterém je 80 nejúspěšnějších světových filatelistů a 20 muzeí.

Co se týká soutěžních exponátů, byl jsem překvapený velmi vysokou úrovní jejich kvality. Nejvíce bodů 91 získal Antonín Šmíd ve Třídě poštovní historie za exponát „Pražská potrubní pošta do 14.10.1919“. Za svůj druhý exponát „Pražská potrubní pošta od 15.10.1919 do skončení provozu“ získal 88 bodů. Nemusím dodávat, že obojí jsou zlaté medaile a postup do vyšší soutěže.

Mne osobně jako sběratele známkových zemí ve Třídě tradiční filatelie „zasáhly“ exponáty Ing. Radka Černého – Severní Jemen. Vystavoval dva pětirámové exponáty, z nich první měl název „Severní Jemen 1926 – 1978“ a druhý „Severní Jemen 1950 – 1962.“ Exponáty zastoupené od 1. emise vícebloky, poštovními obálkami, esejemi, zkušebními tisky, meziaršími, řadou unikátních materiálů, je u nás něco doposud nevídaného. Za exponáty získal 89 a 85 bodů a osobně jsem přesvědčený, že tyto exponáty svým filatelistickým významem mají šanci i na světových výstavách. Ing. Radek Černý je u nás známý jako úspěšný vystavovatel poštovních známek Osmanské říše, ovšem vzhledem k tomu, že Osmanskou říší se zabývá hodně filatelistů z celého světa, tak má na světových výstavách velmi silnou konkurenci a poměrně malou šanci výrazněji uspět. Co se týká Severního Jemenu, není to sice filatelisticky tolik významná země jako Osmanská říše, ovšem na výstavách nejsou vidět lepší materiály než měl Ing. Radek Černý a mezi vystavovateli není taková konkurence. Takže držme palce do dalších výstav.

Ve třídě tradiční filatelie se mi osobně velmi líbil exponát Ing. Mgr. Rudolfa Schindlera „Pošta československá 1919“, který sice nedosahuje kvalit exponátů Ludvíka Pytlíčka, ale velmi se blíží kvalitám dřívějšího vystavovatele Otto Grosze. Z hlediska poštovních dokladů tato oblast není příliš zajímavá vzhledem k tomu, že drtivou většinu tvoří filatelistické zásilky, ovšem co se týká známek, bylo se opravdu na co dívat. 6haléřovka oranžová s černým přetiskem ve dvou typech, 2korunovka tmavě modrá v úzkém i širokém formátu, trojice leteckých známek na 2Kr, 3Kr, 4Kr v úzkém i širokém formátu, víceblok spěšných známek s ondřejskými kříži, novinoví Merkurové 10 haléřů červená ve všech 3 typech, či 2haléřovka doplatních známek ve všech 3 typech, kde celkový náklad uváděný v počtu 30 jen potvrzuje mimořádnou kvalitu tohoto exponátu.

Vysoké hodnocení získaly exponáty Vladimíra Malovíka „Poste restante“ - 88 bodů a „Trestné porto“ - 84 bodů.
Vynikající exponát „Rakousko IX. Emise 1899 – 1908, razítka, frankatury, formuláře“ od Jindřicha Zronka získal 86 bodů.
Ing. Jindřich Vomela za exponát „České Budějovice“ získal 82 bodů a „Slovenské vojenské zápolí v letech 1939 – 1945“ - 79 bodů.
Určitě musím zmínit i exponáty Ing. Pavla Švejnara „Listovní zásilky na dobírku na teritoriu Československa 1867 – 1953“, který obdržel 81 bodů, Václava Šedivého „Jugoslávie 1918 – 1941“ - 77 bodů a „Země Polská 1858 – 1920“-76 bodů, dále Martina Matušku „Great Britain Surface – printed Issues 1855 – 1901“. Tento exponát obsahoval mimo jiné i několik „1 librovek“ a „5 librovek“ s portrétem krále Edvarda VII. Obdržel 76 bodů.

Perfinům dominovali známý slovenský vystavovatel Julius Píša, který za „Perfiny z území Česko-Slovenska“ získal 81 bodů, Mgr. Vladimír Munzberger „Perfiny na Slovensku v období 1939 – 1945“ - 81 bodů (jednorámovka) a RNDr. František Straka CSc. „Perfiny na kolcích z období 1902 – 1947“ za které obdržel 82 bodů. Vladislav Beneš obdržel za perfiny „Perfiny z území Československa 1890-1948“ 76 bodů. Všechny tyto exponáty obdržely zlatou medaili. Z jednorámovek byl určitě nejzajímavější exponát Ing. Mgr. Rudolfa Schindlera „Známky Skautské kurýrní služby – 1918“ nabitý velmi vzácnými materiály, který získal 88 bodů. Ing. Pavel Švehla vystavoval dva exponáty z území Maďarska a sice Debrecín – 82 bodů a „Západní Maďarsko“ - 85 bodů. Velmi zajímavé exponáty z období revolučních a územních bojů po I. světové válce stály za vidění. I. světová válka sice oficiálně skončila v roce 1918, ovšem omezené války a boje probíhaly na území dnešního Maďarska, Slovenska, Srbska či Rumunska až do roku 1921. Vzhledem k tomu, že Ing. Pavel Švehla je prvovystavovatelem, tak mu chci pogratulovat k dvojnásobnému úspěchu.

Tomáš Amler za exponát „1927 IV. výpotřební vydání“ získal 77 bodů.
Ve Třídě otevřené filatelie, nejlépe obstál Ing. Jiří Koukal s exponátem „Autoři českých známek“ se ziskem 71 bodů.
Ve Třídě filatelistické literatury určitě stojí za zmínku dvě díla Josefa Chudoby a sice „Bibliografický seznam článků zabývající se obdobím ČSR 1918 – 1939 (uveřejněných v tuzemských filatelistických časopisech), které získalo 81 bodů a Zpravodaj společnosti sběratelů československých knihtiskových známek – 71 bodů.
75 body bylo oceněno dílo Vladimíra Chládka „150 let pošty Kyšperk - Orličné – Letohrad. U mládežníků se výrazný talent neobjevil, nejlepší exponát v kategorii do 12 let měl Vojtěch Zábojník „Automobil“ za který získal 64 bodů a ve věkové kategorii 13-15 let získal Tomáš Prusík za exponát „Skauting – Junáctví“ 60 bodů.
Jak jsem již napsal v úvodu, celkově byla úroveň exponátů velmi vysoká a řada z nich má určitě šance i na mezinárodních výstavách.



Součástí této výstavy byla i řada odborných přednášek v kulturním centru Fabrika. Osobně jsem byl na přednáškách JUDr. Ing. Františka Beneše CSc. - Nové poznatky o padělcích známek, kdy posluchačům vyprávěl o vztazích mezi starými znalci a obchodníky za první republiky jako Lešetický, Hirsch, Šula, které doložil osobní korespondencí. A tyto vztahy nebyly nijak dobré, hlavně poté, kdy Ervín Hirsch dokázal J. Lešetickému, že se často a opakovaně mýlil. Další část přednášky byla o padělateli z Pardubic, který hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech dokázal velmi kvalitně padělat papíry známek, známky či razítka. F. Beneš nechal kolovat materiály, které se dochovaly z padělatelské dílny a jsou zdokumentovány v poštovním muzeu. Další přednáška od Lubora Kunce o Čs. Polní poště ve Velké Británii a Francii 1940 – 1945 byla věnována osobě tvůrce, který navrhl razítka polní pošty ve Velké Británii.
Ing. Jiří Černý měl velmi zajímavou přednášku o zkusmých tiscích kolků indických států. Mluvil o návrzích kolkových známek, o průběhu jejich schvalování a poté o vlastním postupu přípravy tisku. Všechno zdokumentováno bohatým obrazovým materiálem.

Při příležitosti výstavy byl pro sběratele vydaný i filatelistický materiál jako známka s přítiskem na kuponu, devítibloky, obrázková dopisnice či razítko dostavníkové pošty, jelikož součástí výstavy byla i jízda poštovního dostavníku a razítkování dostavníkovou poštou.
Bylo vydáno i razítko výstavní dětské pošty.
Nechyběla tradiční filatelistická burza a burza sběratelských esperantistických předmětů.

Na závěr chci poděkovat všem pořadatelům i funkcionářům za velmi vydařenou výstavu. Když píši „velmi vydařenou“, tak to není fráze, které se obvykle píšou, protože této výstavě ve Svitavách se nedalo vytknout opravdu nic. Výstavní prostory včetně odborných i kulturních programů, kvalitní exponáty, práce jury i pořadatelů, všechno klapalo bez nejmenších problémů a navštěvníci určitě odjížděli s hlavou plných dojmů.

---

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz