Informace SČF 2/2004: Zeppelinem do druhé čtyřicítky
Datum vydání: 27. 5. 2004
Ač už jaro, ráno 27. 3. 2004 tomu příliš neodpovídalo. Čerstvě napadaný sníh, rtuť teploměru pod bodem mrazu. Nic to však nevadilo členům SSZZ, kteří se sjeli z různých končin ČR od Ostravy po Chomutov, aby se opět – tentokrát už po jednačtyřicáté – sešli na svém pravidelném setkání v Praze. O náladě se však nedá říci, že by byla pod bodem mrazu. Naopak. I na tomto setkání se projevila přátelská a hřejivá atmosféra, jako ostatně vždycky, když se sejde několik desítek přátel stejného vyznání, stejné krevní skupiny. I tentokrát byl program podobný těm předchozím, ale přece jen se trochu lišil.
Po přivítání a úvodním slově předsedy Vladimíra Zedníka nás seznámil pan Hrzán v roli "skrblíka" (tak jsme totiž nazývali našeho pokladníka ve středočeském KV SČF) se stavem financí. Dokázal nám, že naše sekce SSZZ si nevzala příklad z našich nejvyšších státních kruhů, ale naopak místo zadlužení vykazuje aktiva ve výši přes 8 tisíc Kč. A co se týče neplatičů, těch je ve srovnání s ostatními institucemi zcela zanedbatelné množství a jistě vše dají do pořádku. Zvlášť, když si uvědomí, že řada členů přihodila do společné pokladny pár korun navíc.
Pak následovala přednáška Honzy Mikulčáka – kolikátá už – o jeho oblíbeném Finsku, tentokrát o 2. emisi "lvíčků". Uskutečnila se místo předem avizované o medvědech ze Špicberků A. Boháčka. A to je ta určitá odlišnost od jiných setkání. Tady se ukázala síla a odbornost, pohotovost našich členů – v případě potřeby dokážou zaskočit další členové a připravit tak všem ostatním krásné zážitky. Těch bylo opravdu hodně. Vždyť tak krásné dopisy, jako byly k vidění zde, se příliš často nevyskytují. Řekne se obyčejné výplatní známky. Ale na dopisech s nádhernými razítky, to už je o něčem jiném. A to nemluvím o takovém skvostu, jako je Zeppelinův finský dopis! Zkrátka Jenda Mikulčák nám opět dokázal, jak je krásná filatelie u našich přátel z oblastí kolem polárního kruhu. Ostatně jenom potvrdil to, co všichni známe. Jedna jeho věta mně však v hlavě uvízla pevně: "Uspořádáním na listy teprve známky vyniknou, je to zcela něco jiného, než je jen zastrkat do zásobníku." Přednáška s předvedenými ukázkami všechny přítomné velmi zaujala, takže nakonec Vladimír Zedník s uspokojením konstatoval mimořádný zájem a pozornost všech účastníků setkání. A to je dobře. Takže přečkejme léto a těšme se na podzimní už 42. setkání.
Mgr. Jan Trnka
Sekce severských známkových zemí
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz