Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 3. část

Datum vydání: 29. 1. 2024

1.1 ZÁPADOČESKÁ FILATELIE

V rámci SČF jsou dnes filatelistické kluby řazeny do osmi hlavních oblastí vycházejících z územního členění státu z roku 1960. Mezi nimi zastává čestné místo také Západočeský kraj, který je označen číslem 03 a tvořen filatelistickými kluby v Domažlicích, Chebu, Rokycanech, Klatovech, Sokolově, Sušici, Stříbře, Ostrově nad Ohří, Karlových Varech, Kraslicích, Kdyni, Nýrsku, Horním Slavkově, Břasech, Chodově u Karlových Varů, Tachově, Chotěšově, Lubenci, Františkových Lázních, Kaznějově a samozřejmě Plzni.¹²

V roce 1990 fungovalo v Západočeském kraji celkem čtyřicet pět klubů filatelistů s počtem přibližně kolem 4500 členů. Takové množství vyžadovalo regionální sdružení, což bylo právě i předmětem sjezdu zástupců západočeských filatelistických klubů, který svolal krajský výbor SČF 1. prosince 1990. Výsledkem byl návrh na ustavení dobrovolného sdružení, jehož hlavní náplní měly být spravování majetku a jeho využívání pro potřeby západočeských filatelistů, organizování regionálních filatelistických výstav a jiných akcí, podporování rozvoje mládežnické filatelie, pořádání odborných přednášek, spolupodílení se na aktivitách, jež přesahují síly jednotlivých klubů, a vydávání Zpravodaje západočeských filatelistů. Již při jednání se více než třetina klubů rozhodla k tomuto návrhu připojit, to se týkalo i Plzně, která tak byla jedním ze zakládajících členů sdružení.¹³

1.1.1 PLZEŇ A FILATELIE

Město Plzeň zastává v západočeské a celkově i české filatelistické struktuře významné postavení, které si získalo a doteď udržuje díky činnosti zdejšího klubu filatelistů fungujícího od roku 1965. Filatelie zde byla však pěstována už dávno předtím, ovšem z počátku opět neorganizovaně. Jelikož tedy v Plzni v 19. a ještě na počátku 20. století neexistoval žádný spolek sjednocující místní sběratele poštovních známek, byli plzeňští filatelisté nuceni vstupovat do pražského Českého klubu filatelistů. Zásadní zlom přinesl až rok 1919, kdy se po několika snahách zdařilo založit filatelistické sdružení, jež bylo na policejním komisařství v Plzni zaregistrováno hned v říjnu stejného roku. Důležitou roli v celém procesu sehrál zejména Josef Neubarth, hlavní iniciátor a následně první předseda. Členové nového plzeňského spolku se scházeli pravidelně každý týden v klubovní místnosti Na staré poště, jejich působištěm bylo však více míst, například Měšťanská beseda nebo hotel Royal na Jižním Předměstí.¹⁴ 

Klub filatelistů v Plzni – dopisnice

Klub filatelistů Plzeň nabýval rychle na důležitosti, v roce 1921 byl přítomen prostřednictvím zástupce Petra Šilhavého na ustavující valné hromadě, která se konala z důvodu plánovaného založení Svazu československých spolků v Praze. Na významu neztratil ani v roce 1939 po okupaci Československa nacistickým Německem a v průběhu druhé světové války, ačkoliv byla jeho činnost podobně jako tehdy všech jiných spolků výrazně ztížena a omezena. I přesto se dařilo plzeňským filatelistům částečně plnit své poslání a zachovat alespoň pořádání pravidelných nedělních burz v Měšťanské besedě. Po nelehkých válečných letech pak mohl plzeňský klub filatelistů navázat na aktivity a záměry zamýšlené před rokem 1945.¹⁵

Vlivem politických změn a nástupu komunismu se formoval kulturní i společenský život a s ním rovněž jednotlivé spolky, filatelistický nevyjímaje. Od roku 1950 tak podléhali plzeňští filatelisté Závodnímu klubu Revolučního odborového hnutí Škoda Plzeň. Toto období s sebou ale přineslo také rozmach mládežnické filatelie a výstavní činnosti, která začala být v Plzni skutečně bohatá a pestrá. Rozvoj plzeňské filatelie nakonec pokračoval vytvořením nástupce prvního klubu z roku 1919, tedy nového Klubu filatelistů 03-13 Plzeň, jehož počátky jsou datovány do dubna 1965. V té době patřil klub s počtem tisíc členů k největším v republice, což však představovalo i jisté potíže, a to v podobě nedostatečných prostor a nutnosti dočasného přemísťování se po různých plzeňských sálech. Rokem 1993, tudíž rozpadem Československa a SČF, docházelo k novému uspořádání některých filatelistických spolků nebo také k jejich rozpadu. Tyto problémy se vyhnuly plzeňským filatelistům a jejich klubu, který si i dodnes udržuje své umístění na předních příčkách v oblasti nejlepších spolků v České republice.¹⁶

Působení plzeňských filatelistů nespočívalo jen ve sběratelství poštovních známek, ale taktéž v jejich propagaci a zpřístupnění široké veřejnosti. Plzeň se tak stala centrem pro mnoho zajímavých a úspěšných výstav. Například v roce 1959 zorganizovali filatelisté Celostátní výstavu poštovních známek strojařů, jednu z největších akcí plzeňské filatelie té doby. V roce 1973 se zas podařilo uskutečnit VI. Výstavu Plzeň-Rosswein v Měšťanské besedě. S německým městem Rosswein navázal plzeňský klub v padesátých letech kontakt, který úspěšně přetrvával více než čtvrt století.¹⁷ Důležitý úkol byl představitelům plzeňské filatelie svěřen v roce 1980, kdy měli připravit první mezinárodní výstavu zaměřenou na mládežnickou filatelii JUNIORSOCFILEX. V jejím průběhu se v Plzni konal zároveň celostátní kongres mladých filatelistů. ¹⁸ Poslední soutěžní výstavou uskutečněnou v Plzni byla pak Plzeň 1295-1995, k níž došlo u příležitosti 700 let výročí založení města Plzně a půl století od jeho osvobození americkou armádou. Od té doby až doposud se plzeňský filatelistický klub zaměřuje na propagační výstavy, autogramiády se samotnými tvůrci známek, různé výměnné schůzky a sběratelské burzy. Smysl těchto akcí spočívá ve snaze podporovat sběratelství a zůstávat v kontaktu s veřejností.¹⁹

Československé známky s plzeňskou tematikou

Plzeň není pro filatelii přínosná pouze z důvodu aktivity plzeňských filatelistů, ale rovněž díky velkému množství filatelistického materiálu, které v souvislosti s Plzní v průběhu let vzniklo. Existuje řada poštovních známek, razítek, dopisnic a jiných celistvostí, jež vystihují celkové bohatství tohoto města ať už z pohledu historického, stavebního, či kulturního. Jelikož v Plzni působilo nebo odtud pocházelo několik významných osobností, promítly se do známek a dopisnic i jejich postavy a tváře, příklady mohou být Jiří Trnka a dětské loutkové postavy Spejbla a Hurvínka profesora Josefa Skupy, které se staly velmi oblíbenými motivy. Plzeň vystihují také Škodovy závody a pivovar, proto ani tyto náměty nezůstávaly v pozadí. Známé jsou poštovní známky zobrazující stoletou vodárenskou věž Plzeňského Prazdroje a pohled na areál Škodových závodů. U příležitosti pořádání výstavy PRAGA 2008 pak vznikly kupříkladu známky, na nichž lze vidět panorama Plzně představované centrem města s věží kostela sv. Bartoloměje.²⁰ Tato dominanta Plzně se objevila společně i s novodobou kašnou na známce taktéž v roce 2015, kdy byla Plzeň vybrána jako Evropské město kultury.²¹

12) Svaz českých filatelistů, z. s. Kluby filatelistů. In: informace-scf.cz [online]. [cit. 22. 6. 2023]. Dostupné z: http://www.informace-scf.cz/kluby/kluby.htm#zapadocesky

13) Sdružení západočeských filatelistických klubů. Zpravodaj západočeských filatelistů. Plzeň: krajský výbor SČSF, 1990, č. 48, s. 1-2.

14) BOŘÍK, Stanislav. 70 let plzeňských filatelistů. Západočeský zpravodaj poštovní historie a aerofilatelie: zpravodaj skupin poštovní historie a aerofilatelie při KV SČF v Plzni. Plzeň: KV SČF, 1989, č. 43, s. 18.

15) BOŘÍK, Stanislav. 80 let 1919-1999 Klub filatelistů SČF 03-13 Plzeň. Plzeň: Klub filatelistů, 1998, nestr.

16) OSOBA, Jožka. Náš klub letos slaví 98 let. In: filateliste-plzen.webnode.cz [online]. 2017 [cit. 23. 6. 2023]. Dostupné z: https://filateliste-plzen.webnode.cz/stalo-se/

17) BOŘÍK, Stanislav. 80 let 1919-1999 Klub filatelistů SČF 03-13 Plzeň. Plzeň: Klub filatelistů, 1998, nestr.

18) Československá filatelie: katalog výstavy, Praha červenec 1988. Praha: Rapid, 1988, s. 26-27.

19) OSOBA, Jožka. Náš klub letos slaví 98 let. In: filateliste-plzen.webnode.cz [online]. 2017 [cit. 23. 6. 2023]. Dostupné z: https://filateliste-plzen.webnode.cz/stalo-se/

20) Plzeňský kraj ve filatelii. Plasy: Město Plasy, 2008. Tilia Plassensis; sv. 5. ISBN 978-80-254-7115-9, s. 2- 3.

21) KUTKA, Petr. Plzeň na poštovních známkách České republiky. In: plzenoviny.cz [online]. 23. 12. 2017 [cit. 23. 6. 2023]. Dostupné z: https://plzenoviny.cz/plzen-na-postovnich-znamkach-ceska-republika/

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz