O nejstarší filatelistické literatuře (1)

Datum vydání: 28. 6. 2006


V roce 2005 Mladý sběratel postupně uveřejňoval můj seriál o sběratelství knih. Slíbil jsem, že i tento rok se podělím s mladými sběrateli o své zkušenosti z tohoto oboru. Takže tak činím.

Pro každého sběratele je práce s kvalitní odbornou literaturou v jeho sběratelském oboru víceméně nezbytností. Bez studia literatury se lze jen velmi těžce dopracovat k solidním sběratelským výsledkům, nemluvě o tom, že objevovat to, co jiní již objevili, není právě nejvhodnějším způsobem relaxace. Je sice pravdou, že jsou sběratelské obory, kde závislost na literatuře je menší (např. sběratelství pohlednic), ovšem na druhé straně jsou obory, kde tato závislost je silná. Typickým příkladem je filatelie.

Mladý začínající filatelista obvykle nedisponuje takovým kapitálem, aby mohl investovat do literatury větší částky. Někdy to ale není ani zapotřebí. Pro začátek se jako schůdnější může jevit cesta, kdy mladý filatelista vstoupí do některého filatelistického klubu a využívá služeb klubové odborné knihovny. Kluby s větším počtem členů a dlouholetou tradicí mají dnes již rozsáhlé a kvalitní knihovny. Jako příklad mohu uvést knihovnu Klubu Alfonse Muchy v Brně, jehož členem je také autor tohoto článku. Ne každý ovšem bydlí ve velikém městě, takže investicím se dá někdy dost těžko vyhnout. V pozdějším věku, kdy se obvykle finanční situace mladého sběratele zlepší, je vhodné si začít postupně budovat kvalitní příruční specializovanou sběratelskou knihovnu. Obvykle si sběratelé její jádro vytvářejí z nabídky nově vycházejících titulů a dle možností a potřeb ji doplňují o starší tituly.

Když už se mladý filatelista do sbírání pustí, není zlé pro začátek vlastnit alespoň generální katalog země, kterou chce mladý sběratel sbírat, nebo námětový katalog pro námět, na který se chce orientovat. Pro začátek postačí i starší vydání. Lze je například sehnat přímo u sběratelů, přes inzeráty, na sběratelských burzách, přímo u obchodníků, někdy se objevují i v antikvariátech. Ovšem v žádném případě nedoporučuji investovat hlavně do starších katalogů – max. 5-7 let pozpátku –větší částky. Sleva vůči nejnovějšímu vydání dotyčného katalogu musí být výrazná. I tak je vhodné před nákupem se poradit se zkušeným sběratelem, který odbornou filatelistickou literaturu zná a je zvyklý s ní pracovat. Je totiž nemálo sběratelů, kteří toho až tak moc o odborné filatelistické literatuře a časopisech neví z toho prostého faktu, že podobné investování se jim zdá zbytečné nebo je mimo jejich odbornou zdatnost. Je to pochopitelně věc názoru, ale většina zkušených filatelistů vám jistě ráda vysvětlí, že bez odborné literatury to jednoduše nejde a také vám poradí, dle vašeho zájmu, do jaké literatury pro začátek investovat.

S literaturou je to jako se samotným fialtelistickým materiálem. Někdy koupíte dobře, někdy to nevyjde. Například já bych mladému sběrateli pokukujícímu po sbírání starého Rakouska dost těžko mohl s čistým svědomím doporučit zakoupit si právě vyšlý specializovaný katalog a monografii (myšleno v jednom) Pavla Hirše Rakousko 1850 – 1918 (Praha 2006, vydavatel autor), když autor do této publikace nezařadil vyobrazení jednotlivých známek některých sérií ani v případě, že náměty obrazů na známkách nejsou stejné, viz např. emise Bosny a Hercegoviny z roku 1906. Přičemž autor se dost těžko může odvolávat na nedostatek místa či na to, že chybějící vyobrazení jsou na přiloženém CD, když desítky stránek monografie jsou věnovány vyobrazení zkusmých tisků. Spíš bych mladému sběrateli doporučil právě vyšlý specializovaný katalog Rakouska Michel – Österreich – Spezial – Katalog 2006. V něm jej žádné takové překvapení nečeká, protože všechny známky, i s totožným obrazem, jsou zde reprodukovány. A koneckonců i katalogové ceny jsou podle mne daleko reálnější než ve zmíněné monografii. Tím nechci říct, že zmíněná monografie není pěkným příspěvkem autora pro rozvoj filatelie v Čechách a na Slovensku. Je. Na tomto příkladě chci jenom dokumentovat, že mladý sběratel musí být v počátcích při investování svých omezených finančních prostředků do drahé odborné literatury velmi obezřetný. Možná námitka k mému, pro někoho asi účelovému, příkladu, že mladý filatelista přece nezačne hned sbírat staré Rakousko, je přinejmenším problematická, vždyť např. mohl sbírku zdědit po někom z rodiny, a je přece moc důležité, aby věděl co má v rukou a jakou sbírka má přibližně hodnotu. I argumentace jazykovou barierou v případě katalogů Michel je v dnešní době u mladých lidí dost problematická.

Kolik investovat do odborné literatury? Nemůže existovat všeobecné doporučení. Pokud budete sbírat jenom známky ČSR II (1945-1992), dá se vystačit několik let s jedním katalogem v ceně kolem 350 Kč. Ovšem v případě, že opravdu budete chtít budovat nějakou jinou kvalitní sbírku, tak časem budete muset chtě nechtě investovat do literatury někdy i tisíce korun. Věřte, že se Vám to s velikou pravděpodobností vyplatí. Jen pro zajímavost si uveďme, že u špičkových filatelistů se investice do odborné literatury a různých pomůcek pohybují okolo 20 % všech investic do filatelie. A obvykle těchto investic nelitují.

Dosud se stále pohybujeme v rovině vyloženě pragmatické. To znamená, že odborná filatelistická literatura je nám nástrojem a pomůckou ke studiu filatelistického materiálu. Ovšem nemusí tomu tak být vždy. Jsou ve světě i filatelisté, kteří jsou tak trochu i bibliofilové, tj. mimo sbírání filatelistického materiálu se specializují i na sbírání starší filatelistické literatury a časopisů. Možná, že někteří z vás si položí otázku: A proč, když se často jedná už o zastaralé materiály? Já vám neslušně odpovím: A proč ne! Přece ať si každý sbírá to, co ho baví. V této souvislosti bych jistě dokázal uvést sofistikovanější zdůvodnění, ale uvedená odpověď vyjadřuje nepřímo dvě důležité vlastnosti sběratele: svobodná volba jeho sběratelských zájmů a jeho odolnost vůči různým tzv. „dobrým radám“ jak správně investovat. A věřte že takových „dobrých rad“ na vás číhá v různých časopisech, knihách, burzách apod. nemálo. Buďte opatrní, nenechte si nic nakukat, jednoduše sbírejte to, co vás něčím zajímavým přitahuje. Výsledky se pak zákonitě dostaví. Také si pamatujte, že nestačí, aby něčeho bylo málo, nezbytnou podmínkou zájmu o dotyčný materiál je i jeho zajímavost. To stejné platí pro filatelistickou literaturu.

V tomto miniseriálu vás chci informovat o nejstarší filatelistické literatuře a časopisech asi do roku 1905. To bohatě stačí, novější tituly jsou běžně uváděny v použité literatuře na konci jiných titulů. Jinak vás nechci ani přesvědčovat, ani balamutit o výhodnosti investování do filatelsitické literatury. Chci vás jenom informovat v rámci svých znalostí a možností. I v tomto sběratelském oboru platí, že ne každý starší filatelistický titul má automaticky slušnou cenu. Spíš je tomu naopak.

Když se podíváte na nabídku našich filatelistických aukcí, a budete pátrat po kvalitní, bibliofilsky zajímavé starší odborné filatelistické literatuře a časopisech, tak moc toho nevypátráte. Místo filatelistických knih se často nabízejí knihy, které nemají s filatelií pranic společného. Jejich bibliofilská hodnota obvykle nestojí ani za zlámanou grešli. V každém případě, když budete chtít uspět, budete se muset orientovat na cizinu. Důvodů malého zájmu o sbírání kvalitní starší filatelistické literatury a časopisů u nás je několik, např.: nedostatek tohoto materiálu v důsledku historického vývoje; velmi malé bibliofilské znalosti u starší generace sběratelů, a tím i neschopnost docenit cenu takového materiálu; stále velmi nevýhodné platové a cenové relace vůči státům, kde sběratelství knih je velmi rozšířené; nedobré prostorové podmínky našich sběratelů, protože nemálo z nich žije v malometrážních bytech. Ovšem i v našich podmínkách platí: když se objeví zajímavý starší filatelistický knižní či časopisecký materiál, je okamžitě pryč. Problém je i v tom, že na našem trhu je poměrně malá nabídka nové zahraniční literatury (když si odmyslíme Michel katalogy), typickým příkladem je např. absolutní nedostatek v ruštině psané filatelistické literatury, přičemž starší filatelisté ruštinu znají a hlavně zájem o sbírání Ruska a SSSR je značný. Obchodníci si přitom někdy stěžují, že filatelisté málo kupují odbornou literaturu, ovšem již nedodají, že z velmi skromné nabídky. Je možné, že některé nastíněné problémy vás přimějí k tomu, abyste si přečetli i další díl seriálu o možném přátelském spojení filatelie a sběratelství knih.

Autor: Dušan Polanský

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz