Komentáře ke článku

Osobně si myslím, že do sbírky ČSR I patří pouze známky Rakouska, které byly na našem území použity k vyplácení poštovních zásilek, tedy známky razítkované se zřetelným razítkem z území ČSR I, nebo celistvosti takto ofrankované. Současně jsem zvědav na další názory, zejména na vyjádření teritorialistů.

Dobře, s tím souhlasím, ale jaké máte řešení pro ty sběratele, kteří známky ČSR I sbírají pouze poštovně nepoužité? Myslím si, že období od 28. října 1918 do 28. února 1919 lze ve sbírce rozdělit do tří kapitol: 1) Známky převzaté ke dni 28. říjnu 1918 - sem zařadit známky poštovně nepoužité jako ukázku, které vlastně byly čs. poštovní správou převzaty. 2) Známky předběžné - razítkované s datem a místem použití prokazatelně na území Československé rebubliky ode dne 28. října 1918 do 18. prosince 1918. 3) Známky souběžné - totéž, razítka prokazatelně dokladující použití na území Československé republiky od 18. prosince 1918 do 28. února 1919. kdy ztratily svoji platnost.

ahoj Jarek. Dobrá téma na článok.

Osobne nemám nič proti tomu, aby si niekto zaradil do zbierky čistej ČSR I.čisté známky,ktoré boli na území ČSR platné vo funkcii predbežných a súbežných známok a to bez ohľadu na to, kde a kedy boli zakúpené. Samozrejme však zberateľov nabádam k tomu, aby ich zbytočne nepreplácali.

Na druhej strane nechápem zámer zaradiť do pečiatkovanej zbierky ČSR I. iba rakúske známky. Skôr si myslím, že najzaujímavejšie je použitie uhorských známok z územia Slovenska v tomto období a to práve preto, lebo na celé územie Slovenska nemôžu platiť v katalógoch striktne uvádzané dátumy 28.10.1918, 18. 12. 1918 a 28.2.1919.

Pěkný den Jozef,
záměrně jsem psal jen o rakouských známkách, protože situace na Slovensku po 28. říjnu 1918 byla mnohem složitější než v Čechách a na Moravě.