Padělatel Jean de Sperati
Datum vydání: 3. 5. 2018
Giovanni (Jean) de Sperati (14. října 1884 - 28. dubna 1957 ) byl italský padělatel. Robson Lowe ho považoval za umělce a dokonce i za profesionálního ověřovatele známek. Sperati vytvořil to, co nazval Livre d´Or, když se chlubil ve své autobiografii která obsahovala 239 příznivých názorů na pravost svých padělků od mnoha odborníků, včetně Dr. Edwarda Dieny a Royal Philatelic Society London.
Sperati se narodil v roce 1884 v Pistoia v Itálii, přestože ve Francii strávil velkou část svého života, kde přijal jméno Jean. Sperati si po celý svůj život uchoval svůj italský pas a vždy se považoval za itala. Jako dítě v Pistoia a později ve Francii začala Sperati sbírat známky. Zvláště se zajímal o techniky tisku, stejně jako o fotografii, která byla v té době v začátcích. Příbuzní měli továrnu na pohlednice i papírnu. Díky tomu Jean de Sperati získal bohaté znalosti z oblasti fotografických procesů, tiskových technologií a chemikálií. Ty tvořily základ pro jeho případnou kariéru jako padělatel.
První pokusy s paděláním známek byly mimořádně dobré. První padělky byly cenné známky ze San Marína a odborníci na známky věřili, že jsou skutečné. Sperati pak začal produkovat četné další reprodukce cenných známek z celého světa. To nakonec vyústilo ve více než 500 vysoce kvalitních padělků z více než 100 různých agentur vydávajících známky.
V roce 1942, poprvé v životě, se Sperati dostal do konfliktu se zákonem. Zásilka odeslaná jako cenná od společnosti Sperati k prodejci známek v Lisabonu, byla zachycena francouzskými celními orgány. Obsahovala několik falešných německých známek. Obvinili ho z "vyvážení kapitálu" bez licence a snažení se vyhnout celním platbám. Protestoval a svou nevinu vysvětloval policii, že zásilka obsahuje pouze kopie cenných známek, které sám připravil, poté policisté vyzvali nejlepší odborníky na německé známky, aby posoudili jestli jsou známky pravé. Tito odborníci dospěli k názoru, že dotyčné známky jsou všechny pravé a velmi cenné. Sperati stále nedokázal přesvědčit policii, že jde o padělky, a proto byl obviněn z podvodu. Jeho soudní proces proběhl v dubnu 1948. Aby to vysvětlil, Jean de Sperati se pokusil přesvědčit soudní dvůr, že nemá žádné nekalé úmysly při prodeji známek. Považoval se za umělce, a nikoli za padělatele. Dále prohlásil soudu, že si prostě zapomněl jasně označit známky jako padělky a slíbil, že bude v budoucnu opatrnější. Tvrdil, že nabídl padělané vzácné známky asi za 1% běžné tržní ceny, aby pomohl jednomu sběrateli získat tyto rarity. Pařížský soud však odsoudil Jean de Sperati a odsoudil jej na rok do vězení, 10 000 franků pokuty a dalších 300 000 franků za trestný úmysl. Soudce v Paříži jej neodsoudil na základě padělání, ale spíše kvůli "záměrným úmyslům" Speratiho. V dubnu 1948 byl odsouzen.
Jean de Sperati nemusel vykonat trest odnětí svobody na základě svého věku - měl už 64 let. V roce 1954 prodal všechny své zbývající padělky, stejně jako všechny nástroje, "britské filatelistické asociaci" za obrovskou částku peněz. Poté přestal s paděláním a slíbil, že už nikdy nebude padělat známky. Jeho motiv pro prodej nástrojů "britské filatelistické asociaci" mělo zabránit tomu, aby se dostali do držení někoho, kdo by napodoboval jeho práci. Jean de Sperati zemřel o tři roky později v Aix-les-Bains ve věku 73 let.
Některé známky padělané Jean de Sperati jsou nejlepší na světě. Mnohé z nich mají sběratelé ve svých sbírkách a považují je za pravé. Jean de Sperati padělal pouze ty nejcennější rarity světových známek. Udělal to s nenapodobitelnou přesností, kterou nenapodobil žádný jiný padělatel. Speratiho padělky dnes nejsou nijak bezcenné. Jsou vysoce ceněny a získávají vysoké ceny ve speciálních sbírkách. Jean de Sperati věnoval velkou pozornost přesnosti tisku známek při padělání známek. Proto jsou padělané známky, na dopisech, omezena na poštovní razítka větších měst. Skutečné padělky společnosti Sperati jsou v současnosti velmi cenné na filatelistickém trhu. Předpokládá se, že mohl vyrobit více než 5 000 padělků.
Speratiho metoda se významně nelišila od předchůdců. Jeho dovednost dělat fotografie a chemii mu umožnily kopírovat návrhy a barvy originálních známek. Vyhýbal se oblastem, kde jeho dovednosti byly nejslabší. Například to byl lep.Většina jeho padělků je buď razítkovaná nebo bez lepu. Sperati se nepokoušel vytvořit falešné perforace nebo vodoznaky. Jeho největší výhodou byla jeho vynalézavost. Objevil způsob, jak rozpustit tiskovou barvu na známce. Mohl odstranit barvu na známce, tím získal papír s vodoznakem a perforaci které byly (samozřejmě pravé), Poté mohl vytisknout cennější známku na tomto papíře. Velké množství hodně nebezpečných Speratiho padělků, bylo vytvořeno tímto způsobem. Snad nejlepším příkladem jeho vynalézavosti byly jeho padělané obrácené hlavy Sardinie. V roce 1855 byla série známek vytištěné s barevným rámem a bezbarvou vyraženou hlavou krále Sardinie uprostřed. V malém počtu případů je reliéfní hlava obrácená. Některé odpady tiskárny se skládaly ze známek s rámem – střed známky byl prázdný. Tento odpadový papír získali padělatelé, kteří přidali obráceně vyražené hlavy. Odborníci je ale brzy objevili. Sperati postupovala jinak. Vzal pravou známku, rozpustil barevné rámy a zůstal originální papír a pravé reliéfní hlavy (pamatujte si, že hlavy jsou bezbarvé). Potom vytiskl nové ale obrácené rámečky. Odborníci byli oklamáni. Když prohlíželi známky, tak nevěnovali pozornost rámečkům.
Papír který Sperati používal pro své padělání získal z okrajů pravých archů nebo papír z tohoto období. Tiskové barvy, které používal, jsou pozoruhodně podobné originálním. Ve skutečnosti je to barva paděláná, Dělal svou matrici pomocí fotografické techniky. To dalo jeho tisku velkou přesnost v detailu a velikosti. Mnoho testů používaných k detekci padělků odkazují na počet řádků nebo bodů. Tyto testy byly často neúčinné na Speratiho padělky. Jeho padělky jsou poměrně často razítkované a v mnoha případech byly razítka pravé. V jiných případech používal fotografii ke kopírování původních razítek. Ačkoli inkoust používaný pro tyto razítka byl barevný a texturou odlišný od originálních inkoustů celkový vzhled razítek byl přiměřený. Během posledních let své kariéry udělal Sperati kopie svých padělků na objednávku od sběratelů. Tyto kopie byly vyrobeny z původních matric. Nicméně neměl tytéž papíry, které použil v dřívější práci. Mnoho známek z tohoto období bylo "na skladě", když britská filatelistická asociace získala svá aktiva v padesátých letech. Známky byly na zadní straně číslovány a prodávány v sadách sběratelům spolu s knihou. Newfoundlandské padělky z tohoto období jsou na tenkém tvrdém bílém papíře, který se v žádném případě nepodobá pravému.Velmi vzácnější a nebezpečné jsou Speratiho padělky, které tiskl ve dvacátých a třicátých letech. Další charakteristiku litografických známek a Speratiho padělků je ztráta bílého prostoru. Základní princip ztráty bílého prostoru je, že reprodukce nemůže dokonale odpovídat originálu. Samotný proces kopírování představuje nepřesnost. Ztráta bílého prostoru znamená mezery mezi jemnými liniemi obrazu známky.
Newfoundlandská pence mají nádherné jemné rytiny. Test na ztrátu bílého prostoru je jedním z cennějších prostředků pro identifikaci padělků.
Zdroj informací a obrázků: https://en.wikipedia.org/wiki/Jean_de_Sperati
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz